„Hlavním tématem těchto voleb bude bezpečnost, a to z hlediska jak obecné kriminality, případně politické bezpečnosti, to znamená terorismu, tak je to i otázka toho, čemu se říká eurototalita,“ uvedl večerní setkání Koller. „Další problémy, které se na nás valí z Bruselu a z Berlína, které se snaží změnit realitu naší země k horšímu.“
Rodinná relikvie a exkurze do soukromí
Poté přítomným ukázal rodinnou relikvii – československou vlajku, které bude podle Kollera za dva roky devadesát let. Ušila ji jeho babička, když se ustavila Československá republika a používal ji starosta v obci Mešno až do roku 1939. Potom se vlajka ukrývala zabalená v novinách za trámem do konce druhé světové války. „A je to takový symbol vlastenectví,“ pochlubil se Koller a osvětlil své vazby na Plzeňsko:
„Jsem rozený Pražák, ale pocházím z Plzeňska, mám tu hluboké kořeny i kamarády. Proto jsem odmítl jít do voleb v Praze a rozhodl jsem se jít tam, kam mne táhne srdce,“ dojal přítomné. „Naše rodina sem přišla koncem 16. století z Německa, byli to katolíci a většinou sedláci a statkáři. Můj pradědeček měl velkostatek ve Volduchách a byl to známý odborník na lidové léčitelství. Jeho žena vyučila našeho nejslavnějšího lidového léčitele Mikoláška. Další můj příbuzný, strýc Nekola, byl velitelem dělostřelectva československé obrněné brigády na západě. Mám tu řadu dalších příbuzných, kteří mohou doložit, že v této oblasti nejsme cizinci. Podílel jsem se na vytváření prvních a druhých Slavností svobody v Plzni,“ ukončil své představování Koller.
Pomatený, drogově závislý šlechtic
Pak už se „rozjel dobře namazaný stroj“ – Martin Koller se pustil do kritiky Evropské unie a současného vedení naší republiky: „Naše hlavní ohrožení je dáno tím, že se EU opírá o produkt jistého Kallergiho, který byl rakousko-japonský míšenec, který se oddával drogám; a nakonec se z toho člověka stal jeden ze symbolů EU,“ pustil se do tajemného šlechtice z poběžovického zámku na Domažlicku Koller. „Takže jakýsi podivný narkoman s podivnými myšlenkami je dnes reprezentantem toho, co se nám snaží EU vnutit. Není to nic jiného než etnicko sociální inženýrství neboli, na rovinu řečeno, rasismus. Nijak zvlášť se to neliší od toho, co chtěli nacisté, pouze nacisté chtěli ze sebe udělat vyšší rasu a z těch ostatních otroky; takto se postupuje tak, že se nám tady někdo snaží násilným mícháním národů vytvářet nižší rasu jako otroky. Bohužel stává se z toho naprosto reálná záležitost, i když u nás posloucháme výmluvy našich politiků, že u nás se stále nic neděje.“
Více ubytoven pro radost Německa
Poté se Koller pustil do „vývozu“ běženců za hranice SRN: „Je stále více tendencí, aby se tu vytvářely ubytovny pro německé migranty – nebudu říkat uprchlíky, protože žádnými uprchlíky nejsou. Jsou to sociální migranti, většina z nich není ani ze Sýrie. Němci mají jeden obrovský problém. Oni jsou schopni je uživit, platit jim bezpracnou dovolenou tady, ale oni je nemají kde ubytovat, nemají kapacity. To znamená, že se budou více snažit natlačit je i do okolních zemí, přestože jsme je nezvali, jak správně řekl náš prezident. Zde je důležitá otázka krajů, samospráv, které mohou alespoň určitým způsobem omezit možnost vzniku ubytoven pro tyto nevítané cizince, kteří by měli pobírat sociální dávky na německé úrovni, to znamená větší, než má mnoho našich občanů plat. V tom vidím nejaktuálnější problém současnosti.“
Jednotná Unie? K smíchu!
Druhý problém podle Martina Kollera je, že se zde neustále posiluje tendence po vytvoření monopolu moci. „To znamená něčeho takového, jako vidíme na Ukrajině. Monopol moci jednoho člověka, nějakého oligarchy – my jsme malý stát proti Ukrajině, tam to ovládá pět rodin. A to se opírá o hnutí ANO. Jestliže naši občané nebudou mít zdravý rozum a budou volit monopol moci, tak se dostaneme do přesně stejné situace, jako je dnes na Ukrajině. To znamená, že v podstatě stát bude řídit několik lidí, kteří si z něho udělají doslova soukromou firmu. A jestliže někdo tvrdí, že stát se dá řídit jako soukromá firma, tak lže. Protože soukromá firma se nikdy nestará o sociální záležitosti, nikdy se nebude starat o nemocné, staré lidi. Soukromá firma se vždy stará o zisk. Pokud si toto neuvědomíme a zvolíme si totalitu, což je jedna z možností. O tom dokonce píší američtí odborníci, že situace v demokratických zemích je taková, že si můžeme demokraticky zvolit totalitu.“ Základem této totality je již dnes podle Kollera to, co vidíme v české praxi. Práce za třetinové platy ve srovnání s Německem při srovnatelných životních nákladech a cenách. „To není nic jiného než novodobé otrokářství. Tomu je třeba zabránit a zde je důležitá role všech, co vstupují do politiky, Aby náš stát nebyl kolonií a aby se nám vrátila důstojnost. To vše se ale opírá o dvě věci – o vlastenectví, národ, bezpečnost,“ ukončil svůj obsáhlý projev kandidát na senátora za Plzeňský kraj a sklidil velký potlesk.
Psali jsme:
Volte vlastence!
Na dotaz ParlamentníchListů.cz, jak omezit povolování ubytoven, když se jedná o soukromé vlastnictví, nebo dokonce majetek německého vlastníka, reagoval Martin Koller následovně: „Žádná budova není stoprocentně ideální. Pokud se začne tlačit, aby byla sto a víceprocentně v souladu s hygienickými, stavebními předpisy, ono se vždycky něco najde. A pak je tu možnost lidového odporu, to znamená tlak veřejnosti. Pokud naši občané budou volit vlastenecké strany – a ne ty, co jsou tam dodnes a které tady za pětadvacet let svých slibů a řečí nás dostaly přesně do situace, kdy jsme stát, který je rozprodaný, ještě zadlužený a kolonie.“ Podle něj musíme v první řadě změnit vedení této země ve volbách. „Na základě toho se dokonce dají vytvořit i nové zákony, protože se nemusíme věčně chovat jako otrocké opičky EU; a když to jinak nepůjde, udělat to jako v Británii. Protože jeden z důvodů Brexitu byl fakt, že Británie měla problém vyhošťovat extrémní islamisty a různé kriminálníky přivandrovalé z ciziny, protože jim v tom bránily různé nesmyslné zákony, pseudohumanitární nařízení EU. Pokud to jinak nepůjde, nevidím problém z EU odejít. Je to reálné, Británie nemá ekonomické problémy. A kdo by na naše německé partnery dělal, když ne naši lidé? Odkud by nakupovali ty levné suroviny a produkty? Od těch svých skvělých migrantů? Neponižujme se a buďme hrdá země!“ Za to sklidil velký aplaus.
„Připomněl bych slova prezidenta osvoboditele – nebát se a nekrást. To znamená odstranit přesně to, co tady dnes vládne. Zkorumpované a neschopné, zbabělé byrokraty. Jejich odraz vidíme i v naší současné protinárodní vládě.“ Podotkl ještě Koller za potlesku přítomných.
Armáda jako cestovka
Dotaz na vybudování evropské společné armády poté vznesla žena středního věku. Koller reagoval: „Já jsem byl pět let členem sociální demokracie. Sedmého ledna tohoto roku jsem z ní vystoupil, protože jsem jich měl opravdu dost. O dva měsíce později mne vyloučili. To ukazuje, co je to za spolek. Když se podíváme na současnou sociální demokracii, tak je to přesná ukázka prohnilé pseudodemokratické strany, která je tím, čemu se říká strana pro sebe. To je rodinný spolek, který si pro to, co bych označil postaru jako nomenklaturní kádry a jejich rodinné příslušníky, udělal ze státu dojnou krávu a snaží se podílet na moci. Mohu doložit, že sociální demokracie kašle na většinu svých voličů a kašle na většinu svojí členské základny,“ pustil se ostře do ČSSD Koller a poté se věnoval položené otázce: „Co se týče evropské armády, my máme EUROCORPS, který má asi 60 000 vojáků, a další a další ozbrojené formace a nebudu mluvit o cestovní kanceláři, která má hlídat naše evropské hranice za tučné peníze, a místo toho vozí migranty až z Libye ve spolupráci s různými neziskovkami. My bychom evropskou armádu ani nepotřebovali. Pokud dáme dohromady jak pozemní, tak námořní síly EU, tak pohodlně stačí, aby nás chránily proti tomu, čemu můžeme říkat islámská invaze. Nepotřebujeme válčit někde ve střední Africe, v Asii, v Afghánistánu. Na co? Co jsme získali těmi dvanácti třinácti lety války v Iráku nebo Afghánistánu? NATO vedené Spojenými státy utrpělo z vojenského hlediska porážku. Znám řadu lidí, kteří tam sloužili, a sám jsem byl na zvláštní misi rok v Iráku. Ti, co tam byli, říkali – my jsme ovládali prostor do čtyř kilometrů od základny – to je dostřel minometu. Pak se už báli i vyjet a když se takzvaně stahovali z Afghánistánu, tak platili mudžáhedínům, aby jim uvolnili cestu a mohli táhnout.“ Tak špatně podle Kollera nedopadli ani Rusové, když válčili proti afghánským islamistům. „To jsou výsledky v Afghánistánu – vítězství islámu, stoupla zde o 300 procent produkce drog, které se většinou valí právě do Evropy, a o nějaké demokracii se nemá cenu bavit. Tam vládne Tálibán. Po mnoha letech a vyházených miliardách tam máme rozházené státy, ve kterých vládne horší pakáž než v době, kdy tam přišli Američané. Výsledek je takový, že nemá cenu někomu vnucovat náš životní styl a naše náboženství. Pro mne za mne, ať si Saúdi žijí na úrovni třeba pravěku. Je to jejich věc. Pro nás je důležité nepouštět si myšlenkový pravěk nebo středověk k nám. Jde jen o to, aby se v Bruselu pan Juncker méně opíjel, ostatní se méně ukájeli multikulturalismem a tito lidé konečně dělali, co mají, to znamená hájili zájmy, bezpečnost, zdraví a majetek a životy svých občanů a voličů…“ A opět zazněl interiérem jedné kavárny v centru města bouřlivý potlesk.
Za vším hledej byznys
Ke kompatibilitě zbraní pak Koller jakožto bezpečnostní expert uvedl: „Máme tu x typů výzbroje, pět druhů tanků, osm druhů základních bojových letounů. Teď si představte zásobovat všechny tyto krámy náhradními díly, počínaje pneumatikami. Ti lidé se nedomluví. Navíc tu není jednotné myšlení. Opravdu si myslí, že portugalský voják půjde s radostí nasadit svůj život za Slovensko? To je prostě pitomost. EU nejsou Spojené státy, které mají jednotný národ, jednotný jazyk, jednotnou daňovou soustavu, ale také jednotné platy a v podstatě i ceny. Ten hamburger si koupíte v podstatě na západním či východním pobřeží za stejno, dostanete tam za hodinu práce v určitém zaměstnání stejné peníze. Proč by náš člověk měl bojovat za konta německých průmyslníků nebo za to, že někdo chce válčit s Ruskem na Ukrajině? Proto má naše armáda malý přísun dobrovolníků a když pak člověk mluví s vojáky, tak slyší „…my bychom se jim na to stejně vykašlali…“ Hrát si na evropskou armádu je zase velký kšeft, který nakonec zase sežerou americké firmy, protože půlku evropských zbrojovek, počínaje Steyerem ve Švýcarsku, ovládají finančně Američané stejně jako Gripen. To je skládačka z amerických dílů. To je nakonec byznys zaměřený na americké zbrojovky,“ uvedl Martin Koller.
Poslední otázkou z publika byl dotaz na dobrovolníky, pod jakým rezortem by měli být a jak je to s případnou legislativou. „My jsme začínali tím, že jsme nejdříve prozkoumali zákon o stráži obrany státu z první republiky,“ odpověděl Koller. „Řekli jsme si, že za této protinárodní vlády se to těžko bude prosazovat. Zatím není třeba blbnout, jako to dělá Národní demokracie, která vykřikuje, že bychom měli začít střílet – to je špatné, musíme to řešit civilizovaným způsobem. Vycházíme z toho, že by SOS byl dobrovolnický sbor asi o 7000 lidech, který by se dal průběžně profesionalizovat, protože kdybychom necpali miliardy do migrantů a nesmyslných programů EU, různých pseudoekologických projektů, tak bychom bohatě mohli mít armádu, jakou jsme měli před listopadem s 217 tisíci vojáky. Byl bych pro to, aby to patřilo pod ministerstvo vnitra, kterému v souladu s kompetenčním zákonem patří oblast od hranic dovnitř. My nechceme expandovat do ciziny, to je přesně problém naší armády, která by se mohla včetně aktivních záloh ocitnout na Ukrajině v jaderné válce proti Rusku jenom proto, že pan Obama nebo paní Clintonová někde plní zadané úkoly a budou bojovat za každou cenu.“
„Cinknuté“ volby aneb bezpečná sobota
V samotném závěru více než dvouhodinového setkání vybídl Martin Koller k účasti ve volbách: „Jděte k volbám v sobotu, protože to mám prakticky prověřeno z doby, kdy jsem byl v sociální demokracii. I ze zapečetěných uren mizí volební lístky v noci z pátku na sobotu. V sobotu to již nezvládnou. Eliminujete tím to, že budou mizet volební lístky nepohodlných stran.“ Dlouhotrvající potlesk poté zakončil oficiální část akce, která pak ještě pokračovala minimálně hodinovým přátelským setkáním s neformální diskusí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
