Některé věci jsou celkem snadno předvídatelné. Že zítra vyjde slunce. Že když balon vyhodíte do vzduchu, tak spadne. A že když Andrej Babiš 17. listopadu vyleze na Národní třídu, tak na něho budou řvát. Odvážím se tvrdit, že kdyby Andrej Babiš na Národní třídu nešel, spoustu svých odpůrců by ochudil o zážitek, se kterým už tak nějak počítají. A jak je vidět na Tomiu Okamurovi, nepomohl by si, od opozice by to dostal „sežrat“ stejně.

Okamura mluví o vlastenectví, ale 17. listopadu, v den kdy si připomínáme odvahu lidí, kteří bojovali za svobodu a demokracii, nepřijde uctít památku na Národní třídu. Není vlastenec, ale zbabělec.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 17, 2025

Je záhodno uznat, že Babiš asi není nějakým velkým milovníkem listopadu 1989, ani Václava Havla. Když na toto téma není tázán, nehovoří o něm. Přesto se každý rok vydá na Národní třídu, kde si na něm Šafrové a podobné živly zchladí žáhu. Ironické je, že Babiš tím připomíná jednu postavu z děl Václava Havla. Totiž zelináře z „Moci bezmocných“.

Zatímco zelinář v tomto díle vyvěšuje ceduli Proletáři všech zemí, spojte se!, Babiš přijde na Národní třídu, položí květiny, pronese něco o svobodě a vděčnosti, čímž pro něho celá akce končí. „To heslo přivezli našemu zelináři z podniku spolu s cibulí a mrkví a on je dal do výkladu prostě proto, že se to tak už léta dělá, že to dělají všichni, že to tak musí být,“ komentuje Havel zelináře. A je oprávněné se domnívat, že ze stejného důvodu chodí na Národní třídu Andrej Babiš. Je to u vysokých politiků tradice, která se neporušuje pro nic za nic.