Na počátku roku 2020 Američané v Iráku usmrtili velitele íránských jednotek Kuds Kásima Sulejmáního a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netajil tím, že operaci považuje za úspěch. O svou radost se podělil i na sociální síti Twitter. U mnoha evropských politiků však narazil.
Narazil mimo jiné u bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, čestného předsedy TOP 09, který na sociální síti Facebook zdůraznil, že byl vychován ještě ve starém světě, ve kterém armáda jednoho státu zabila generála jiného státu na území třetího státu až po vyhlášení války.
„Já jsem ještě vyrostl v době, kdy se válka vyhlašovala. Teď se ale začíná střílet, bombardovat a odpalovat rakety, aniž by nějaký takový formální krok proběhl. Mě tento vývoj děsí. Překračujeme všechny meze mezinárodního práva. Někteří politici jsou očividně toho názoru, že stojí nad zákonem a nad právem a že mají tak jako legendární James Bond uděleno právo zabíjet kdekoliv na světě. Ovšem je něco poněkud jiného, jestli se jedná o film, nebo o skutečnost. Dle mého názoru se vydáváme na velmi, velmi nešťastnou cestu,“ zdůraznil čestný předseda TOP 09 s tím, že ani prezident Spojených států se nesmí stavět nad zákon.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se Schwarzenbergem často souhlasí a táhne s ním za jeden provaz, ale tentokrát se postavil proti knížeti.
„Zabít cizího generála bez soudu a bez vyhlášení války zajisté jako zločin vypadá. Tady si však přes veškerou úctu a přátelství ke Karlu Schwarzenbergovi nedovolím autoritativně říct, co je ještě vražda a co už je nutná sebeobrana. Vnitřně se kloním k sebeobraně,“ uvedl Kalousek.
Nesouhlas s názorem Karla Schwarzenberga vyjádřil na serveru Hlídací pes.org i právník Aleš Rozehnal. Ten zdůraznil, že státy OSN jsou sice povinny urovnávat své konflikty mírovou cestou, ale z tohoto práva existují dvě výjimky.
Pokud Rada bezpečnosti OSN vydá rezoluci, že je třeba ten či onen stát silou přivést k rozumu, a obnovit tak ve světě mír a klid, rozpoutání bojů bude v pořádku. A pak je tu ještě jedna výjimka. Stát se může bránit silou v případě vlastního ohrožení. Právo na sebeobranu nelze odpírat nikomu. A podle Rozehnala Spojené státy využily právě právo na sebeobranu.
„Rada bezpečnosti OSN v listopadu 2001 přijala rezoluci č. 1368, která umožňuje státům užít sílu v sebeobraně v případě teroristických útoků. Tato rezoluce se pak stala mimo jiné právním základem pro americkou intervenci v Afghánistánu. Rezoluce stanoví, že akt mezinárodního terorismu představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost,“ napsal Rozehnal.
Z tohoto úhlu pohledu bylo zabití Sulejmáního v pořádku, protože generál plánoval akce, které ohrožovaly americké občany.
I Rozehnal však uznává, že tento právní výklad má své limity. Limity, které jsou podle jeho názoru dány zastaralostí některých ustanovení mezinárodního práva.
„Vzhledem k tomu, že USA jsou jedinou světovou vojenskou supervelmocí, jsou také jediným soudcem svých vlastních akcí, které jsou pro ostatní netransparentní. Spojené státy tak vystupují v roli soudce i popravčího. Rozhodují o tom, jak bude interpretováno právo, rozhodují o tom, jaké důkazy budou připuštěny, a následně tyto důkazy hodnotí. To nečiní cílené útoky proti nepřátelským osobám protiprávní, ale ukazuje to na slabiny mezinárodního práva, které nedokázalo adekvátně zareagovat na změněnou situaci ve světě, kdy existuje mnoho konfliktů, které nevedou státy mezi sebou, ale státy s nestátními entitami,“ napsal Rozehnal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
