Masúd Pezeškiján se obrátil k národu i světu s nečekanou omluvou. V předtočeném projevu vysílaném státní televizí se omluvil sousedním zemím za íránské raketové a dronové útoky, které v posledním týdnu zasáhly státy Perského zálivu.
Foto:
The White House
Popisek: Donald J. Trump, prezident USA
reklama
Zároveň prezident odmítl požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa na bezpodmínečnou kapitulaci Íránu. Tento vývoj nastává v osmém dni operace „Epic Fury“, společné americko-izraelské vojenské kampaně, která započala likvidací nejvyššího vůdce Íránu Alího Chámeneího a dalších klíčových představitelů.
Prezident Pezeškiján, který působí jako součást dočasné rady vedení po smrti Chámeneího, zdůraznil nutnost diplomatického řešení a jednoty. V projevu uvedl: „Musím se omluvit jménem svým i jménem Íránu sousedním zemím, které byly zasaženy útoky z Íránu.“ Dále oznámil, že ozbrojené síly obdržely instrukce k zastavení útoků na sousední státy, pokud z jejich území nevyjde první útok na Írán. „Od nynějška by neměly útočit na sousední země ani na ně střílet rakety, pokud na nás nezaútočí z těchto zemí,“ prohlásil. Tento pokyn schválila dočasná rada vedení v předchozím dni, což podle prezidenta reaguje na „poruchy v řetězci velení“ způsobené ztrátami klíčových velitelů.
Pezeškiján rovněž ostře odmítl americké požadavky a označil Trumpovu výzvu k bezpodmínečné kapitulaci za „sen, který si mají vzít do hrobu“. Znovu vyzval k jednotě proti vlivu Izraele a Spojených států, zdůraznil bratrství se sousedy a vyjádřil naději v „Boží pomoc k vítězství“. Podle íránských zdrojů dosáhly ztráty v důsledku bombardování přes 1300 obětí, včetně civilních cílů v Teheránu.
Omluva prezidenta Pezeškijána představuje významný posun v íránské rétorice a strategii. Z politického hlediska naznačuje snahu o deeskalaci na regionální úrovni, zejména s ohledem na státy jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar a Bahrajn, které utrpěly škody z íránských útoků. Tento krok by mohl sloužit k omezení konfliktu, čímž Írán usiluje o izolaci boje na americko-izraelskou osu a zabránění širšímu regionálnímu zapojení. Podle analytiků z agentury Reuters by to mohlo uklidnit státy Perského zálivu a zabránit jejich hlubšímu zapojení do války, což by oslabilo americkou koalici.
Omluva také odhaluje vnitřní slabiny íránského velení. Prezident přiznal, že dosavadní útoky probíhaly v režimu „volné palby“ („fire at will“), což ukazuje na nedostatek koordinace mezi politickým vedením a ozbrojenými silami, včetně Revolučních gard. Tato přiznání podle expertů z Iran International naznačují, že dočasná rada nemá plnou kontrolu nad armádou, což by mohlo vést k dalším vnitřním konfliktům. Nicméně riziko spočívá v tom, že omluva nebude brána vážně, pokud nedojde k reálnému zastavení útoků. New York Times upozorňují, že podobné omluvy v minulosti (např. v íránsko-irácké válce) sloužily k maskování příprav na protiútoky, což zvyšuje nedůvěru sousedů.
Reakce sousedních států jsou opatrné: Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty omluvu přijaly, ale požadují konkrétní záruky a monitorování dodržování.
Americký prezident Donald Trump reagoval na projev Pezeškijána prostřednictvím platformy Truth Social, kde Írán označil za „poražence Blízkého východu“ a tvrdil, že omluva je důsledkem americko-izraelského tlaku. Trump již dříve požadoval „bezpodmínečnou kapitulaci“ Íránu, po níž by USA pomohly s obnovou země a výběrem „skvělého vůdce“ pod heslem „Make Iran Great Again“ (MIGA). Trumpova rétorika připomíná historický precedent, kdy došlo k bezpodmínečné kapitulaci Japonska ve druhé světové válce. Podle expertů z The New York Times to rozšiřuje cíle války, což by mohlo prodloužit konflikt.
Iran's President Masoud Pezeshkian has apologised for attacking neighbouring countries, in a pre-recorded address released on state television.
Within minutes of the statement’s release, an explosion was heard over Doha, as attacks on Gulf nations continue. pic.twitter.com/UI7jxnUXn5
Byl byste pro plošné zrušení sankcí proti Rusku nebo problém vidíte jen v tom, že jsou podle vás mnohdy uvalovány neoprávněně a celkově je tedy považujete za správné (jestli účinné je jiná věc). A jak by tedy třeba EU měla reagovat na to, že Rusko rozpoutalo válku?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.