Podle Kotziana je namístě se ptát, čeho by díky istanbulské úmluvě mohly politické neziskovky dosahovat strategickou litigací. Státům se například istanbulskou úmluvou ukládá do právního řádu prosazovat „celostátní efektivní, komplexní a koordinované politiky zahrnující veškerá relevantní opatření směřující k prevenci a potírání všech forem násilí spadajících do působnosti této úmluvy a státy zajistí, aby násilí vůči ženám bylo řešeno holisticky“. „Je určitě zřejmé, kolika způsoby lze tato neurčitě napsaná ustanovení vyložit, jak by je bylo možné zneužívat a k čemu všemu by bylo možné stát přinutit strategickou litigací,“ uvádí v komentáři pro Rádio Universum právník. Robert Kotzian se monitorování neziskového sektoru věnuje stabilně, je autorem knihy Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci.

Úmluva zavádí rovněž diskriminaci. Požaduje, aby státy do svých právních řádů zanesly zákaz veškeré diskriminace žen na základě genderu. Současně musejí státy učinit „vše nezbytné pro to, aby se každý občan, obzvláště pak muži a chlapci, aktivně zapojil do prevence všech forem násilí“. „Není přehnané nazvat Istanbulskou úmluvu převýchovným nástrojem. Uvědomíme-li si, že genderismus je ve své podstatě formou marxismu, dostáváme se do poloh, které naše historie už poznala. Převýchova chlapců a mužů v duchu genderistické ideologie je snahou o postupnou likvidaci soužití mužů a žen a manželství,“ pokračuje Kotzian.