Proti ratifikaci istanbulské úmluvy se postavilo pět z osmi členů ústavně-právního výboru Senátu. Proti hlasovali senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Michael Canov (SLK) a senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09, Daniela Kovářová (nezávislá) a Ivana Váňová (KDU-ČSL). Zdržel se šéf výboru Tomáš Goláň (ODS), pro ratifikaci zvedly ruku jen Miroslava Němcová (ODS) a Hana Kordová Marvanová (za ODS).
„Ústavně-právní výbor podpořil mnou navržené doprovodné usnesení, které doporučuje odmítnout ratifikaci istanbulské úmluvy a zároveň podporuje snahy Ministerstva spravedlnosti legislativně posílit ochranu obětí domácího násilí a trestné činnosti. Istanbulská úmluva je ideologickým dokumentem, který v praktické rovině obětem domácího násilí nepomůže,“ informoval na Facebooku Zdeněk Hraba.
Česko podepsalo úmluvu v roce 2016, zatím ale nedošlo k její ratifikaci, která musí proběhnout jak ve Sněmovně, tak v Senátu. Zatímco velká část evropských států už úmluvu ratifikovala, obě komory českého Parlamentu téma dlouhodobě odsouvaly. Podle vývoje v posledních týdnech se navíc zdá, že ani Senát, ani Sněmovna istanbulskou úmluvu nejspíše neschválí.
Text úmluvy má za cíl řádně trestat domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky nebo takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Podle úmluvy bývají ženy mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži, a proto je třeba bojovat s genderovými stereotypy ve společnosti.
Právě tato ideologická podstata úmluvy vadí většině senátorů a senátorek ústavně-právního výboru. Už před dnešním hlasováním prohlásila Jitka Chalánková, že istanbulská úmluva je podvod gigantických rozměrů. „Násilí na ženách je pojímáno jako třídní boj. Vše potřebné v českém právním řádu už je a odmítání úmluvy neznamená podporování násilí na ženách,“ uvedla Chalánková podle informací serveru iROZHLAS.cz.
Proti ratifikaci úmluvy se stavějí i další senátoři a senátorky včetně Jiřího Čunka (KDU-ČSL), Tomáše Jirsy (ODS), Jiřího Voseckého (Starostové) nebo Daniely Kovářové.
Právě bývalá ministryně spravedlnosti na Facebooku vysvětlovala, proč se staví proti přijetí istanbulské úmluvy. „Všechny skutky požadované istanbulskou úmluvou k trestání už máme v českém právním řádu zakotveny. Brutální činy jako ženská obřízka či nucené svatby a vraždy ze cti se u nás nevyskytují, ale české soudy by je trestaly velmi přísně,“ má jasno Kovářová.
Navíc podle ní neexistují žádné statistiky potvrzující efektivitu istanbulské úmluvy. „V žádné zemi po ratifikaci IÚ násilí nekleslo. Naopak, například v Dánsku, Švédsku, Belgii, ve Francii nebo v Německu po ratifikaci násilí na ženách přibylo, a to včetně nejbrutálnějších trestných činů. Neexistuje žádný výzkum, který by potvrdil, že změna rolí žen a mužů vede ke snížení domácího násilí. Jde jen o politickou vizi,“ vysvětluje Kovářová, že proto není potřeba úmluvu přijímat.
Istanbulská úmluva totiž navíc obsahuje množství ideologických a podle Kovářové škodlivých tezí. „Způsobuje diskriminaci mužů, protože vyžaduje speciální ochranu žen,“ tvrdí Kovářová a připomíná, že v úmluvě se výslovně píše, že „násilí na ženách je projevem historicky nerovných mocenských vztahů mezi ženami a muži, které vedly k dominanci mužů nad ženami a k diskriminaci žen ze strany mužů a bránily ženám v plném rozvoji; násilí na ženách je ze své strukturální povahy násilím založeným na pohlaví, násilí na ženách je klíčovým společenským mechanismem nutícím ženy do podřízeného postavení vůči mužům.“
Kovářová také upozorňuje, že istanbulská úmluva má 81 článků. „Domácího násilí a násilí na ženách se týká jen čtvrtina článků. Zbytek hovoří o genderu, o převýchově, o právu na azyl a dalším,“ vypočítává senátorka.
S ratifikací ze stejných důvodů nesouhlasí ani velká část poslanců. „Ideologický text istanbulské úmluvy nepotřebujeme,“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) na nedávné schůzi ústavně-právního výboru Sněmovny.
Skopeček ve svém vystoupení uvedl, že politici, kteří se kulatého stolu zúčastnili, jsou přesvědčeni, že je třeba potírat a trestat násilí na ženách. „Jsme ale zároveň přesvědčeni, že k tomu nepotřebujeme ideologický text istanbulské úmluvy,“ uvedl Skopeček.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) k jeho slovům dodal, že je rád, že jde o téma nadstranické. „Sešli jsme se tu jak zástupci opozice, tak i vládní koalice. Co mi ale vadí, je debata, jejíž součástí je nálepkování. Pokud je potřeba novelizovat legislativu, pojďme to udělat i bez istanbulské úmluvy,“ uvedl Nacher.
„Není pochyb o tom, že násilí je nepřijatelné, ať se týká žen, mužů, dětí nebo seniorů. Abychom šli správnými a účinnými cestami v prevenci proti násilí, které mezi lidmi skutečně narůstá, musíme pochopit jeho kořeny. V druhém desetiletí 21. století to rozhodně není historicky dané soupeření mezi ženami a muži o moc, o kterém hovoří preambule istanbulské úmluvy,“ souhlasí poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL).
V případném hlasování o ratifikaci istanbulské úmluvy ve Sněmovně se očekává, že proti se postaví větší část poslanců ANO, ODS, KDU-ČSL a SPD. Hlasy liberálnějších stran STAN ,Piráti a TOP 09 by tak pro schválení nemusely stačit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Antonín Nestraník
