Každý už určitě slyšel konstatování, že první obětí války je pravda. Vylhat si výhodnou interpretaci skutečnosti je součást válečné taktiky. Média tu nejsou proto, aby říkala pravdu, nýbrž aby politikům a vojákům pomohla s válkou. Nemá smysl očekávat od mediální divize válečníků, že bude dodržovat mírové novinářské standardy. Jsou to propagandisté, angažovaní lháři. (Kteří samozřejmě ohýbají realitu z ušlechtilých pohnutek a svým lhaním čelí zlému nepříteli!)

Pokud se ve zpravodajství lže, v komentářích se spekuluje. Když je podkladem pro analýzu lež, analytik se nedobere pravdy ani omylem. Vypovídající hodnotu mají pouze spekulace, které vycházejí z předpokladu, že co se ve válce oficiálně tvrdí, je účelová lež, takže blíže pravdě bude opak toho, co se nám takticky podsouvá k věření.

Pokud čteme, že USA s Izraelem drtí Írán tak, že už jim došly vojenské cíle a proto (asi z pilnosti) bombardují cíle civilní, například mosty, elektrárny, rafinerie, školy a nemocnice, propagandistický komentář bude optimisticky hlásat, že už brzy Íráncům nezbyde než kapitulovat. Podobně jako nezbývá kapitulovat nejlépe už včera Rusům, které drtivě ničí Ukrajinci.

Pravdě bližší budou skeptické spekulace, že Američané Peršany podcenili a jsou v těžkém maléru. Tomu odpovídá hysterie a zuřivost amerického prezidenta, který plácá páté přes deváté, takže už ho pomalu ignorují i akciové trhy. Chlubí-li se Američané, že se jim výtečně podařilo zlikvidovat íránskou protivzdušnou obranu, letectvo a námořnictvo, neznamená to, že Íránci Američanům nezlikvidovali drahé radary, nerozmlátili jim vojenské základny v regionu, které museli evakuovat a přestěhovat se na home office do místních hotelů. Hlásí-li Američané hrstku zraněných, spíše půjde o stovky mrtvých. Slovo „vítězství“ poslouží jako synonymum pro fiasko a ostudu a tak dále.

Aby ve válce mohla být pravda první snadnou obětí, musí k tomu už v míru existovat predispozice. Zjevným lžím musí předcházet jejich latentní verze. Pohled na média hlavního proudu s jejich bulvární mentalitou a servilností ke korporátu vybízí k podezření, že pravda je už před válkou jaksi standardně polomrtvá. V oblíbeném vtipu, jaký je rozdíl mezi konspirační teorií a pravdou, zní odpověď „půl roku“. Užitečnou zkouškou správnosti je ohlédnout se občas do minulosti a připomenout si, co všechno se lživě tvrdilo, a připomenout si usvědčené lháře.

Propagandisté jsou alergičtí na spekulace a spiklenecké teorie, které neberou v potaz oficiální lži. Evropská unie na tuto alergii propagandistů slyší, vnímá ji jako „hlas občanské společnosti“ a vstřícně pracuje na cenzurní legislativě. Jenomže snahu lhářů postavit spekulace mimo zákon notoricky komplikuje neviditelná ruka trhu: Po spekulacích je poptávka. A poptávka stimuluje nabídku. Bojovníci s dezinformacemi si vykoledovali pestré portfolio spekulací, které jsou důvěryhodnější, originálnější a rozumnější než stupidní propaganda. Nezávazná spekulace, která si nečiní nárok na neomylnost, si nachází vděčné publikum proto, že majitelé monopolu na pravdu příliš tlačí na pilu.

Lidem je podezřelé, když se jim vnucuje, co si mají myslet. Jsou znechuceni, když se jim vnucuje, aby souhlasili se zjevnými nesmysly. A když se po lidech chce, aby mlčeli, začnou si povídat. Rozhovor, co se na nic neohlíží, před ničím neuhýbá, ničeho se nebojí, je dnes rebelií proti totalitě. Je důležité, že tento rozhovor je stále hlasitější a těch, co spolu mluví, přibývá! Třeba ještě není vše ztraceno.

Psali jsme:

Ivan Hoffman: Trump vyhlásil válku celé civilizaci. Toto je pouze začátek

Rusko má plán, jak se s námi vypořádat. Ivan Hoffman překvapí

„Jejich úlohou je drsný, válečný svět.“ Ivan Hoffman o nešťastnících

Hoffman: Petr Pavel není Caesar. Zaručený způsob, jak se ztrapnit