Jak je to doopravdy s ruským plynem a závislostí Evropy na něm. Čtěte čísla, která se jinde nedočtete

18.09.2014 16:06

V úterý proběhla celodenní konference na téma budoucnost dodávek zemního plynu do Evropy pořádaná společností Business Forum. Vystoupil zde mimo jiné i ministr průmyslu Jan Mládek, ale i mnoho vysoce postavených státních úředníků, analytiků či byznysmenů z České republiky, Slovenska, Polska a Ukrajiny, kteří se v oboru plynárenství pohybují.

Jak je to doopravdy s ruským plynem a závislostí Evropy na něm. Čtěte čísla, která se jinde nedočtete
Foto: Hans Štembera
Popisek: Uzavírací ventil, ilustrační foto

Zaznělo mnoho zajímavých referátů, přednášek a komentářů. S ohledem na objem celkového materiálu jsme se pokusili vybrat jen ty nejzajímavější informace, některé vysoce odborné a specifické problémy jsme vynechali.

Ztráta byznysu je nevýhodná pro všechny

Konferenci moderoval Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS. Ten nadnesl několik klíčových otázek týkajících se energetiky a plynárenství. Uvedl, že zisk ruského Gazpromu klesl v prvním čtvrtletí roku 2014 o 40 procent i díky poklesu (a zastavení) odběru plynu na Ukrajině a snížení ceny.

Při úplném přerušení dodávek plynu do Evropy by Rusko přicházelo každý měsíc až o 4,5 miliardy eur. Pokud Ukrajina přeruší tranzit plynu přes své území, přijde o tranzitní poplatky ve výši 150 miliard korun za rok, zatímco vyjednáním lepší ceny za plyn může získat jen několik desítek miliard korun. Trasa přes Ukrajinu má největší kapacitu – 142 miliard metrů krychlových.

Jádro a uhlí

Ministr průmyslu Jan Mládek podotkl, že na západ čeští exportéři vyvážejí s menším ziskem než do Ruska. Pokud jde o ruský plyn, tak dle něho nemá v krátkodobém a střednědobém horizontu alternativu. Od 17. června Ukrajina nenakupuje žádný ruský plyn, hrozí tak dle něj humanitární katastrofa. EU by dle něho měla konat. Varovné je, že Ukrajina pohrozila nejen přerušením tranzitu plynu, ale i ropy.

Z krátkodobého hlediska se prý Česká republika musí připravovat na různé krizové scénáře zapříčiněné nedostatkem dodávek zemního plynu z Ruska. Podle Mládka existují dvě možnosti. Tou první je zastavení dodávek tekoucích přes Ukrajinu. V tom případě by prý dodávky z ostatních kanálů, vedoucích mimo Ukrajinu, stačily na to, aby Česká republika bez problémů fungovala půl roku.

Druhou možností pak je zastavení veškerého ruského plynu a závislost na dalších zdrojích. V takovém případě ministr Mládek soudí, že by Česká republika mohla přežít pouze do února. Je absurdní, že na hranicích Ukrajiny a Ruska nejsou měřáky. Sdělil prý ukrajinskému velvyslanci, že pokud Ukrajina zastaví plyn na západ, bude ho ČR odebírat z Německa přes Svatou Kateřinu.

Také řekl, že krize na Ukrajině je dodatečný argument pro výstavbu dalších bloků v jaderných elektrárnách v Temelíně a Dukovanech, neboť země je pak nezávislá na politických výkyvech (zásoby jaderného paliva můžou být až na tři roky). Dle něj posílí i snahy o těžbu hnědého uhlí v České republice prolomením těžebních limitů.

Špatný energetický zákon a údajné problémy s Net4Gas

Ředitel sekce vnějších vztahů Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka řekl, že predikovat ceny plynu v příštím roce je věštěním z křišťálové koule. ERÚ chce zabránit tomu, aby krize na Ukrajině vedla k rozmáhání drahých obnovitelných zdrojů energie. Připomněl, že hrozící blackout z Německa kvůli větrníkům zatím není vyřešen. Připomněl, že ERÚ má v energetické bezpečnosti minimální pravomoci.

Chvojka si postěžoval na novelu energetického zákona. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu se podle něho dělá za zavřenými dveřmi s velkým vlivem lobbistů, ministerstvo prý nezohledňuje připomínky a s ERÚ nekomunikuje. Česká republika dle návrhu zákona nebude schopna kontrolovat svůj vnitřní trh. Vadí mu neustálé změny legislativy i energetické koncepce a nikdo nemůže předpokládat, co se bude dít.

Postěžoval si i na údajnou šikanu, kdy na ERÚ směřuje mnoho trestních oznámení a je zahlcován dotazy svých oponentů.

Rovněž zmínil problémy s tím, že provozovatel českých plynovodů, firma Net4Gas má nové vlastníky v německé pojišťovně Allianz a kanadské investiční skupině Borealis a že je firma zadlužená. Uvedl číslo zadlužení 90 miliard korun, které by mohl zaplatit český stát. Proti tomu se ohradil Radek Benčík z firmy Net4Gas, který uvedl, že zadlužení je jedna miliarda eur a že firma je schopná dostát svým závazkům i stavět plánované plynovody Moravia a Stork II.

Putin chce nový SSSR a ukrajinská věrchuška rozkrádá plyn

Vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost z českého Ministerstva zahraničních věcí Václav Bartuška řekl, že plyn je jako komodita kvůli „rusko-ukrajinské válce“ poškozen jako komodita a plyn lze nahradit. Plyn lze jako nátlakový prostředek využít jenom jednou: Když jeden rok budou mrznout sídliště měst, do příštího roku přijdou kvůli bezpečnosti na jiné vytápění. Nevyloučil, že Rusko přestane dodávat plyn Evropě úplně.

Podle Bartušky chce Vladimir Putin obnovit SSSR. Ukrajinská „věrchuška“ podle něho nechce měřáky na plyn, aby mohla rozkrádat a mohl pokračovat černý obchod s plynem. Podle něho nelze očekávat rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině.

Alternativy k ruskému plynu

Výkonný ředitel Slovenského plynárenského a naftového zväzu Ján Klepáč hovořil o alternativách ruského plynu. Za loňský rok byla spotřeba plynu v EU 541 miliard kubických metrů. Z toho byl 161 miliard metrů krychlových plyn ruský, a z toho 81,2 miliardy kubíků šlo přes Ukrajinu. Připomněl, že 53 procent příjmů ruského státního rozpočtu je z prodeje ropy a plynu.

Norsko dodává 84,5 miliard kubických metrů plynu, Alžírsko 52 miliard. LNG terminály na zkapalnělý plyn mají kapacitu 190 miliard metrů krychlových, staví se dalších sedm terminálů s kapacitou 35 miliard metrů krychlových navíc.

Pokud jde o břidlicový plyn z USA, tak upozornil, že Obamova administrativa využívá levný břidlicový plyn pro podporu domácí ekonomiky, což ztěžuje možnost vývozu. Aby se vyplatilo vyvážet břidlicový plyn z USA, musel by v Evropě stát 318 eur za tisíc metrů krychlových. Ruský plyn stojí 350 dolarů za tisíc metrů krychlových (náklady těžby jsou 40 dolarů na metr krychlový).

Pokud jde o zásobníky, tak Rakousko, ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko mají dohromady kapacitu 20 miliard metrů krychlových. Co se týče břidlicového plynu v Evropě, tak nyní jsou odhady zásob v Polsku sníženy na 345 až 762 miliard metrů krychlových, Anglie má zásoby 35 bilionů metrů krychlových. Problém je, že v Evropě je břidlicový plyn v hustě obydlených oblastech na rozdíl od USA. Možnou alternativou je i plyn z kaspické oblasti.

Plyn, nebo čokoláda?

Proběhla i panelová diskuze, kterou moderovala Daniela Drtinová. Podle komentátora Jakuba Kučery není v zájmu Ruska zavírat kohoutky s plynem – to by muselo zešílet. Bartuška se vysmál tomu, že by ukrajinský prezident Petro Porošenko byl miliardářem díky čokoládě. Díky plynu. Ukrajinská elita napříč spektrem podle něho žila víceméně z rozkrádání plynu. „Na Ukrajině se krásně krade, že je otázka, zda bude chtít někdo přestat,“ podotkl.

Zajímavou informací je, že Gazprom předem zaplatil Ukrajině za tranzit plynu 5,5 miliardy dolarů. Poradce v plynárenství Vratislav Ludvík připomněl, že nyní je platný kontrakt podepsaný premiérkou Julijí Tymošenkovou a ten chce Ukrajina změnit. Podle něho byla smlouva podepsána pod nátlakem.