Jako Nečas. Fiala dostal hodnocení. Vůbec ne dobré

01.02.2023 18:00

Vysvědčení české společnosti zaznamenalo zhoršení oproti předešlému roku. Vnitropolitická situace v očích Čechů zaznamenává propad. Nejhorší známku dostal prezident, dále činnost vlády a parlamentu. Hodnocení premiéra Petra Fialy je srovnatelné s hodnocením Petra Nečase v roce 2012. Sociální jistoty jsou v nedohlednu.

Jako Nečas. Fiala dostal hodnocení. Vůbec ne dobré
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Petr Fiala

Čeští občané zhodnotili formou školního známkování celkový stav společnosti, práci prezidenta, vlády a parlamentu za rok 2022. Oproti minulému roku došlo ke zhoršení téměř ve všech hodnocených kategoriích. Nejvíce jedničkami Češi hodnotí kvalitu zdravotní péče, naopak šetří jimi u činnosti vlády a prezidenta. Průzkum, kterého se zúčastnila reprezentativní část českých občanů starších 18 let, provedl neziskový ústav STEM ve dnech 4. ledna až 15. ledna 2023.

Každoroční vysvědčení začíná pořadím problémů naší společnosti. Hodnotí se tedy klasicky známkami 1 až 5. Nejhůře známkovanou kategorií/problémem se stal sám prezident. Známka 4 nebo 5 byla Miloši Zemanovi za rok 2022 udělena od 68 procent dotazovaných, nicméně oproti roku 2021 si i tak polepšil o celé jedno procento.

Jeho práce je i tak průměrem označená známkou 4,0. Dotazovaní mu udělili nejhorší známku, která kdy v posledních 22 letech byla prezidentovi ČR udělena. Miloš Zeman si od počátku své prezidentské kariéry držel své hodnocení okolo trojky, přičemž nejlepší výsledek zaznamenal roku 2015 s průměrem 2,7. Extrémní propad jeho evaluace odstartovala koronavirová krize koncem roku 2019. Od toho roku se prezident Zeman nepohnul z hodnocení 3,9 celé dva roky; až nyní, a to ještě dolů. Druhým prezidentem s nejhorším hodnocením je po Zemanovi Václav Klaus, který za rok 2012 obdržel známku 3,6.

Anketa

Chcete, aby Babiš vedl ANO do parlamentních voleb jako lídr a kandidát na premiéra?

91%
5%
hlasovalo: 22948 lidí
Průzkum se zaměřil i na hodnocení vnitropolitické situace, a to jak na práci premiéra, tak i na činnost vlády souhrnně. V obou těchto kategoriích jsou již třetím rokem udělovány známky s průměrem horším než 3 a od roku 2019 – souběžně s koronavirovou krizí – započal trend stále klesajícího hodnocení. Nejhůře tomu bylo roku 2020, kdy se průměr známky vlády složené z ANO, ČSSD a nestraníků v čele s premiérem Andrejem Babišem dostal na 3,7. Obrat k lepšímu v očích mnoha dotazovaných předznamenal poslední rok jeho vlády, kdy hodnocení stouplo o jednu desetinu, vláda Petra Fialy však vzestup utlumila.

Kriticky hodnotí práci Petra Fialy podle výzkumu především voliči opozičních stran. Nejvíc SPD, kde součet čtyřek a pětek představuje 84 %, a hnutí ANO, kde je to 78 %. Průměrná známka udělená současnému premiérovi Petru Fialovi za rok 2022 je nicméně 3,8 a se známkou udělenou vládě pětikoalice je shodná. U obou je toto hodnocení značným propadem oproti vládě Babiše, který si za svůj poslední rok práce vysloužil hodnocení 3,4 a jeho druhá vláda známku 3,6.

Známku pět udělilo Fialovi 40 procent dotazovaných, čtyřku 20 procent a jedničku pouze 6. Andrej Babiš za svůj poslední rok měl 7 procent jedniček, avšak čtyřek a pětek podstatně míň (23 a 25 procent). Oproti Fialovi byl více než polovinou dotazovaných hodnocen více neutrálními známkami.

Horší hodnocení v průběhu dvaceti dvou let vedení výzkumu dostala vláda jen za rok 2012, a to 3,9. Předsedou vlády byl tehdy Petr Nečas. Jeho vláda, kterou on sám nazval vládou boje proti korupci, složená z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, byla u moci v letech 2010-2013. V důsledku vypuknutí kauzy Nagyová podal Petr Nečas demisi. Osobní známka premiéra Nečase je s Fialovou srovnatelná. U dotázaných Čechů jsou oba premiéři na stejné úrovni.

Roky 2012 a 2022 vykazují shodu i u další kategorie, a tou je rozvoj demokracie. Tento rok je tedy ještě o desetinku horší, a to se známkou 3,5. Veřejné mínění zde jistě ovlivnila koronavirová krize, protože před jejím vypuknutím známka oscilovala kolem trojky od roku 2014.

Zhoršení proběhlo i u hodnocení práce parlamentu, a to z 3,7, jak tomu bylo před vypuknutím ukrajinské války, na 3,8. Znovu se podle grafu nabízí srovnání s kritickým rokem 2012, kdy na tom byl parlament dokonce líp o dvě desetiny.

STEM se zaměřil i na sociální jistoty obyvatel, přičemž vyhlídky do budoucna se Čechům nejeví vůbec nadějně. Na vzestupu byly od roku 2013 – po demisi vlády Nečase – kdy ze známky 4,0 nešlo jít už jinam než nahoru. Na vrcholu hodnocení od začátku tohoto tisíciletí byla známka 3,1m a to tři roky za sebou v letech 2018-2019. Průzkum ukazuje jisté zhoršení od vypuknutí pandemie, drastičtější byl propad až začátkem války na Ukrajině na začátku 2022 ze známky 3,2 na 3,5.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: luk

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Blanárova schůzku se „zakázanými“ médii. Co padlo za dveřmi? Analytik zná odpověď

5:00 Blanárova schůzku se „zakázanými“ médii. Co padlo za dveřmi? Analytik zná odpověď

TÝDEN V MÉDIÍCH Petr Fiala neměl žádné kmotry v pozadí, nikdo mu zadarmo nic nedal a musel se adapto…