Železný v rozhovoru pro Český rozhlas zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že v současné chvíli je připraven účastnit se konkurzu na místo generálního ředitele. „Řekl jsem, že když bude taková situace, tak na to jsem připraven. To stále platí. Zároveň jsem ale nikdy neřekl, že bych si to přál, chtěl, že bych po tom toužil nebo bažil. Nechci, nepřeji, netoužím, nebažím. Fakt ne,“ prohlásil Železný, že si to představuje spíše jako službu televizi.
Ptal se ho prý na to i současný ředitel ČT Petr Dvořák. „Říkal mi: Proč to teda říkáte, když to nechcete? Já mu vysvětlil, že to není o chtění, to není o tom mít někde cedulku generální ředitel ČT, ale o pocitu, že by člověk mohl pro tu televizi, kterou má rád a kde je přes 20 let, něco udělat,“ vysvětloval Železný.
Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
Soupeřit s Dvořákem by mu prý nepřipadalo korektní. „Je to statutární zástupce instituce, která mě živí,“ řekl své důvody moderátor a dodal, že kdyby ale kandidoval kdokoli jiný z jeho nadřízených, tak by mu to nevadilo.
Fotogalerie: - V koncentráku Stutthof
Kolem České televize bylo v posledních letech rušno zejména v souvislosti s Radou ČT a s otázkou, jak moc může zasahovat do vysílání veřejnoprávní televize. „Úplně upřímně – nikdy nevím, jak mám tyto věci hodnotit, ale rád odpovím: Rada ČT – jak známo a podle zákona – do chodu ČT nesmí nijak zasahovat. To je přímo v zákoně řečeno. Takže zasahuje tak, jak si zasahovat necháme. Do našich osobností, do našich integrit zasahuje jen tak, jak to připustíme,“ uvedl Železný, že si z Rady ČT nikdy nic nedělal.
„Když se někdo lekne a řekne: ,Ježišmarja‘, ty jo,… aby ta Rada něco… to už je špatně. Já se nikdy takto nechoval. Na druhou stranu – vnitřní atmosféru to nějakým způsobem určitě rozkolísalo, ale rozkolísat se nechá jen ten, kdo není pevný a silný,“ prohlásil Železný.
Rada ČT podle něj nemá vůbec žádné právo na vyřizování stížností na běžné moderátory nebo pořady, může prý vyřizovat stížnosti jen na generálního ředitele. „Nebudu radit nadřízeným, co mají dělat a co mají říkat (Radě ČT), ale kdybych mohl, tak bych možná třeba víc přemýšlel, jestli vůbec je správné a možné něco hájit před orgánem, který nemá žádné právo na vyřizování stížností – jediné právo má pro stížnosti na generálního ředitele. Já nejsem generálním ředitelem, takže když si na mě někdo takzvaně stěžuje, tak by to Rada měla správně vzít a předat někomu, kdo se tím má zabývat. To znamená mým nadřízeným,“ vysvětlil Železný.
Jako příklad nadbytečné komunikace může sloužit například dopisování mezi členem Rady Romanem Bradáčem a vedoucím televizního zpravodajství Zdeňkem Šámalem. Bývalý televizní redaktor Roman Bradáč letos na Radě vznesl dotaz, proč Železný stále při informaci o olympijské Číně opakuje, že jde o komunistickou totalitní zemi.
„Jakub Železný je dlouholetý prověřený kolega, který tím chce něco zdůraznit. Je to, jako když zdůrazňuji, že jsem se potkal s panem A, s panem B, s panem C, ale taky s panem D-pošukem. Tím zdůrazňuje, že cosi stojí mimo obecně uznávané normy,“ reagoval Šámal.
Podle Železného se Šámal snažil zůstat korektní, ale věc jasně vysvětlit. „Já jsem to spíš cítil tak, že se snaží odpovědět tak, aby byl korektní, pravdivý a aby to bylo maximum možného. Pro mě je spíš otázkou, proč se Roman Bradáč, který mě zná, který je můj bývalý kolega, dokonce na chvíli bývalý nadřízený, proč se na to takto ptá… Spíš mě to trošku zamrzelo. To se přiznám,“ řekl Železný s tím, že Rada by takové věci vůbec řešit neměla.
„Je to asi stejné, jako kdybychom my dva řešili stížnost na ománského sultána. Je vlastně úplně absurdní, že má Rada ČT řešit, že někdo řekl pravdu,“ dodal Želený.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
