Jan Čulík a Anna Šabatová si povídali o běžencích. Víc netřeba dodávat, to se musí VIDĚT

09.05.2016 16:38

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík si do svého pravidelného rozhovoru tentokrát pozval veřejnou ochránkyni lidských práv Annu Šabatovou. Hned na úvod upozornil, že jej spíše zajímají její názory jako občana České republiky, nikoli jako osobu vykonávající veřejnou funkci.

Jan Čulík a Anna Šabatová si povídali o běžencích. Víc netřeba dodávat, to se musí VIDĚT
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ochránkyně lidských práv Anna Šabatová na setkání s občany ve Valašském Meziříčí

„Máme tu tady ten problém, že existuje určité právo, mezinárodní úmluvy,“ poznamenal v úvodu Čulík s tím, že se mu jednotlivé země pokoušejí vyhnout a „ustupují od dodržování mezinárodních úmluv“. Čulík si myslí, že je to z důvodu, že za to chybí jakýkoliv skutečný postih. Zkrátka, státy nedodržují Ženevské úmluvy, protože jim za to nic nehrozí.

Toto Čulíkovo vidění světa Šabatová zhodnotila jako apokalyptické. Nikdo prý přece neřekl, že nechce dodržovat Ženevské úmluvy. Jedná se prostě jen o dobrovolný závazek, který různé země naplňují do různé úrovně.

Větší problém vidí Šabatová v dublinských pravidlech, která jsou podle ní špatně nastavená, jelikož nadměrně zatěžují okrajové země Evropské unie. „Je třeba hledat nová pravidla, která budou spravedlivější pro celou evropskou situaci.“

Celý pořad zde

Šabatová si myslí, že základem úspěchu je společně se domluvit a nepřehazovat si jednotlivé uprchlíky ze země do země.

„Neexistují žádné sankce, je třeba si uvědomit, že mezinárodní právo je právo vlastně dobrovolné. Ty země se dobrovolně zavázaly a vlastně jenom vůči sobě navzájem ručí tomu, že budou plnit ty závazky, které na sebe vzaly,“ poznamenala Šabatová.

„Je třeba stále znovu připomínat tu věc, že jsme lidé a že naše lidství se mimo jiné naplňuje v pomoci druhým a samozřejmě pak vymýšlet ta pravidla, aby to pak co nejlépe fungovalo,“ řekla Šabatová a dodala, že opravdu neexistuje nic, co by jednotlivé země donutilo dodržovat Ženevské úmluvy, které jsou výsledkem doby druhé světové války.

Následně Čulíka zajímalo, jak je možné bojovat s populismem a tím, že lidé odmítají poslouchat fakta a raději naslouchají poplašným zprávám a jiným. Na to Šabatová odpověděla, že není „soudkyní veřejných mravů“, ale snaží se, aby se dodržovala práva.

Zdůraznila však práci dobrovolníků, jakožto příklad toho, že česká společnost má opravdu potenciál pro to, konat dobro.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: spa

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …