Jaroslav Bašta zavzpomínal na uvolněná 60. léta minulého století, ve kterých dospíval. Šlo prý o dobu, v níž se mladí lidé mohli nadechnout v trochu svobodnějším ovzduší a projevit svůj názor. Třeba v anketě Zlatý slavík, do které nikdo až do příjezdu sovětských tanků nezasahoval. V časech normalizace však o vítězi nerozhodovali lidé, ale strážci ideologické čistoty. K posunu došlo teprve o dalších dvacet let později, kdy se mohlo v anketě Zlatý slavík – později Český slavík – opět svobodně hlasovat.

Jenže nic netrvá věčně. Svoboda Českého slavíka byla znovu omezena v roce 2014, napsal Bašta. Stalo se tak v souvislosti s uprchlickou krizí a krizí na Ukrajině.