Na úvod rozhovoru pro platformu Zákony bohatství Eliška Hašková Coolidge prozradila, co ji v roce 2025 nejvíce znepokojuje. Podle ní je jedním z největších problémů současnosti nedostatek respektu v komunikaci mezi lidmi – a to nejen v Česku, ale celosvětově. „Hlavně se mi nelíbí hádání. Nejen v České republice, ale všude musíme všichni začít mluvit tak, abychom neuráželi toho druhého, abychom respektovali, že každý má svůj názor, a brali to tak. Můžeme mít rozdílné názory, ale měly by se vyjádřit slušně,“ uvedla s tím, že základy kultivované debaty se podle ní budují už v rodině. „Děti se učí od rodičů, babičky, dědečka – jak reagovat na rozdílné názory a jak se vyjadřovat slušně a mravně. Chovat se čestně, respektovat druhé, nekrást a nelhat.“
Právě mravní přístup a kultivovaná komunikace podle ní formovaly prostředí v Bílém domě za prezidentů, s nimiž spolupracovala. „Tohle vždy dominovalo v Americe, když jsem já byla za těch pár vládnoucích prezidentů,“ uvedla s odkazem na své působení u pěti hlav americké exekutivy. „Poté, co jsem ale odešla, to narušili. Ale vrátilo se to určitě v plné síle s prezidentem Donaldem Trumpem. Myslím si, že on zachránil Ameriku od těch všech věcí, kdy lidé konali bez zdravého rozumu, zraňovali tím i ve světě,“ dodala Čechoameričanka.
Fotogalerie: - Bobo 60
Trump je fenomén. Svět se nejdřív diví, pak chápe, říká Hašková Coolidge
Vrací se i k osobním vzpomínkám na bývalého ministra zahraničních věcí Spojených států amerických Henryho Kissingera, s nímž měla možnost hovořit během svého působení ve vysokých patrech americké administrativy. Právě Kissinger měl podle ní jasno v tom, jak výjimečný je Donald Trump – nejen pro Spojené státy, ale i pro celý mezinárodní řád. „Několikrát jsem mluvila s Kissingerem, říkal, že Donald Trump je fenomén, se kterým se Evropa ještě nesetkala. Ale je to dobrý fenomén, který splní, co slíbí, a který bude úspěšný,“ uvedla Hašková Coolidge.
Sama Donalda Trumpa označuje za mimořádně důležitého lídra. Je přesvědčená, že jeho přístup k politice je nejen přímý, ale i čestný a hluboce zakořeněný v hodnotách, kterým sama věří.
Vážíte si politické zkušenosti a moudrosti Miroslavy Němcové?Anketa
Eliška Hašková Coolidge v rozhovoru několikrát zdůraznila, že základem dobrého vedení – ať už státu nebo člověka samotného – jsou hlubší hodnoty, které podle ní v americké společnosti slábly zejména v období prezidenta Joea Bidena. Důležitou roli přitom hraje víra. „Základem jsou věci, které najdeme ve víře v Boha. Ta poctivost, spravedlivost, pochopení, soucit – to jsou všechno věci, které z Ameriky utekly za doby Bidena, a je to škoda. Jsou to věci, které tu lidskost spojují a posilují,“ dodává s tím, že lidskost je strašně důležitá ve vyjednávání – nejenom ve vyjednávání státních šéfů, ale i každého z nás, se sousedem a s lidmi, které potkáváme.
Trumpova největší síla je prý v tom, že se dokázal obrátit k běžným lidem a získat si jejich důvěru nejen slovy, ale činy. „On doopravdy bojuje za každého Američana – nejenom za ty nahoře, ale i za pracující lidi. To je jeho velká síla. Trump přesvědčil tvrdě pracující Američany, že kope za ně. Mají ho rádi, protože věří, že on doopravdy pracuje pro ně. I lidé, které přivedl do vlády, to potvrzují. Většina z nich má velkou víru v Boha. Jsou to lidé, kteří to dělají pro národ, na úkor svých osobních zájmů, kvůli loajalitě,“ míní Hašková Coolidge.
NATO se mělo dávno rozpustit. Války na Balkáně i na Ukrajině nemusely být
Rovněž otevřeně hovoří i o postoji Donalda Trumpa k Severoatlantické alianci. Podle ní Evropská unie i NATO činí zásadní strategické chyby a existence Aliance po roce 1991 ztratila svůj původní smysl. „Trump si myslí, že Evropská unie dělá velkou chybu, že už dávno NATO mělo být ukončeno. NATO tu existovalo jako oponent Varšavské smlouvy. A když padla Varšavská smlouva, tak mělo padnout také NATO. Mělo se rozpustit, protože už nemělo ten samý cíl, jako mělo za doby Varšavské smlouvy.“
Zároveň se kriticky vyjadřuje k vojenským operacím na Balkáně a v současnosti také k válce na Ukrajině. Podle ní mnohé z těchto konfliktů mohly být odvráceny. „To, co se stalo v Srbsku, bylo šílené. Amerika v tom měla účast. Nemuselo to být. To samé platí i o válce, která je dnes. Kdyby byl Trump prezidentem na začátku té války na Ukrajině, tak by to opravdu zarazil za pár hodin. Ale když už to jednou začalo, tak je mnohem těžší to uzavřít,“ říká Eliška Hašková Coolidge.
Klíčovým bodem pro udržení míru na Ukrajině mělo podle jejích slov být zachování neutrálního postavení této země. Právě to se však podle ní nepodařilo naplnit. „Ukrajina měla být neutrální země, což se zmarnilo. Došlo zde i k zneužívání ruských občanů v oblastech, které byly ruské. Proto ta válka také začala. Mělo se to řešit hned. Nečekat, až začne válka, až budou tisíce lidí umírat každý týden. To je šílené,“ říká s tím, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi došla trpělivost.
Říkat, že nás Sověti neosvobodili, je nemravné
Je toho názoru, že Rusko neusiluje o expanzi, ale o obnovení respektu na mezinárodní scéně. „Myslím si, že Rusko nemá nejmenší zájem na tom, aby dobývalo další zemi. Ale chce, aby vznikl respekt. Rusko ztratilo 27 milionů vojáků během druhé světové války. Málo jsme kdy uznali, že nás spolu s Amerikou doopravdy vysvobodili od nacismu,“ připomíná.
Při příležitosti nedávných oslav konce druhé světové války se v některých politických a mediálních kruzích začalo šířit poselství, že příchod sovětské armády do evropských zemí – včetně Československa – nebyl osvobozením, ale formou nové okupace. Eliška Hašková-Coolidge tento výklad jednoznačně odmítá. „Vnímám to tak, že v Česku se najdou lidé, kteří jsou nemravní,“ dodává stručně a bez okolků.
Psali jsme:
Diktát z Bruselu ničí suverenitu evropských zemí
Znepokojující pro Elišku Haškovou Coolidge je současná podoba Evropské unie, především role Evropské komise, která podle ní překračuje svůj původní mandát a zasahuje do suverenity členských států. „Myslím si, že to vše vzniká z Evropské komise. Evropská unie měla být souhrnem suverénních států – to ale dnes absolutně neexistuje. Protože jsou státy, které nejsou v souladu v mezinárodní politice. Jsou to suverénní státy a cítí zodpovědnost vůči svým občanům. A to je třeba brát v úvahu.“
Podle ní se EU vzdálila původnímu ideálu, který sliboval spolupráci založenou na respektu a dobrovolnosti. „Původně se řeklo, že to budou suverénní státy, které si budou otevírat dveře samy k sobě, aby bylo mezi nimi porozumění a byl život lepší a dostupnější pro všechny jejich občany. To vypadalo dobře. Ale místo toho je to 27 různých států s různými obyvateli, různými historickými kořeny – a je tam nesoulad. Nemá platit, že je tu nemravně diktováno, co kdo udělá, co bude podporovat a co za to dostane. Takhle to absolutně nesmí být. Je to špatné jednání,“ považuje za největší tlak shora a nedostatek respektu k národní odpovědnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že se Severoatlantická aliance měla v 90.letech rozpustit?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
