_636092078554265301.jpg&id=116148)
Radní ČT by měl být podle profesora Kašparů za každých okolností otevřený všemu, co kdo říká, a měl by si umět zachovat odstup od jednotlivých proudů. „Protože všude se vyskytnou proudy, ať už názorové proudy či ekonomické názory. Vždy se na všechno můžeme dívat ze dvou, ze tří, čtyř stran. Je to otázka pohledů,“ zmínil, že se v Radě ČT naučil vidět a slyšet také druhou stranu, ale ve svobodě.
Je správné, že Facebook smazal stránku poslance Lubomíra Volného?Anketa
Je toho názoru, že všechny názory by se měly prosazovat, ale způsobem, který je jemný; to už se ale dnes nevidí. „Toto se ztratilo, a to v celé společnosti, a protože televize je součást společnosti, a Rada ČT je součástí televize. A mně některé projevy a jednání nesedí, právě ve smyslu ‚suaviter in modo‘ – jemně ve způsobech. A toto mi vadí,“ dodal znepokojeně profesor.
Vadí mu, že dnes nikoho moc nezajímá, co kdo říká, ale kdo to říká. „Setkávám se s tím, ať si otevřu rozhlas, internet či politické zprávy. Dneska už nerozlišujeme mezi autorem názoru, a tím, co daný člověk řekne, a jakmile nemáme protiargument proti jeho názorům, tak napadneme autora,“ všímá si.
- Celý rozhovor najdete ZDE
Připustil, že v Radě ČT přišel o iluzi – stále je však přesvědčen, že veřejnoprávní televize má v tuzemsku své nenahraditelné místo. „Přišel jsem o iluzi, nepřišel jsem o ideál. Naštěstí. Dál si myslím, že musí fungovat veřejnoprávní sdělovací prostředek. To je můj ideál. Ale iluze, které jsem o tom měl předtím, ty jaksi vyprchaly, a je to dobře. Horší by to bylo, kdyby to bylo naopak,“ uvedl bývalý radní ČT, kterému – nebýt rezignace – měl skončit mandát letos v květnu.
Hrozí se z toho, co se poslední dobou odehrává na zasedáních Rady ČT kolem údajného střetu zájmů generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. „Asi tři nebo čtyři poslední zasedání Rady ČT, to je můj nejhorší zážitek. Ale musím říct, že v té době už jsem tam neseděl, čili už to mám z doslechu. Když se Petr Dvořák, ředitel České televize, musel zpovídat z toho, že není ve střetu zájmů v galerii jeho ženy. A potom prý odhlasovali, že není ve střetu zájmů. To je moje nejhorší zkušenost, že se věci řeší tímto pro mě ne zcela férovým způsobem,“ uvedl Kašparů.
Způsoby jednání, které dnes sledujeme v Radě České televize, prý neodpovídají třem pravidlům konstruktivního dialogu: „První pravidlo říká, že musíme vycházet z pravdivých údajů. Druhé, držet se tématu, a nikoliv autora výroku. A třetí, nepoužívat vulgární slova, nevyhrožovat a nevyčítat,“ připomněl profesor.
Po příchodu nových radních se fungování Rady České televize podle profesora značně změnilo. „Už se neútočí na názory lidí, ale na lidi... takový dialog nemůže jít dopředu. V Radě ČT v předchozím složení ale dialog fungoval a bylo to v klidu. Byly sice některé vyhrocené chvilky; řešilo se to však formou, která se mi líbila. Dnes to řeší tak, že do toho musí zasahovat policie,“ uvedl zklamaně kněz Kašparů, že dřív nepozoroval, že by jednání rady mělo negativní vliv na chod televize.
S příchodem nových radních se v Radě ČT začaly totiž tvořit názorové proudy. „Za poslední dobu, co tam přišla nová skladba, se tam začaly tvořit názorové proudy. Musím patřit mezi ty, kteří vidí třeba ředitele Dvořáka jednak jako manažera, a jednak jako člověka. Chci se na člověka dívat komplexně, a ne z jedné strany, jak mi ho někdy podsouvají,“ podotkl profesor, že je třeba brát také v potaz, co vše Dvořák pro Českou televizi udělal.
„Když jsem v jakémsi podtextu cítil, že ten je naladěn prodvořákovsky, ten protidvořákovsky... V těchto chvílích, kdy jsem to cítil, jsem se vždy držel Gottovy písně ‚Zůstanu svůj, na tom mi nejvíc záleží‘,“ zmínil, jaký si snažil držet přístup před různými vlivy.
Zamýšlel se také nad otázkou, zda noví lidé přišli do Rady ČT proto, aby z poklidného „jak“ začali dělat neklidné „proč“. „Parta nových lidí, která tam přišla, tam vnesla něco nového, a já se teď domnívám, že současná situace je taková, že televize leží na operačním stole. Stará parta, naše, dbala na to, aby pacient žil dál, ale nemělo by se operovat,“ zdůraznil Kašparů.
Konkrétně se věnoval ekonomce a radní Haně Lipovské, kterou přirovnal k loveckému psu. „Ta je ekonomka a ještě analytička, a jakmile chytne stopu, tak po ní jde. Mám doma loveckého psa, a ten, když chytne stopu, tak vůbec neslyší na to, že na něj volám ‚Bojare, pojď sem!‘ Já mám teď trošičku dojem, že celá Rada ČT chytla nějakou stopu, a teď po ní jde, a neslyší, co se na ni volá, nebo co se jí říká. Jdeme po stopě, protože se tady něco možná jevilo,“ sdělil Kašparů své pocity z práce Lipovské.
O budoucnost Rady ČT, potažmo Českou televizi, má Kašparů velké obavy. „Mám tuto televizi rád. A protože ji mám rád, mám o ni strach. Mám o Českou televizi strach, že doplatí na nesmiřitelné názorové tábory v Radě ČT. Že se patnáctičlenná Rada ČT dostane do patové situace; že se do patové situace dostane Česká televize jako instituce. Začnou se hledat drobnosti a podstatné unikne... byla by to velká škoda,“ dodal kněz.
Jako divák při pohledu na zastoupení názorů v České televizi přiznal, že vidí mezery. „Mohu tady dát některé výtky, že něčemu se třeba věnuje televize víc, něčemu méně. Když jsem četl stížnosti, které chodily do televize, tak jsem někdy žasnul, a to bylo další moje poučení,“ uvedl. „Jde o to, jestli je případná nevyváženost ČT úmyslná, že tam někdo záměrně nepouští některé myšlenkové proudy. Nebo jestli to pramení z nedokonalosti lidí. A to si netroufnu hodnotit,“ doplnil profesor Kašparů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
