Na úvod Topolánek vysvětluje, že vyjadřovat se ke kvótám je hlavně u nás povětšinou jen čirý populismus, kterému propadají všichni napříč naším politickým spektrem, od prezidenta Zemana, který „hází do jednoho pytle Araby, Turky, Peršany, Azery i Kurdy a každý muslim je pro něj synonymem teroristy“, po „obvyklé zahraničněpolitické nenázory Andreje Babiše“.

Až teroristický útok na redakci Charlie Hebdo byl tím hybným motivem, který donutil politické elity jednat. Bohužel však příliš pozdě. Usnutí na vavřínech, přehnaná politická korektnost, umělá podpora multikulturalismu. To vše a mnohem více stojí za situací, které Evropa právě čelí, ale neumí se jí správně postavit.

Na otázku, proč tomu tak je, si sám odpověděl skrze citaci libyjského diktátora Muammara Kaddáfího: „Proč umírat za islám? Nepotřebujeme teroristy ani sebevražedné atentátníky.“ Přes 50 milionů muslimů v Evropě ji sami změní za pár desítek let na islámský kontinent.“

Náš hluboce nevěřící národ si od pana Topolánka vysloužil ještě jednu citaci, tentokrát od Friedricha Nietzscheho: „Žijeme všichni v hluboké lži, protože předstíráme, jako kdyby stále platila křesťanská morálka, ačkoli v ni v hloubi duše nevěříme...“

Ukazuje několik pohledů na věc, zdánlivě nesouvisejících. Jeden z nich podle Topolánka „brilantně demonstroval“ liberální italský ekonom Antonio Martino, jehož proslov poukázal na rozervanost evropské politiky. „Jako člen Montpelerinské společnosti jsem absolutním zastáncem volného pracovního trhu. Imigranti práci neberou, naopak přinášejí. Takové společnosti bohatnou. Nicméně jako ministr obrany v Berlusconiho vládě, se svými carabiniery zodpovědný mimo jiné i za bezpečnost občanů, jsem zásadně proti,“ řekl.