Zvládne Fialova vláda covid lépe než Babišova?Anketa
Nejzásadnější je podle něj deklarace vůle „s tím opravdu něco udělat“ a přiznání si toho, že mají být potřeba „konkrétní a kontrolovatelné akce“.
Pomalejší odklon od uhlí je sice podle Mika v řadě případů „neochota“ či „otevřená zadní vrátka“, ale zároveň má roli hrát i to, že není představa, jak jej v určitých podmínkách nahradit.
Že vše nezůstane jenom u slov a všechny státy dodrží své sliby, to podle vedoucího zastoupení EK na Slovensku je bez jistějších záruk. V Evropské unii sice lze na členské státy uplatňovat sankce a hrozit jim, ale pokud se rozhodnou nečlenské státy od svých částí dohod ustoupit, „není žádná síla, možná kromě tlaku veřejného mínění“. „Nezbývá nám než věřit,“ řekl Miko s odkazem například na odklon Spojených států od klimatické dohody, k němuž došlo za prezidentského období Donalda Trumpa.
Chování Spojených států ho prý zaskočilo i za období covidové krize a obává se, že snaha postarat se jen o své zájmy a občany u silných států nastane i v klimatické otázce – to si totiž dle Ladislava Miky dovolit nemůžeme.
Uzavření dohody mezi největšími producenty skleníkových plynů, kteří vyprodukují až 40% všech emisí – Spojenými státy a Čínou – Miko považuje za dobrý signál. Že tyto země přislíbily zvýšení spolupráce, je prý potvrzením, že je k tomu přiměje poptávka ve směru od ostatních států.
Cíl ve snížení skleníkových plynů a také teploty ovšem nemusí být nakonec, i přes snahu některých států, naplněn. Miko jmenoval, že přestože se některé země obětovaly a plnily své části klimatické dohody z Paříže, skleníkové plyny celosvětově beztak rostly, a to dokonce rychleji, než předpokládal maximální scénář. On sám míní, že zvýšení teploty o 1,5 stupně Celsia je již nepříliš docílitelné a teplota se zvýší spíše o 2 stupně. Kvůli změně proudění ale zároveň prý hrozí některým částem světa i ochlazení. Jaké by byly dopady při zvýšení teploty o více než o 2,5 stupně, to prý nynější plány pro adaptaci zatím příliš netuší.
Zelený plán EU prý již s odklonem od fosilních paliv počítá dostatečně a kvůli konferenci v Glasgow již podle experta na životní prostředí žádné další kroky potřeba nebudou. Zelený úděl byl dle něho správný a nyní se ukazuje, že se ke klimatickému směřování Evropské unie přidají i další země.
Přestože odklon od automobilů se spalovacími motory bude mít zanedbatelný vliv na celosvětové emise a náklady na přechod na elektroauta budou enormní – jde prý o důležitý význam symbolu pro občany EU i o celkovou změnu mobility.
„Tímhle způsobem se dál rozvíjet doprava nedá. Musíme o tom přemýšlet jako lidstvo… Musí přispět úplně každý a ve všech odvětvích,“ zaznělo s tím, že po ukončení výroby aut se spalovacími motory prý začneme o mobilitě „přemýšlet jinak“. Co přesně měl v tomto směru někdejší český ministr Miko na mysli, už však více specifikováno nebylo.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.