„Samozřejmě Putin nechtěl, aby jednou jeho středomořská flotila byla na území státu NATO. To by bylo těžkou situací,“ prohlašuje o možných důvodech ruské anexe Krymu. Ta by podle Wagenknechtové nemusela být nutná, kdyby Západ do Kyjeva nedosadil neonacistickou vládu a dal Rusku najevo, že přijetí Ukrajiny do NATO je vyloučené. Západní politika však zcela jasně hodlala Ukrajinu proti Rusku poštvat.
Kdyby byla Sahra Wagenknechtová v pozici ministryně zahraničí, zkusila by vést diplomatické rozhovory s Ruskem, ruskou menšinou na Ukrajině a ukrajinským vedením bez jejich fašistických částí. Sankce společně s výhružnými gesty Západu považuje za neúčinné, a to, že přinesou mír, je podle ní krajně nepravděpodobné. Za sankcemi proti Rusku navíc vidí americké ekonomické zájmy. Příkladem uvádí, že jakmile Evropa přestala kupovat ruský plyn, radovat se začali dodavatelé drahého plynu z USA. „Ekonomická válka škodí především evropské, a tím pádem německé ekonomice. Proto je Spojenými státy prosazována,“ uzavírá Wagenknechtová rozhovor.
Fotogalerie: - Vzpomínka na Sokolovo
Wagenknechtová je známá svými kontroverzními výroky ohledně práv žen, její názory jsou kritizovány za to, že jsou rasistické a xenofobní. Několikrát byla obviňována i z toho, že svou činností narušuje jednotu své strany. „Stalinova dcera“ jí bylo přezdíváno za to, že po pádu železné opony hájila režim komunistického politika Ericha Honeckera, jenž stál v čele NDR v letech 1971 až 1989.
Před týdnem v německém pořadu Hart aber fair (Tvrdě, ale férově) byly diskutovány válečné zločiny včetně sexuálního násilí. „Komisař pro OSN poukázal na to, že i v této válce se válečných zločinů dopouštějí obě strany,“ řekla Wagenknechtová a v souvislosti s tím prohlásila, že znásilnění je zkrátka součástí každé války, za což sklidila vlnu kritiky jak v Německu, tak i České republice. Od jejích výroků se distancovala i její strana Die Linke.
Spolu s aktivistkou za práva žen je autorkou Manifestu, ve kterém vyzývá německého kancléře Olafa Scholze, aby zastavil dodávky zbraní na Ukrajinu a začalo se diplomaticky jednat o příměří. Tomáš Kafka, velvyslanec České republiky v Německu, říká, že z Manifestu vyplývá, že se Německo evidentně nepoučilo z minulosti. „Nechci být nespravedlivý, ale musí říci, že když ho čtu, tak v něm sice nacházím odkazy na válečné dějiny obecně, ale prakticky nic, co by se dalo chápat jako poučení se z moderní evropské historie,“ napsal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: luk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
patriot1955
