Pondělní jednání Ruska a Ukrajiny podle doposud známých informací přineslo jen málo výsledků kromě dohody o výměně některých zajatců a těl padlých vojáků. Obě strany se sešly na necelých 90 minut v Istanbulu. Ve dnech předtím přitom na obou stranách proběhly jedny z nejintenzivnějších leteckých útoků za celou dobu války.

Kyjev se s Moskvou podělil o své mírové podmínky ještě před schůzkou, ale Rusko své podmínky předložilo až během pondělních rozhovorů. Ukrajinská delegace uvedla, že bude potřebovat týden na přezkoumání návrhu Moskvy, čímž se odložila další možná jednání.

Jediným konkrétním výsledkem pondělních rozhovorů byla dohoda o výměně všech těžce nemocných a zraněných válečných zajatců, jakož i zajatců mladších 25 let. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že každá strana vrátí 1 000 zajatců. Obě strany rovněž oznámily dohodu o výměně těl po 6 000 vojácích.

Ruské podmínky

Anketa

Chcete, aby Fialova vláda po Blažkově skandálu podala demisi a odešla?

Ano, a ať jsou volby klidně za měsíc

95%

Ano, ať je do voleb úřednická vláda

2%

Ne, ať se v tom pěkně koupou až do voleb

1%

Ne, vláda je stále dobrou variantou

0%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 7262 lidí

Podstatná jednání o mírové dohodě nadále komplikují pevné pozice obou stran. Po skončení rozhovorů zveřejnily ruské státní tiskové agentury mírové podmínky Moskvy, které Kyjev rozhodně odmítl. Obsahovaly požadavky, aby Ukrajina uznala územní zisky Ruska, zmenšila svou armádu, označila ruštinu za úřední jazyk Ukrajiny a formálně se zavázala k ukrajinské neutralitě, což by vylučovalo vstup do NATO.

V návrhu se podle informací The New York Times dále uvádí, že Rusko bude souhlasit s příměřím pouze v případě, že Kyjev stáhne své jednotky ze čtyř ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva, přestane mobilizovat vojáky a přijímat zbraně ze zahraničí a zdrží se sabotážních akcí proti Rusku a dalších podmínek.

Setkání prezidentů

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který vedl delegaci své země, vyjádřil naději, že se do konce června obě strany znovu sejdou k novému jednání. Podle Umerova ale pokrok směrem k mírovému urovnání již vyžaduje setkání prezidentů obou zemí.

Kreml setkání prezidenta Vladimira Putina s Volodymyrem Zelenským opakovaně odmítl. Podle Zelenského vyjádření alespoň ruská strana souhlasila s projednáním této myšlenky. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prosazuje podle informací serveru gazetaexpress.com čtyřstranné setkání, kde by se sešel s Putinem, Zelenským i americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Jediným výstupem z první istanbulské schůzky v polovině května byla taktéž jen dohoda, že obě strany provedou rozsáhlou výměnu vězňů a také sepsání podmínek možného příměří. Zelenskyj a jeho západní partneři mezitím požadují, aby bylo vyhlášeno třicetidenní příměří. Putin, který si je zřejmě jistý převahou Ruska na bojišti, dal ale jasně najevo, že Rusko ze svých dřívějších požadavků neustoupí a že nezvažuje vyhlášení příměří.

Od počátku se neočekávalo, že by jednání v Istanbulu přinesla nějaký velký průlom. Jednání však posloužila jako taktické vítězství Putina, kterému se podařilo zahájit rozhovory, aniž by nejprve souhlasil s příměřím, které Ukrajina a téměř všichni její západní podporovatelé požadovali jako podmínku pro jednání.

Cílem Kyjeva nadále zůstává nejprve zajistit příměří a teprve poté přejít k jednání o širší mírové dohodě. Vysoký ukrajinský představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity uvedl, že ukrajinské návrhy zahrnují ustanovení o příměří na zemi, na moři a ve vzduchu, přičemž monitorování by měli provádět mezinárodní partneři.

Vzhledem k tomu, že Rusko drží iniciativu na frontě již více než 16 měsíců, mnozí Ukrajinci dospěli k závěru, že je nepravděpodobné, že by Rusy ze své země vojensky vypudili. A tak chce Ukrajina zmrazit boje tam, kde jsou, a poté předložit argumenty, že jakékoli formální uznání ruské anexe ukrajinských území by porušilo základní principy mezinárodního práva a vytvořilo nebezpečný precedens. Ukrajina rovněž prohlásila, že nepřijme žádná omezení své armády.

Pokračování bojů

Zatímco jednání váznou, útoky na bojišti se zintenzivňují. Ruská armáda podle všeho zahajuje novou ofenzivu, postupuje nejrychlejším tempem od loňského podzimu a otevírá novou frontu v severní Sumské oblasti. Rovněž dále bombarduje ukrajinská města, přičemž poslední útoky se řadily k největším od roku 2022.

Ukrajina v neděli odpověděla ambiciózním koordinovaným útokem, který byl zřejmě zahájen z Ruska a zasáhl letecké základny až na Sibiři. Útok poškodil nebo zničil desítku bombardérů dlouhého doletu, které Rusko používalo k raketovým útokům na Ukrajinu. Významný prokremelský ruský vojenský bloger útok označil za „černý den pro ruské dálkové letectvo“.

Psali jsme:

Výsměch. Výsledky rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou

Ukrajina a Rusko se dohadují. A Trump zuří kvůli teroru v USA

„Počkejte na zítra.“ Tajemná slova Kremlu o odvetě po Zelenského akci

Návrat všech domů, pak se uvidí. Ukrajinci stanovují Rusku podmínky