Ještě k tomu, za co Zemanovi všichni nadávali: Koluje text Ferdinanda Peroutky psaný pár dní před okupací Hitlerem. Raději to nečtěte

10.02.2015 15:06

Příznivci Miloše Zemana neustávají ve snaze očistit prezidenta od nálepky lháře za to, že citoval dosud nenalezený článek novináře Ferdinanda Peroutky, a na sociálních sítích vytrvale šíří Peroutkův text z února 1939, v němž autor vyjadřuje mimo jiné pochopení pro německý antisemitismus. ParlamentníListy.cz nyní přinášejí znění tohoto textu i s odkazem na oficiální webový archiv časopisu Přítomnost. Článek sice neomlouvá pravděpodobný přešlap hlavy státu, nicméně podle mínění prezidentových příznivců dokazuje, že Peroutka nebyl zcela prost nechuti k židům, což je dle jejich názoru nutné opakovat.

Ještě k tomu, za co Zemanovi všichni nadávali: Koluje text Ferdinanda Peroutky psaný pár dní před okupací Hitlerem. Raději to nečtěte
Foto: Archiv Slávky Peroutkové
Popisek: Ferdinand Peroutka
reklama

Anketa

Který český ministr spravedlnosti byl NEJHORŠÍ? A to nejen v rámci výkonu funkce ministra, ale celkově svým ,,životem a dílem"?

hlasovalo: 12788 lidí

Článek týdeníku Přítomnost z 22. února 1939 s titulkem Češi, Němci a židé, pod nímž je Peroutka podepsán, začíná reakcí na dopis německého studenta, který napsal: "My jsme to nebyli, kteří zhanobili naše staré svaté ideály, kteří kazili naši hezkou řeč, kteří dokonce našemu národu brali chléb. To vše dělalo židovství.“ 

Rozdílná zkušenost Němců a Čechů s židy

"Jestliže průměrný Čech mluví s průměrným Němcem, vždy jest mezi nimi rozdíl v tónu. Němec – stokrát jsem to slyšel – mluví s nezkrotným hněvem. Čech, i když se sám třeba hlásí k antisemitismu, mluví o tom tišeji, klidněji,“ reagoval v úvodu autor textu. 

Každý organismus brání se otravě cizí látkou

Důvod podle něj spočívá v rozdílné zkušenosti s židovským elementem. "Každý organismus brání se otravě cizí látkou. Lze předpokládat, že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu,“ stojí dále v článku Peroutky.

Židovských spisovatelů a žurnalistů podle něj bylo v Německu příliš mnoho na to, aby se asimilovali. "Spíše tam žili v přesile, a posilujíce se navzájem, zachovali si své zvláštnosti,“ doplnil Peroutka. U nás tomu prý bylo jinak. "Na sto německých židovských literátů nebo novinářů přicházel u nás sotva jeden český židovský. Německé divadlo a film byly v určité době na všech předních místech ovládány lidmi židovského původu. My měli jediného židovského herce. Proto u nás nebylo pravé půdy pro vznik kulturního antisemitismu. Na to byla účast židů na naší kultuře příliš nepatrná, všechna jejich činnost nemohla zastřít nebo zmásti naše základní české rysy,“ pokračoval autor. 

Nemám talent k antisemitismu, ale...

Poté se přiznal, že nemá talent k antisemitismu. "Ale při pohledu na bývalou německou literaturu několikrát jsem si pomyslil, že by ve mně mohlo vzniknout pokušení kulturního antisemitismu, kdyby, podobně jako tam, málo asimilovaní židé se zmocnili ducha naší literatury a našich novin a kdyby svými způsoby a svým myšlením zastírali naše způsoby vlastní a přehlušovali ráz myšlení našeho,“ uvedl s tím, že poměry u nás však nekazí židé, nýbrž večerníky, a že když někdy myslíme špatně, jsou to ryze české a árijské chyby.

Celý článek k dispozici ZDE

Fotogalerie: - Zeman v Jordánském království

Zeman na návštěvě v Jordánsku.
Zeman na návštěvě v Jordánsku.
Zeman na návštěvě v Jordánsku.
Zeman na návštěvě v Jordánsku.
Zeman na návštěvě v Jordánsku.
Zeman na návštěvě v Jordánsku.

Čeští židé nemohli mít vliv na naše osudy, bylo jich málo

Českých židů tedy podle Peroutky u nás bylo tak málo, že nemohli mít vliv na naše osudy. "Můžeme vzíti za pravidlo, že každý, málo asimilovanými židovskými živly přesycený národ projevuje dříve nebo později sklon k antisemitismu; myslím, že nakonec se židé nedočkají ničeho dobrého ani v Americe, kam nyní houfně směřují; toto hromadné přistěhovalectví je schopno porušit starou rovnováhu v této zemi, a tuším, že socha Svobody v novoyorském přístavu se dosti brzy začne mračit. Myslím, že jednou bude poměr k židům přezkoumáván se značným lomozem i v Rusku, kde procento židů na vedoucích místech je nadměrné,“ napsal také Peroutka v únoru 1939.

Následně uznal, že čeští židé po staletí žili na českém venkově a stali se tak přirozeně Čechy. Vzpomněl si i na Rakousko. "Tento stát byl několik let ovládán dvěma židy, o nichž jest holá pravda, že zbohatli na neštěstí a bídě jiných: Byli to Bosel a Castiglioni. Jejich fantastické majetky povstaly z inflace, která rozdrtila ostatní obyvatelstvo," píše s tím, že poté se ještě z Maďarska přistěhoval do Vídně třetí žid, jménem Békessy, který podle něj svou hnusnou a vyděračskou žurnalistikou ovládl zbytek. "Je těžko chtít zasednout za soudní stolici nad lidem, který to snášel s hněvem. Kdybychom my byli prožili něco podobného, patrně i my bychom cítili v židovské otázce ohnivěji,“ domníval se.

ParlamentníListy.cz již informovaly o jiném Peroutkově článku z prosince 1938, kde se například mluví o loajalitě k Německu nebo o tom, že Němci pěstují národní filozofii. Více čtěte ZDE.

Debatu odstartoval Zeman

Celou nynější debatu o Ferdinandu Peroutkovi odstartoval výrok prezidenta Zemana, který ve svém projevu na pražském fóru k holokaustu hovořil i o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakým byl nástup nacismu, a o jejich fascinaci nacismem. "Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem 'Hitler je gentleman'. Tentýž novinář po Mnichovské dohodě napsal: 'Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky'," pronesl Zeman.

Sdružení Ferdinanda Peroutky však upozornilo, že žádný takový Peroutkův článek nelze dohledat a že autorem článku s citací o andělech a vlcích je Jan Stránský, který ho napsal pod pseudonymem Petr Bílý, což potvrdil i Stránského syn Martin Jan Stránský, který revue Přítomnost v současnosti vydává. Novinář a historik Petr Zídek v Lidových novinách dokonce použil termín "hradní superdebilita“. Následovaly výzvy k Zemanově omluvě. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ale omluvu vyloučil a zopakoval, že Zeman na konferenci upozornil na "krátkodobé selhání" Peroutky před druhou světovou válkou, což je podle něj "neoddiskutovatelná věc". Doložil to odkazem právě na článek z 22. února 1939, či studií v časopise Dějiny a současnost. 

Ferdinand Peroutka byl český spisovatel, dramatik a publicista. Je považován za nejvýznamnějšího představitele české demokratické žurnalistiky. V dubnu 1939 pod jeho jménem vyšel v Přítomnosti článek Dynamický život k 50. narozeninám Adolfa Hitlera, kde autor uznal jeho moc, zároveň však razantně odmítl, že by Češi měli s Hitlerem jít. Podle Peroutkova vyjádření byl tento článek hlavním důvodem jeho pozdějšího uvěznění v koncentračním táboře.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Petr Kupka
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Funguje lockdown? Tyhle mrtvé nepočítají, nehodí se jim to, varuje ekonom

19:45 Funguje lockdown? Tyhle mrtvé nepočítají, nehodí se jim to, varuje ekonom

V Česku se stále vede debata, zda lidé umírají tzv. s covidem nebo na covid. Ale co ti, kteří zemřel…