Jinde nenajdete: Kreml vítězí, NATO v ohrožení. Po volbách, kde voliči vypráskali západní kandidáty, se Evropa otřásá

16.11.2016 7:10

„Ruský Kreml pokračuje na vítězné vlně,“ komentují evropská média výsledky nedělních prezidentských voleb v Bulharsku a Moldavsku. Ruská média vítězství kandidátů ochotných spolupracovat s Ruskem vysvětlují spíše chybnou politikou Bruselu, která jde často proti zájmům jednotlivých členů Evropské unie.

Jinde nenajdete: Kreml vítězí, NATO v ohrožení. Po volbách, kde voliči vypráskali západní kandidáty, se Evropa otřásá
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Plakát nevládní organizace Reportéři bez hranic

Na konci minulého týdne si obyvatelé Bulharska i Moldavska zvolili za prezidenty socialisty Igora Dodona a Rumena Radeva. Mnohá evropská média jejich zvolení označila za vítězství Moskvy.

Jako jeden z prvních evropských státníků se k výsledku prezidentských voleb v sousedním Moldavsku vyjádřil prezident Rumunska Trajan Besecku, který uvedl, že „je mu Moldavanů líto“, cituje jeho slova rumunský deník Evenimentul Zilei.

Rumunský server Hotnews.ro začal šířit obavu z rostoucího vlivu Moskvy v regionu. „Zdá se, že Rumunsko se nachází pod čím dál silnějším ruským tlakem. V Moldavsku i Bulharsku si zvolili proruské prezidenty a přidali se tak k Maďarsku, Srbsku, Česku a Slovensku.“

Anketa

Je správné, že skupina 64 poslanců podala návrh trestající hanobení prezidenta republiky?

80%
hlasovalo: 13688 lidí

„Vítězství socialisty Igora Dodona v Moldavsku a levicového kandidáta Rumena Radeva v Bulharsku posílí ruský tlak na různé vládní struktury v Rumunsku, kde je umístěn americký systém protiraketové obrany.“

Ukrajinská média se zaměřila především na pozici prezidentských kandidátů vůči statusu Krymu, který byl v roce 2014 anektován Ruskem. Jeden z populárních ukrajinských televizních kanálů 1+1 svým divákům nezapomněl připomenout, že Dodon se na adresu Krymu vyjádřil slovy, že je „de facto součástí Ruska“.

Komentáře k nedělním volbám se objevily i na ukrajinských sociálních sítích; známý novinář Vitalij Portnikov napsal, že hlavním vítězem obou nedělních voleb je Vladimír Putin. „Kremelská neděle,“ nazval volební den na Twitteru Portnikov.

O poznání méně paniky se objevilo v projevu ministra zahraničních věcí Litvy Linase Linkevičiuse, který zmínil, že prozatím vítězství proruských sil v Moldavsku a Bulharsku nepovažuje za nebezpečné. Z druhé strany ovšem zdůraznil, že výsledky nedělních voleb by měly být signálem pro Evropu. „Jestli se bude i nadále rozšiřovat propast mezi evropskými vládami a národy, můžeme očekávat více takových překvapení,“ uvedl.

Podobné reakce se objevily i ve státech v západní části Evropské unie. „Putinův sluha se stal prezidentem Bulharska,“ píše německý bulvární deník Bild.

Podobně vnímá výsledek nedělních voleb i televizní stanice ARD, která volby okomentovala slovy: „Politické zemětřesení v Bulharsku: více Moskvy, méně Bruselu“.

Italská La Repubblica vítězství Dodona a Radeva interpretuje jako „velkou ránu pro Evropskou unii, NATO a Západ obecně“.

Ruská interpretace nedělních událostí

O poznání odlišný pohled na nedělní volby v Bulharsku byl zveřejněn ruským serverem zaměřeným na finance Vestifinance.ru.

Ještě před začátkem předvolební kampaně Radev údajně odmítal jakákoli obvinění z toho, že by měl snad být proruským kandidátem.

„V této souvislosti je třeba připomenout, že Radev byl od samého počátku jedním z těch bulharských významných činitelů, kteří podporovali protiruské sankce. Většina expertů je toho názoru, že Radevovo volební vítězství není ani tolik výsledkem jeho proruské orientace, jako spíše protiruské politiky současné bulharské vládnoucí strany, jejíž členka byla protikandidátkou,“ uvádí se na serveru.

„Jestliže se podíváte nezaujatě na Radeva jako politika, brzy vám bude jasné, že jej lze nejlépe charakterizovat jako nacionálně orientovaného lídra, který je ochoten spolupracovat s EU, NATO i Ruskem.“

Bulharsko se podle autora článku vinou svého členství v EU bylo nuceno zřeknout účasti na mnoha projektech, které mohly být velmi prospěšné pro jeho ekonomiku. Zde autor odkazuje zejména na plynovod s názvem „Jižní proud“, který měl Bulharsku v roce 2015 zajistit přístup k levné energii a vytvoření několika tisíců pracovních míst.

Podobně mají bulharské ekonomice, a konkrétně v zemědělské oblasti, škodit i protiruské sankce, které opět vzhledem ke svému členství v EU, nemůže vedení země zrušit.

„Zrušení protiruských sankcí, s čímž souhlasí větší část bulharské populace, se stalo jedním z klíčových bodů volebního programu Radeva.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Josef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: fib

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Co když už není žádné lůžko, zajímal se Lutonský z ČT. Odpověď překvapila

20:16 Co když už není žádné lůžko, zajímal se Lutonský z ČT. Odpověď překvapila

„Co se vlastně fakticky děje s pacientem, když už prostě není žádné lůžko?“ Tuto otázku položil Fran…