Jiří Drahoš: Referendum o EU ne! Lidé jsou díky internetu lehce zmanipulovatelní
3. 4. 2017 9:10
Na prezidentské kandidáty – textaře Michala Horáčka a vědce Jiřího Drahoše – se v pořadu 168 hodin České televize zaměřila redaktorka Kristina Ciroková. Přinesla jejich názory na to, jaký by měl být prezident České republiky, na migrační krizi i na setkání s dalajlámou.
Foto: jiridrahos.cz
Popisek: Jiří Drahošreklama
Podle Jiřího Drahoše by měl být prezident důvěryhodný a střízlivý ve vyjadřování. Michal Horáček by zase na prezidentovi ocenil reprezentativnost, vlastenectví a inspirativnost. A sešli by se oba kandidáti s dalajlámou?
„Ve funkci prezidenta bych to zvažoval. Soukromě bych se s ním sešel docela rád,“ podotkl opatrně Drahoš. Michal Horáček v tom má jasněji. „S jeho svatostí bych se setkal stejně jako 51 hlav jiných států světa. Totiž nikoliv na té nejvyšší oficiální úrovni, ale s veškerou úctou,“ podotkl k nositeli Nobelovy ceny míru dalajlámovi.
Své pak oba kandidáti řekli k přijímání uprchlíků. „Jsem zásadně proti tomu, abychom se podřídili systému – nucených relokací neboli kvót,“ uvedl Horáček. Proti kvótám i hromadným přijetím se vymezil i Drahoš. „Lidé z jiných zemí světa obecně mají právo požádat u nás o azyl. A my máme právo to posoudit,“ dodal Horáček. Drahoš pak podotkl, že migrace je závažným problémem. „Je třeba zvažovat koho, nebo komu z těch uprchlíků, a teď mluvím o těch z válečných zón, nabídnout možnost azylu nebo možnost pobytu,“ uvedl.
Řeč pak přišla i na platy začínajících učitelů. „Podle mě by nastupující učitel měl mít minimálně 35 tisíc korun,“ řekl Drahoš. Michal Horáček se držel níže. „Třeba 30 tisíc,“ řekl.
Oba muži se pak vymezili proti vládě, v níž by seděli komunisté. „Jako člověk, který si zažil reálný socialismus, s tím mám velký problém, takže z tohoto důvodu bych takovou vládu nejmenoval,“ řekl Drahoš. Stejného názoru je i Horáček. „Rozhodně ne,“ řekl na otázku, zda by takovou vládu jmenoval. „Připouštím to dopředu, a proto to dopředu říkám. S mou životní zkušeností to není ani možné,“ dodal s tím, že je to na hranici Ústavy.
Otázka přišla i na referendum o vystoupení z Evropské unie. „Potřeba je to, co si přejou lidi, a jak silně si to přejou,“ zmínil potřebu v demokracii Horáček. On osobně by hlasoval pro setrvání v Unii.
„Referendum v dnešní době, zejména v době internetu, v době možného snadného ovlivňování názorů lidí všemi možnými směry, je z mého pohledu velmi nebezpečné. Proto bych ho nepodpořil,“ řekl však Drahoš.
Závěrem se pak oba muži vyjádřili k otázce gay a lesbických adopcí dětí. „Dovedu si velmi dobře představit, že i taková rodina může dát dětem pěkné zázemí. A přejí-li si to silně, nezabraňoval bych tomu,“ řekl Horáček.
I Drahoš je v tomto případě benevolentní. „Děti by měly vyrůstat v rodině. A samozřejmě pro mě základem rodiny je muž a žena. Ale pakliže není takováto situace, tak než by děti měly vyrůstat v dětských domovech, tak určitě bych nebyl proti adopci dětí gayi nebo lesbami,“ sdělil.
Oba muži si pak slíbili případnou podporu v druhém kole, postoupí-li tam jen jeden z nich.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
