Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) v úterý apelovala na europoslance, aby hlasovali pro přijetí Evropského aktu o svobodě médií. „Mnozí si mysleli, že je to nemožné. Ale máme ho: návrh na ochranu svobody médií v Evropské unii. Po dnešním hlasování dosáhněme konečné dohody ve prospěch ochrany novinářů a našich demokracií,“ prohlásila těsně před hlasováním Jourová.
Many thought this was mission impossible.
— Věra Jourová (@VeraJourova) October 3, 2023
But we have it: a proposal to protect media freedom in the European Union.
After today’s vote, let’s get a final deal to protect journalists and our democracies.#MediaFreedomAct pic.twitter.com/tJM6GclUZT
Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Proti přijetí Evropského aktu o svobodě médií hlasoval europoslanec Ivan David (SPD) a Hynek Blaško, který SPD loni opustil. Proti byl už jen Jan Zahradil z ODS. Ostatní europoslanci z řad ODS, ANO a také Kateřina Konečná (KSČM) se hlasování zdrželi.
Naopak pro přijetí hlasovali všichni zástupci Pirátů, lidovců, TOP 09 a Starostů. Pro přijetí kontroverzního zákona tak zvedli ruku například Jiří Pospíšil (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Mikuláš Peksa (Piráti) nebo Stanislav Polčák (STAN).
Jourová po přijetí EMFA neskrývala nadšení, zákona podle ní způsobí problémy některým členským státům, kde podle standardů Evropské komise nepanuje svoboda a nezávislost médií na politice. Jourová naráží zejména na Maďarsko, ale i Francii. „Evropský akt o svobodě médií bude pro členské státy velkým varovným signálem,“ řekla Jourová v rozhovoru pro POLITICO.
Nové nařízení, jehož cílem je zajistit nezávislost médií proti politickým tlakům a podpořit pluralitu v celém bloku, by se mohlo stát trnem v oku zejména maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož strana Fidesz podle indexu světové svobody tisku organizace Reportéři bez hranic de facto ovládá 80 % médií v zemi prostřednictvím politických a ekonomických rozhodnutí.
Nová pravidla by tomu měla zamezit, zejména kvůli novým povinnostem v oblasti transparentnosti a nezávislosti a zvýšené kontrole velkých mediální domů. „Celá tendence v Maďarsku, která vede k monopolizaci informací, je něco, co nechceme, aby se dělo všude jinde,“ řekla Jourová a dodala, že „časem bychom se mohli pokusit krok za krokem takové systémy odbourat“.
„Mohlo by to přijít draho, pokud by Budapešť na tuto hru nepřistoupila. Mohly by to být nakonec vysoké sankce,“ dodala Jourová směrem k Maďarsku.
Nejde však jen o Maďarsko. Na mušce Komise se ocitá i Francie. Francouzské orgány činné v trestním řízení totiž nedávno zadržely novinářku Ariane Lavrilleuxovou poté, co informovala o úniku kompromitujících dokumentů. „Francouzský případ ukazuje, že existuje velmi slabá ochrana novinářů,“ uvedla Jourová a nastínila, že Francie patřila mezi země, které zpočátku argumentovaly tím, že mediální zákon ničí jejich fantastické systémy. „To mi vždycky připadalo velmi, velmi arogantní,“ dodala
Paříž se dříve v Radě úspěšně přimlouvala za větší výjimku v mediálním zákoně, která by umožnila hlavním městům EU slídit po investigativních reportérech, zatímco evropští zákonodárci ve své verzi legislativy volili přísnější výjimky a silnější záruky na ochranu novinářů. Po schválení Evropským parlamentem nyní bude EMFA posuzovat Evropská rada.
Česko by kvůli přijetí návrhu o nezávislosti médií na politice nemělo mít žádné problémy, Agrofert ze svěřeneckého fondu expremiéra Andreje Babiše, který měl s Evropskou unií dlouhodobé spory ohledně jeho údajného střetu zájmů, totiž začátkem září prodal mediální skupinu Mafra a také firmu Londa, která provozuje stanice Impuls a RockZone, podnikateli Karlu Pražákovi.
Fotogalerie: - Slovensko za časů voleb
Přijetí EMFA navazuje na loňské přijetí jiného mediální zákona, Evropského aktu o digitálních službách. V rámci něj musí zejména velké technologické firmy, jako jsou populární on-line platformy a vyhledávače splnit nové povinnosti ohledně mazání nelegálního obsahu, dezinformací a také transparentnější reklamy.
Spisovatel a expert na inovace a technologii Norman Lewis DSA označuje za státní cenzuru 21. století. „Ve jménu boje proti dezinformacím se Evropská komise chystá prostřednictvím zákona o digitálních službách (DSA) zásadně změnit to, co lze říkat nebo sdílet na internetu, veřejném prostoru 21. století,“ píše Lewis v komentáři pro server euronews.com.
„DSA, který byl schválen v loňském roce a jehož hlavní ustanovení vstoupí v platnost příští měsíc, je zákon, jehož cílem je údajně regulovat kontrolu velkých technologických společností nad on-line obsahem. DSA má však s reakcí veřejnosti nebo odpovědností jen málo společného. Žádný evropský občan pro ni nehlasoval, ba dokonce ani neměl možnost o ní diskutovat. DSA byla navržena tak, aby reagovala výhradně na potřeby nevolené Evropské komise,“ je kritický Lewis.
Údajný cíl DSA omezit moc velkých technologií nad veřejným prostorem je neupřímnou šarádou. Útok na dezinformace je jen krycím slovem pro skutečný strach a odpor politické elity EU k veřejnosti, kterou považuje za natolik hloupou, že se nechá oklamat zprávami ze sociálních sítí, které jí říkají, koho má volit nebo koho má nenávidět. Evropská komise samozřejmě nemůže evropské občany přímo urážet. Může tak ale učinit prostřednictvím útoku na Big Tech. „Bičování Big Tech za zveřejňování dezinformací je způsob, jak bičovat veřejnost na sociálních sítích,“ má jasno Lewis.
Přijetím těchto zákonů podle něj chce Evropská unie zamezit tomu, aby se opakovaly situace jako brexit nebo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. „Brexit a poté zvolení Donalda Trumpa představovaly kulturní vzpouru, která otřásla Bruselem v základech. Téměř totální odmítnutí hodnot vládnoucích elit značnou částí voličů je genezí DSA. Poučily se z toho, že pokud se chtějí v budoucnu vyvarovat podobných chyb, musejí kontrolovat, co mohou Evropané číst, vidět nebo slyšet. Proto vznikla DSA,“ dodává Lewis.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
dvd99
