„Moje představa je, že by se ušetřilo několik miliard. Požádala jsem vládní kolegy o spolupráci – aby zrevidovali nutnost čerpání těchto programů,“ řekla ministryně Schillerová.
Bylo by potřeba udělat mnohem razantnější kroky, zvláště u Sorose
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o tom myslí. Drtivá většina jich souhlasí s tím, že by se mělo hlavně zastavit financování těm neziskovkám, které přímo škodí české společnosti, národu a státu a pomáhají jejich rozkladu.
„Ministerstvo zemědělství je na základě vlastní analýzy připraveno reagovat na snížení prostředků do oblasti NNO, zároveň s cílem zajistit vyšší efektivitu peněz, které na tyto projekty zůstanou,“ vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz ministr zemědělství Miroslav Toman.
„Jsem rád, že se SPD konečně podařilo prosadit diskusi o snižování peněz neziskovkám s politickým a ideologickým programem, jelikož v minulém volebním období o tom Andrej Babiš nechtěl ani slyšet. Problém je však to, že se do toho reálně žádnému z ministrů Babišovy vlády nechce a všichni říkají, ze těmto neziskovkám ubírat nechtějí. Takze uvidíme, jaký bude skutečný výsledek, jestli to nebude jako obvykle od Andreje Babiše jen prázdné rétorické cvičení, aby si udržel novými sliby voliče. Navíc, na tento krok by mel navázat další - v prvé řadě je třeba udělat audit a analýzu, která zjistí, kde všude a z jakých kapitol dostávají politické propagandistické organizace peníze – umějí totiž vysávat všechna ministerstva včetně státních firem – Transparency international například tahala peníze i ze státního podniku Lesy ČR,“ uvedl předseda SPD a místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Docela by mě tedy zajímalo, které to budou, jestli se dobrovolní hasiči řadí pod sport a jestli to dopadne na organizace pracující s mládeží, které se ovšem nevěnují sportu (ale třeba umění nebo vědám),“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny z Pirátů Vojtěch Pikal.
„Myslím si, že to je dobrý krok, ale nedostatečný. Když se podívám na vysávání veřejných rozpočtů ze strany některých Sorosových nadací, tak si myslím, že je potřeba udělat mnohem razantnější krok,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„První, koho musíme odstřihnout od veřejných zdrojů, jsou ty společnosti, jejichž ‚pracovní náplní‘ je propagace tezí a politických směrů, které mají za cíl destruovat naši společnost. Služba potřebným (myslím samozřejmě ty opravdu potřebné) či podpora zdravého životního stylu pro naši společnost nepředstavují nebezpečí, ale naopak ji stmelují a posilují. Můžeme samozřejmě diskutovat nad tím, jak je současný systém sociální péče či podpory sportu efektivní, a popřípadě se jej snažit vylepšit, avšak teprve až se vypořádáme s těmi neziskovkami, které pracují proti zájmům těch, kteří je financují – tedy proti zájmům českých daňových poplatníků,“ uvedl místopředseda ČSSD a poslanec Jaroslav Foldyna.
„Existuje také celá řada jakýchsi neziskových hybridů, jež své pravé zájmy škodit naší zemi a našim lidem schovávají za činnost, která se dá považovat za prospěšnou – příkladem může být třeba Člověk v tísni. Prvním krokem, který proto musíme udělat, je detailní posouzení činnosti každé neziskovky a dopadů její činnosti na životy našich lidí. Půjde jistě o nejednoduchý úkol, který navíc bude provázen zuřivými útoky ze strany těch, kteří si zvykli považovat peníze daňových poplatníků za svůj pašalík. Čím dříve se ale do této práce dáme, tím dříve ji budeme mít hotovou. Současná praxe je nadále neúnosná a náprava už nesnese dlouhého odkladu. Ještě jednou ovšem zdůrazňuji: první musejí přijít o státní peníze ti, kteří škodí zájmům naší země,“ dodal Foldyna.
Podle vzoru Putina a Orbána…
„Podle vzoru Putina a Orbána začíná boj proti neziskovkám, které podporují demokracii, otevřenou společnost a liberálně-humanistické myšlení. Vzhůru a zpátky na Východ,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg
„Neznám detaily, proto nemohu kvalifikovaně odpovědět. Musíme rozlišovat. Není neziskovka jako neziskovka. Řada z nich dělá prospěšnou činnost. Vždy jsem ale zastával názor, že stát nemá podporovat ty neziskovky, jejichž činnost a projekty jdou proti podstatě naší civilizace, například propagují multikulturalismus. Ten se stal programovou prioritou vlády Miloše Zemana už v roce 1998 (programové prohlášení jeho vlády, strana 7) a byl propagován některými neziskovkami za podpory například Tomia Okamury. Podrobnější informace se dají najít třeba v tomto odkazu. Takovéto aktivity bych ze státního rozpočtu nepodporoval,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz místopředseda KDU-ČSL a poslanec Ondřej Benešík.
„Snaha o snížení státních dotací neziskovým organizacím je zásluhou našeho hnutí SPD, které prostřednictvím vyjednávacího týmu v době, kdy se zvažovala tolerance hnutí SPD vznikající vládě, která nakonec nedopadla, tlačilo na hnutí ANO, aby se financování neziskových organizací s politickým a ideologickým programem ze státního rozpočtu co nejdříve ukončilo. Činnost těchto neziskovek považujeme za zásadní ohrožení demokracie, jelikož podporují nelegální imigraci a ideologii multikulturalismu v naší zemi. Hnutí SPD nemá nic proti neziskovým organizacím, které podporují invalidy, seniory, děti v dětských domovech nebo sportovní aktivity, ale zásadním způsobem budeme trvat na tom, aby se přestaly z veřejných financí podporovat ideologické neziskovky s velmi nebezpečným neomarxistickým novolevicovým politickým programem, který prosazuje multikulturalismus, ekofanatismus, genderismus, feminismus a duhové menšiny opovrhující tradiční rodinou, tedy všechno, k čemuž nás tlačí Evropská unie a její nikým nevolení úředníci,“ říká místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral.
„V tomto směru má vláda moji podporu. Nelze šmahem házet neziskovky do jednoho pytle. V oblasti sportu, sociálních věcí nebo třeba drogové prevence hraje řada neziskovek pozitivní roli. Ale odmítám, aby se z peněz daňových poplatníků platily politické, ideologické neziskovky bojující za nové levicové progresivistické ideologie feminismu, genderismu, agresivního environmentalismu a tak dále. Ti si mají svůj světonázor prosazovat za své vlastní peníze. Myslím, že podíváme-li se na rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí v době éry neomarxistické ministryně Marksové, najdeme tam podobných případů spoustu,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
„Je zřejmé, že určité typy neziskových organizací získávají peníze z veřejných rozpočtů a jejich činnost je velice diskutabilní, takže určitě omezení dotací těmto neziskovým organizacím je namístě. Mnohé z nich utratí naprostou většinu peněz na své platy, a nikoli na pomoc potřebným, mnohé prosazují diskutabilní názory v oblasti migrace a působí spíše jako politické nátlakové skupiny. Je třeba si dát pozor na to, aby omezení finančních prostředků nepostihlo ty organizace, které opravdu pomáhají. To je velmi složité, a proto se domnívám, že je třeba zejména vnést více transparentnosti do činnosti neziskových organizací i změnami v zákonech,“ míní místopředsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.
Ing. Kateřina Konečná
Zahraniční pomoc je zneužívána k podpoře cílů USA
Podle europoslance Jana Kellera jde o správný návrh. „Je jenom třeba dávat pozor, aby na to skutečně nedoplatily ty neziskovky, jejichž činnost je pro společnost užitečná. O to větších úspor je možné dosáhnout u organizací, které za peníze daňových poplatníků poučují občany o tom, co si mají myslet. Někteří šéfové takových organizací ostatně už v minulosti prokázali, že dokážou sehnat peníze i jinak. Mohou si přivydělávat třeba jako pornoherci,“ dodal Keller.
„Tento ambiciózní plán paní ministryně podpořím, až uvidím, že opravdu neobere sportovce, sociálně slabé a potřebné. Protože jestli jim nechce nic vzít a ušetřit tři miliardy, znamená to zastavit zahraniční rozvojovou pomoc, a to jsem zvědav na ten řev speciálních přidělenců v ambasádě USA a Velké Británie. Protože tato zahraniční pomoc je hodně zneužívána k dosažení geopolitických cílů. A protože hybridní válku nevedou jen protivníci, ale i my, západní spojenci v čele s USA, jsme v ní mistři, a to stojí hromadu peněz, které se nemohou jen tak přiznat v rozpočtu, protože by někdo mohl chtít vidět účty. Už se těším na vládní navrh, jen se bojím, aby to nebyl zase jenom politický marketink jako s odškodněním ekonomických zločinů vzniklých po roce 1989, který předvedl pan Babiš v kauze H-systém,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar.
„Paní ministryně má odvahu! Nejsem si jist, zda to zvládne. Neziskovky jí dají…,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
Podle poslance ANO Karla Raise, který podle svých slov s ministryní Schillerovou dlouhodobě souhlasí, jde o krok správným směrem. „Je potřeba oddělit neziskovky, které jsou prospěšné pro naši společnost, od těch, které jsou zřízeny pouze pro účely zajištění státního financování pro zakladatele, popřípadě působí proti kulturním, vzdělávacím, sociálním hodnotám naší společnosti,“ vysvětlil Rais.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.
„Je to správně, je to krok dobrým směrem,“ reagoval stručně poslanec ANO Miroslav Janulík.
„Je zarážející, že ministryně Schillerová z ANO přichází s těmito úspornými návrhy a úvahami až nyní, při tvorbě nového státního rozpočtu na rok 2019, když i v minulých vládách a při tvorbě rozpočtů z předcházejících let mělo ANO svého ministra financí, a sice současného premiéra Babiše. Já osobně nesouhlasím s doposud zveřejněnými úvahami nad tvorbou státního rozpočtu na rok 2019 zejména v oblasti armády a neziskových organizací. V našem státě působí k dnešnímu dni téměř 130 tisíc takzvaných neziskovek, které čerpají každý rok na úrovni státní správy a samospráv neuvěřitelných 13,6 miliardy korun. Navrhuji zásadním způsobem provést jejich optimalizaci s cílem snížení jejich celkového počtu. Nemám výhrady proti neziskovkám, které působí v oblasti podpory seniorům, invalidům, dětem v dětských domovech anebo sportu. Mám však zásadní výhrady k financování politických neziskovek, které podporují ilegální imigraci a šíření multikulturalismu v naší zemi,“ uvedl člen předsednictva SPD a poslanec Radovan Vích.
Psali jsme:
Škůdci a paraziti
„Je to krok správným směrem. Cestovní kanceláře pro migranty musejí být odstřihnuty od státních dotací, doufejme, že o dotace přijde i parta kolem pana Rozumka. Veškeré aktivity na podporu migrantů by neměly dostat ani korunu a přezkoumat, zda jsou tyto neziskovky ve své činnosti legální. Doufám, že o dotace přijde i Člověk v tísni. Nechápu, proč je dovoleno, aby tato podivná neziskovka parazitovala například na České televizi. Přitom některé, které odvádějí velmi dobrou a potřebnou práci, na dotace nedosáhnou. Jako nejvyšší nutnost vidím i nekompromisní finanční kontroly neziskovek. Mizí v nich neskutečné množství financí, které by bylo možné a potřebné použít podstatně efektivněji, jak v černých dírách. Některé neziskovky na nás parazitují. Nejenže nepomáhají, ale přímo škodí národu a rodinám a hájí zájmy cizích států a oligarchů. Jsou to zemští škůdci, pijavice a paraziti, které musíme odstřihnout od zdrojů,“ říká senátor Jaroslav Doubrava.
„Tento krok jednoznačně podporuji a konečně je zde vláda, která má odvahu pojmenovat věci pravými jmény. Docela chápu, že potrefené husy kejhají, což pokládám za signál, že se vláda rozhodla správně, a dodávám – jen houšť a větší kapky!“ uvedl senátor SPO Jan Veleba.
„Souhlasím. Myslím, že podrobnou analýzou činnosti takzvaných neziskovek, a to takzvaných píši zcela záměrně, by se ve státním rozpočtu dalo ušetřit i více. Doufám, že toto je jen první krok. Každá neziskovka by také měla být absolutně transparentní, aby bylo každému zřejmé, odkud získávají peníze pro svoji u některých i takřka protistátní nebo nejméně protinárodní činnost. Prostě není neziskovka jako neziskovka! Práce některých je třeba si vážit, jiné odsoudit. Znovu tedy říkám, že souhlasím s paní ministryní financí,“ sdělil poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.
„Myslím si – ostatně už dlouho –, že paní ministryně jedná s péčí dobrého a zodpovědného hospodáře,“ říká poslanec ANO Stanislav Berkovec.
„Myslím si, že přístup paní ministryně je zcela v pořádku. Neziskové organizace by měly být alternativou státu v oblasti sociální práce, ale neměly by za peníze ze státního rozpočtu, tedy finanční prostředky nás všech, prosazovat, propagovat a obsahově naplňovat jakoukoliv politickou ideologii. Od toho máme v našem právu zakotveny politické strany, přičemž jestliže si to neziskovky chtějí dělat i přes tento fakt, tak pouze za své. A právě zmíněnou kategorii neziskových organizací je nutné odříznout od státních penězovodů a podle mého názoru úplně,“ říká poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Dobročinné organizace, které například pečují o seniory, zdravotně postižené nebo o děti a mládež, si jistě podporu zaslouží. Ovšem neziskovky s politickým programem, které se převážně věnují různým sociálním experimentům, není nezbytně nutné financovat z peněz daňových poplatníků,“ míní poslanec SPD Jan Hrnčíř.
„Myslím, že za posledních několik let se již dá docela dobře vypozorovat, která neziskovka je potřebná a někdy i nezastupitelná a která ne. Proto mi návrh paní ministryně připadá vcelku logický a snížení dotací podporují. Nemám ale konkrétní informace, abych se vyjádřil k částce,“ reagoval senátor KSČM Václav Homolka.
Jste zatím spokojeni s prací 2. vlády Andreje Babiše? (hlasování od 7.8.2018)Anketa
V zájmu státu musejí být aktivní občané
Poslanec SPD Jiří Kobza připomíná, že odebrání peněz politickým a migračním neziskovkám je součástí programu SPD. „Dále požadujeme, aby neziskovky financované ze zahraničí (a to i nepřímo přes nejrůznější fondy jako Open Society Fund a podobně) to musely zveřejnit. Jde o to, aby bylo zřejmé, v čím žoldu pracují, jaké tím pádem mohou být jejich cíle. Je faktem, že financovat politické neziskovky, v nichž mnohé například zpochybňují výsledek demokratických voleb, je nepochopitelné,“ uvedl poslanec SPD Jiří Kobza.
„Nesouhlasím s omezením podpory neziskovým organizacím a myslím, že s tím nemůže souhlasit žádný sociální demokrat. Je třeba vědět, že jde o občanskou společnost a spousty dobrovolnické práce. Není to moudré společensky ani ekonomicky. Dobrovolníci v neziskovém sektoru odpracují ročně 46 milionů hodin v ceně víc než pět miliard korun. V zájmu státu musejí být aktivní občané. K tomu je třeba vytvořit podmínky spolkům ve všech oblastech,“ myslí si poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková.
PaedDr. Alena Gajdůšková
„Kandiduji na magistrát Plzně a jedna z věcí, kterými bych začala v úřadu, by byla kompletní kontrola a zastavení financování těch neziskovek, jež se nezabývají sportem, seniory, hendikepovanými a slabšími v těžké životní situaci. Zjišťovala bych, co za uplynulé roky za finance města udělali a pořídili. Výsledky bych zveřejnila. Svou pozornost bych nejvíce zaměřila na neziskovky docházející do škol a školek, kde prezentují různé multikulturní a politické teze, a ovlivňují tak děti. Zásadně s tím nesouhlasím, protože škola má být apolitická. Politické agitky jsme již zažili v minulém socialistickém režimu, a ač nyní žijeme v neomarxismu a neosocialismu, tak právě proto bych já dělala maximum pro zastavení průvodních jevů těchto systémů, jako jsou agitace mládeži,“ říká poslanykně SPD Jana Levová.
„Není neziskovka jako neziskovka. Jelikož neznám konkrétní plán škrtů, tak je obtížné se k tomu vyjadřovat,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra.
„Voláme po tom již čtyři roky,“ podpořil návrh poslanec ANO Pavel Plzák.
„Naprosto souhlasím s paní ministryní,“ reagoval poslanec ANO Milan Brázdil.
Loni dostaly neziskové organizace ze státního rozpočtu souhrnně 13,6 miliardy korun
Loni dostaly neziskové organizace od státu souhrnně 13,6 miliardy korun. Podle Schillerové by se daly ušetřit až tři miliardy.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček již vloni v červenci informoval Echo24, že Miloš Zeman řekl ministru financí Pilnému, aby se při přípravě nového státního rozpočtu podíval kritickým okem na částku 11 miliard korun pro neziskové organizace a pečlivě ji zhodnotil, čímž naznačil, že je tato částka vysoká.
„Pokládám většinu neziskových organizací, čest výjimkám, za pijavice, které jsou přisáté na státním rozpočtu, a považoval bych za rozumné, aby se dotace těmto organizacím vyplácely úměrně tomu, co si dokážou vydělat samy,“ uvedl Miloš Zeman, který se podobně vyjádřil již před několika měsíci v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Před časem jsme informovali, že Open Society Fund, který dostává peníze z veřejných prostředků (takzvaných Norských fondů), podpořil kupříkladu tyto projekty: S tebou ne aneb Prevence násilí na ženách v sexbyznysu, Gender v inovacích – inovace v klastrech, Prevence homofobie a šikany mladých LGBT osob, Systémová změna v diskriminačním zobrazování žen a mužů v reklamě, Technika a ICT – Cherchez la femme!, Podpora odbourávání genderové segregace v Plzeňském kraji, Rovnost 2.0 – romské dívky a chlapci v českých školách, Rovné příležitosti žen migrantek, Pozor na rozdíly v odměňování žen a mužů!, Zlepšování antidiskriminační a sociální legislativy ve prospěch znevýhodněných žen, Neúplatné ženy?, Genderová dimenze korupce, Audiovizuální produkce v podpoře genderové rovnosti nejen ve školství, Muži proti násilí na ženách a dětech: sdílení dobré praxe v Norsku a v ČR a další.
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
