V první ze série debat jsou hosty Aleš Rozehnal a Vadim Petrov. Vadim Petrov je hudebník, pedagog, manažer a konzultant, od března 2019 je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Aleš Rozehnal je advokát, zabývá se mediálním právem, od roku 2014 zasedá ve správní radě Ústavu nezávislé žurnalistiky.
Xaverova první otázka byla, co je veřejná služba v médiích. „Já bych to rozdělil na dva okruhy, veřejnoprávní instituce a veřejná služba. Veřejnoprávní instituce je instituce založená podle veřejného práva. Veřejnoprávní instituce je to právě proto, že je odlišována od institucí státních. Ona je vytvořena pomocí zákona, jenž je vydán státem. Po svém vzniku však žije nezávisle na státu a jeho vůli,“ vysvětlil Rozehnal. Doplnil však, že vazba mezi státem a institucí je ve formě mediálních rad a podobně. O veřejné službě však prohlásil, že je formulována zákonem velmi obecně a k jejímu definování musí docházet „dnes a denně“, to však hlavně činností oněch mediálních rad, protože jedním z hlavních úkolů rad je dohlížet na naplňování zákona o veřejné službě.
Vadim Petrov se slovy doktora Rozehnala souhlasil. „Já uvažuji nad tím, jak to převést do té potřeby. Kdo vlastně potřebuje veřejnou službu médií, jaká je a proč se ten stát rozhodl, že tu službu budou plnit zrovna Česká televize a Český rozhlas. Zda saturují nějakou potřebu společnosti,“ přemýšlel Petrov. Po pádu socialismu tu byla údajně velká debata o tom, co se udělá s „molochem“, kterým byla Česká televize. „Tehdy se pár chytrých hlav dalo dohromady, poučilo se jak je to v Evropě a ve světě, a vznikl duální systém. Začala se zde budovat ta soukromá média – a zároveň se určila role těch dvou hlavních institucí, Českého rozhlasu a České televize, že budou plnit veřejnou službu,“ líčil Petrov. Zamýšlel se však nad tím, zda ten zákon není již „splněný“ jinými formáty či službami, které v mediální krajině jsou.
Aleš Rozehnal navázal na řeč Petrova a řekl Xaverovi, že ten zákon vznikal v době, kdy tolik přenosových kanálů, jako jich je dnes, nebylo. Stát chtěl tak prý docílit toho, že bude zabezpečen servis pro všechny občany, jelikož neměl prý zcela jisto, že komerční televize tento servis naplní. „Dneska už těch kanálů je tolik, že si myslím, že ten trh přeci jenom nějakou tu pestrost dokáže zajistit sám. Přesto má ta televize veřejné služby své místo,“ usoudil Rozehnal.
Poté se přešlo k příjmům zaměstnanců České televize. „Domníváte se, že, slovy pana generálního ředitele, český národ není zralý na to, aby znal, jaké mzdy nebo výplaty mají pracovníci České televize? Nesvědčí to o aroganci té velké instituce?“ tázal se Xaver Petrova. „Já si myslím, že všichni ti, co jsou placeni z veřejných peněz, tak mají podávat report veřejnosti, kolik mají veřejných peněz a co za ně dělají,“ odpověděl Petrov.
„Teď byla velká debata o těch zprávách v Poslanecké sněmovně. Schválit, či neschválit. Ten problém je, že tomu nikdo nerozumí a že jsou psány tak, aby se tomu nedalo rozumět. Kdybychom vzali zadání, já bych chtěl slyšet, dobře, tady máte zadání posilovat právní vědomí u občanů České republiky, co jste pro to udělali a jak to dopadlo. To ta Česká televize vůbec nemá,“ shrnul Petrov. Xaver se v souvislosti s touto odpovědí zeptal Rozehnala, zda právní vědomí posilují začerněné smlouvy a tak dále. Ten to odmítl, ačkoliv chápe začernění v případě obchodního tajemství. „Je to veřejnoprávní instituce, takže by měla být co nejvíce transparentní. Jsou to veřejné peníze, stát zabezpečuje, aby byly vybírány, takže by veřejnost měla mít právo na informace po tom, jak jsou vynakládány,“ rekapituloval doktor.
Téma postupně přešlo na Xaverem proslavený server Hlídací pes, jelikož Xaver zmínil, že Hlídací pes má projekt za 250 tisíc o členech rady. „Hlídací pes je projekt Ústavu nezávislé žurnalistiky, který je napájen Fondem nezávislé žurnalistiky. Teď na tom Fondu nezávislé žurnalistiky visí zadání pro Hlídacího psa na červenec až prosinec 2019, za 250 tisíc. Práce na ukázání morálního pochybení nových členů rad. Můžete prošetřit, můžete vyšetřovat, můžete všechno za těch 250 tisíc, ale ve chvíli, kdy si uložíte ukázat, tak už vycházíte z toho, že to tak je. Že ta morální pokleslost těch nových rad, členů těch rad, už jako je fakt,“ zmínil Petrov.
Fotogalerie: - Stojím za ČT
Avšak mluvilo se i o samotném Xaverovi. Vadim Petrov mluvil o tom, že by se přiklonil k tomu, aby některá rozhodnutí rad byla komentována. Zmínil, že ony vydávají rozhodnutí, že nějaký pořad neporušil zákon, avšak si nemyslí, že by byl ten pořad natočen dobře. Tyto případy by tedy prý stálo za to okomentovat. „Ono něco podobného bylo v případě vašem, ve chvíli, kdy jste měl tu diskusi a spor s novinářkou Newsroomu, kauza Xaver a Babiš v Českém rozhlase. Naše rada přesně vydala tohle. Nikdo neporušil nic a premiér Babiš využil ten prostor pro svoji sebeprezentaci, ale to není porušení ničeho a tím pádem jsme rozhodli o tom, že nebyl porušen zákon, ale možná, že z dramaturgického hlediska je otázka, jak vlastně to ten Český rozhlas bude příště dělat,“ sdělil Petrov. Xaver odpověděl, že je škoda, že nebyl na zasedání rady pozván. „Já bych vám tam vysvětlil, že když děláte živý rozhovor, tak nemůžete člověka chytnout za ucho, ať už je to kdokoliv, a říct, teď mlč,“ popsal. „Xavere, ale tohle my jsme řekli za vás. Bez toho, že byste tam byl. Naše stanovisko bylo, že jste neporušil, že jste pracoval profesionálně a tečka,“ odvětil Petrov.
„Pánové, ještě jedna věc. Myslíte si, že se přepíše teď aktuální mapa mediální v okamžiku, kdy televize Nova změní definitivně majitele?“ Vadim Petrov se toho neobává. „Je to dobře, že se vrací velký mediální hráč do českých rukou. My jsme se na začátku 90. let zbavili lecčehos ze strategických komodit, i těch médií, a ve chvíli, kdy Němci, Švýcaři a ostatní tady vytěžili ten reklamní trh, média se změnila, už jsou to víc online média, digitalizace, jak jsme již o tom mluvili, ta nabídka, spektrum těch médií je strašně široký, tak oni řekli, ti Švýcaři a ostatní, tak to už nás nezajímá, jdeme odsud, a ono se to vrací zpátky do českých rukou. Ať je to Bakala nebo Dospiva nebo je to právě ten Kellner i Babiš a ostatní, tak já to považuji za strašně zdravý trend, protože zase budeme vědět, komu to patří. Budeme vědět, že když Hospodářské noviny píší takhle a Economia vůbec nebo Respekt, tak dobře víme, kdo je za tím,“ vysvětlil Petrov.
Aleš Rozehnal se domnívá, že je těžké říct, co se stane a jaké jsou záměry těch majitelů. „Myslím si, že televize Nova je názorem takové té beznázorové televize, z mého pohledu dost nezajímavé televize, pokud se tam ten trend začne měnit, tak bude velmi viditelný. Pokud tam bude nějaký názor najednou vidět, tak si toho určitě všimneme. Nyní se to lehce odvíjí od takových lehce bulvárních, malinko zábavných témat, ale závažnějším tématům se v podstatě nevěnuje vůbec,“ zněla odpověď Rozehnala.
Ke konci pořadu se řešilo nálepkování médií. „V poslední době se s tím roztrhl pytel. Že tohle je protibabišovské, tohle je proruské, toto je dezinformační, toto je bůhvíjaké, a těch oblíbených nálepek mám asi dvanáct... Je toto v pořádku, nemělo by se to nějakým způsobem regulovat? Nemluvím jenom o televizích a rádiích, mluvím i o webech, o časopisech, o tištěných médiích,“ zeptal se hostů Xaver na názor.
„Já si myslím, že je velmi obtížné, když nějaká média hodnotí média jiná. Máme zde nějaké předpisy o nekalé soutěži a ty vycházejí z toho, že podnikatelé a média by navzájem neměly komentovat své poměry. Takovéto komentáře jsou v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže, k tomu by docházet nemělo. Nálepkování samozřejmě hodnocením je. Na druhou stranu média hrají takovou roli ve společnosti, nejsou to výrobci rohlíků, že určitě se můžeme vyjadřovat k úrovni jednotlivých médií a k jejich obsahu. Mně osobně to nálepkování nesedne, protože za dezinformační jsou některými lidmi označována média, která považuji za fajn, která si rád čtu. Naopak zase moji oponenti by to viděli jinak. Já si myslím, že nás to nikam neposune, takovéto nálepkování,“ usoudil Rozehnal.
Vadim Petrov vzal názor Aleše Rozehnala za svůj, protože respektuje, že demokracie je střet názorový, střet myšlenek, ale i střet emocí, a ve výsledku je prý na nás, abychom se zorientovali. „To nám dává šanci si svůj vlastní názor udělat. Proto, co je ze společenského hlediska důležité, je opravdu to, vnímat tu společnost celou, mediální trh, mediální prostředí, že je pluralitní. Proto mi nevadí ti naši velkopodnikatelé, kteří vlastní ty mediální domy, protože když budete vědět, co kam patří, a budete mít pochybnosti, tak se můžete kouknout do jiného média, kouknout se, jak o tom referuje někdo jiný. Ve chvíli, kdy tu byl monopol hlavních hráčů, ať to byla Česká televize nebo TV Nova, a ostatní jenom sekundovali, tak to bylo méně zdravé. Takže to, o čem mluvíte, i když to není hezké, vyvolává to spoustu negace, tak zároveň je zdravým projevem té společnosti, takový samočistící projev,“ popsal Petrov svůj názor.
Nakonec došlo i na ParlamentníListy.cz. „Vy jste to oba řekli velmi vznešeně, tak to zkusím ještě jinak. Jsou Parlamentní listy stejně relevantní médium jako Hlídací pes, pane Rozehnale?“ tázal se Xaver. „Parlamentní listy jsou zcela jistě relevantním médiem, jakou mají návštěvnost... Návštěvnost Parlamentních listů je impozantní,“ ocenil Rozehnal ParlamentníListy.cz. Dodal pak, že občas se na Parlamentních listech objevují články a názory, nad kterými mu vstávají vlasy hrůzou. Prý však hlavně formou, a nikoliv obsahem. To je však věc jiná, své místo prý zcela jistě mají.
Tímto tématem Xaver pořad uzavřel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
