Podle MF Dnes chce místopředseda vlády Marian Jurečka otevřít debatu o zvyšování některých daní, mimo jiné i daně z příjmů fyzických osob a zaměřit se ve svých snahách na vysokopříjmové skupiny. „Není to o tom, že bychom mluvili o zvyšování daní pro lidi s průměrným nebo podprůměrným příjmem,“ řekl pro MF DNES.
Jurečka v rozhovoru zmínil, že si umí představit i debatu o přenastavení slevy na manželku/manžela.
„Když se totiž podíváme na data, tak dnes tuto slevu čerpá i velká část lidí, kteří nejsou přímo spojeni s péčí o dítě. Jsou to lidé v domácnosti nebo dokonce i v důchodu. Takže toto opatření je třeba za mě k debatě, abychom skutečně podporovali jen ty, kteří třeba v domácnosti pečují o handicapované dítě a už mají vyčerpanou mateřskou a rodičovskou.“
Ministr práce a sociálních věcí ale chce také změnu např. v dani z příjmů. Ta by se podle něj měla týkat skupiny obyvatel, jež mohou být dnes solidární, tedy vyšší příjmové skupiny.
„Lidi s příjmem, který mám třeba já. Není to o tom, že bychom mluvili o zvyšování daní pro lidi s průměrným nebo podprůměrným příjmem.“
Dodejme, že plat místopředsedy vlády činí dnes zhruba 210 000 korun.
O hranici, které se bude zvýšení daně z příjmu týkat, ale Jurečka mluvit odmítl.
„Zatím je to opravdu věc spíše do debaty, kterou povedeme v prvním kvartálu příštího roku. Klíčové pro mě ale bude, jak budou nastaveny parametry.
V souvislosti se současnou situací na trhu práce, kdy podle Jurečky sice část firem chce propouštět, ale větší část nabírat nové zaměstnance, si ministr stále stojí za tím, aby se podpora v nezaměstnanosti snížila.
„Je namístě udělat rozumný, nikoli asociální krok, který by snížil například míru podpory nezaměstnanosti, pokud jde o její délku. A to především u osob, které se nám na úřady práce vracejí,“ řekl k tomu doslova.
Ing. Marian Jurečka
Na druhou stranu je připraven podporu v nezaměstnanosti zase rozšířit, pokud by nezaměstnanost rostla.
Na dotaz MF Dnes ohledně příspěvku na bydlení a rychlosti jeho vyřizování, který byl položen s ohledem na informace, že dochází k průtahům, Jurečka zdůraznil, že měsíčně úřady práce administrují 1,7 milionu různých dávek a jen u dvou procent je nějaké prodlení.
„Situace by po novém roce měla být ale stabilnější, jednak nám dobíhá administrativa pětitisícové podpory, jednak se nám podařilo většinu žadatelů o humanitární dávku (pro uprchlíky z Ukrajiny) přesunout do on-line žádostí.“
Řeč přišla i na důchodovou reformu.
Na jednu stranu ministr v rozhovoru pro MF Dnes deklaroval, že by chtěl, aby se rozlišilo, zda někdo jde do práce v 17 letech a vykonává celý život těžkou práci, nebo nastupuje až po vystudování vysoké školy a manuálně nepracuje.
Na druhou stranu ale na jiném místě pro server SeznamZprávy se jeho podřízený z MPSV vyjádřil v tom smyslu, že „Ministerstvo se kloní k opatřením na posílení finanční udržitelnosti, tedy zvýšení důchodového věku a snížení úrovně nově přiznávaných důchodů“.
V přímém rozporu s tímto konstatováním se tedy jeví Jurečkovo vyjádření pro MF Dnes.
„Teď chci v rámci důchodové reformy zavést dřívější odchod u náročných profesí, tedy před 65,“ řekl mimo jiné na dotaz, zda současná vláda otevře otázku důchodové reformy.
Dodejme, že podle Jurečkova ministerstva není cílem důchodové reformy zvyšovat důchodový věk, pokud to nebude nutné.
Navzdory tomuto prohlášení si ale na SeznamZprávy můžeme přečíst, že nad zvýšením důchodového věku debatoval poradní tým ministra Jurečky pro důchodovou reformu, který se schází od dubna letošního roku.
Že je potřeba odchod do důchodu v 65 letech posunout, se prý shoduje většina týmu.
„Nejblíž rozhodnutí jsme na tématu prodlužování věku odchodu do důchodu a jeho navázání na prodlužující se délku dožití. To je nejhmatatelnější dopad toho, co tam řešíme,“ uvedla členka poradního týmu a ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
I podle dalšího člena Jurečkova týmu ekonoma CERGE-EI Filipa Pertolda je pozvolné posunutí důchodového stropu na 68 let nejen nutnou, ale i proveditelnou variantou.
„Pro mě je to minimum i maximum možného. Je to velmi mírné a dává to signál, že důchodový věk 65 není udržitelný. Je důležité, aby lidé dostali kredibilní signál, že budou pracovat déle. Alternativou k tomu jsou ještě nižší důchody,“ upozorňuje Pertold i na možnost snížení důchodů.
K tomu se nedávno vyjádřil i předseda Národní rozpočtové rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Ten v souvislosti se zveřejněním návrhů NERVu, jak snížit výdaje státního rozpočtu avizoval, že podle něj by se úsporná opatření měla týkat i důchodců a ti by měli nést také jejich tíhu a dýchat s ekonomikou.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: MaA
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
_profil_top.jpg)
