Studenti, kteří zaplnili náměstí, byli vybaveni transparenty s nápisy jako „Dinosauři si taky mysleli, že mají čas“ nebo „Save our planet, save our future“ (Zachraňte naši planetu, zachraňte naši budoucnost). Na Malé Straně se shromáždění mladých lidí, které tvořili zejména gymnazisti, začalo scházet po osmé hodině a před půl desátou se vydalo na pochod. K dnešní akci se vedle pražských studentů přidali také středoškoláci z Ostravy, Olomouce, Liberce a dalších měst, podpořily ji rovněž ekologické organizace Hnutí Duha či Greenpeace. A také stovka vědců a akademiků.
Akci organizátoři zahájili symbolickou minutou ticha k dnešnímu výročí nacistické okupace z roku 1939. Poté následovalo prohlášení, ve kterém zaznělo varování před nečinností politiků v otázce snižování emisí. Podle studentů je zásadní, aby politici přestali ignorovat prokazatelně existující problém změn klimatu a začali prosazovat aktivní opatření, která jej zmírní.
Petr Doubravský za organizátory uvedl, že nápad vznikl před třemi měsíci. Na začátku byli pouze tři a i tak se jim podařilo zaplnit Malostranské náměstí. „Když skupina dětí dokáže tohle, představte si, co by politici dokázali udělat se změnami klimatu, kdyby opravdu chtěli,“ uvedl. Organizátoři také připomněli Pařížskou dohodu, ve které se na dvě stovky států včetně ČR zavázaly do roku 2050 zásadně omezit emise.
Mezi problémy v ČR patří podle studentů například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie. Odkazují se na zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN z loňského podzimu, podle které do dvanácti let hrozí planetě ekologický kolaps.
Česká televize se také podívala, jak tato akce probíhá například v Českých Budějovicích. Podle organizátorů záleží na zúčastněných, jakou formu protestu zvolí. Na náměstí Přemysla Otakara II. přišly stovky vysokoškoláků a středoškoláků s transparenty „Máme jen jednu planetu“ a „Globální oteplování není jen téma v učebnici“. Nebo drželi cedule s nápisem Warning s vyobrazenou planetou jako roztékající se kopeček zmrzliny.
Studenti do centra dorazili již v devět hodin ráno, protest potrvá zhruba do půl jedenácté. Na programu jsou kromě hlasitých protestů i proslovy několika řečníků. Na kameru promluvil student Marek Boháč, který se k iniciativě připojil proto, že mu vadí, že nikdo nerespektuje zprávy ohledně globálního klima a zhoršování celé situace.
„Jak řekl Barack Obama, tak jsme první generace, která závažněji pocítí změny ohledně klimatu. A také ta poslední, která s tím bude moct něco výrazněji udělat,“ řekl student s tím, že máme pouze jednu planetu. A to je také hlavní důvod, proč to má celé cenu.
Prozradil, že se sám snaží pomáhat ochraně životního prostředí tříděním odpadu. „Rád bych třídil i bioodpad, ale na ten v mém sídlišti nejsou kontejnery. Snažím se i málo nakupovat plast, protože dnes je jím obaleno úplně vše,“ uvedl s tím, že to vnímá jako obrovský problém. Doplnil, že jeho dnešní protest bude mít ve škole omluven rodiči. „Je důležité, že se to děje. A nadále bychom měli tato shromáždění dělat a tlačit na úřady,“ zdůraznil Boháč.
K celé akci promluvil také Pavel Jungwirt z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, který dle svých slov stávku studentů za ochranu klimatu spolu s další stovkou akademiků podporuje. „Moc jim držím palce, je to skvělá akce. A je skvělé, že jsou děti aktivní a snaží se nás zvednout ze židle,“ řekl Jungwirt s tím, že je to akce studentů, na kterou by se mělo adekvátně reagovat.
Zmínil, proč je podle něj důležité, aby tato akce, která nejspíše nepovede hned k okamžitým výsledkům a reakcím, probíhala. Připomněl, že jsme se přihlásili k Pařížské dohodě, která je dohodou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. „Měli bychom své závazky plnit. Není to tak, že se nic neděje. Ale děje se to příliš pomalu a nemáme moc času. Studenti se nás snaží kopnout do zadku,“ uvedl Jungwirt a dodal, že to velmi oceňuje. Pochválil také Thunbergovou, že o problematice nejen mluví, ale snaží se žít podle toho, co říká.
„Začalo to loni v srpnu a konečně se to dostalo i do České republiky. Je to ve více než sto zemích. Situace je prostě zralá a je vidět, že duch doby k tomu uzrál. A je fajn, že se toho děti ujaly,“ zopakoval.
Na otázku, jestli na to už nějaké příslušně orgány, úřady či státy reagují, Jungwirt odpověděl, že zcela jistě zareagoval výrazně akademický svět. Například v Nizozemí a v Německu. „Akademická komunita je opravdu velmi ráda, protože tady jsou vědecká fakta známá a je třeba to aplikovat,“ řekl.
Velmi doufá, že politici zareagují brzy. „Máme premiéra, který je velký populista, který se snaží mládeži vyjít vstříc. Když jim zlevnil jízdenky na vlak, tak by mohl také něco dělat pro klima,“ míní Jungwirt.
Nejméně 700 středoškoláků přišlo i na náměstí Svobody v Brně, kde také demonstrovali za důslednější boj proti klimatické změně. Je to teprve začátek, páteční stávky se budou opakovat, zaznělo na náměstí.
Studenti přišli s transparenty jako "Dycky Země", "Neexistuje planeta B" "Změňme sebe, ne klima" nebo "Na mrtvé planetě nejsou žádné lavice". Než se vydali na protestní pochod městem, vyslechli projev klimatologa Alexandra Ače.
„To, co je dnes extrém, bude normální, až budete dospělí," řekl studentům Ač. Extrémy pak budou přímo ohrožovat zdraví lidí. Celý ekosystém je v ohrožení, zdůraznil Ač. „Pokud se nic nezmění, bude pokračovat masové vymírání organismů," uvedl klimatolog.
Cílem studentů je probudit společnost z apatie a vyzvat všechny, kdo vnímají naléhavost situace, aby se v mnohem větší míře angažovali v životně důležitém tématu změn klimatu. Inspirací se jim stala vrstevnice Greta Thunbergová ze Švédska a tisíce jejích následovníků po světě.
Podle brněnských studentů nejde o žádnou strukturovanou organizaci, spíše o hnutí, které spojuje stejná obava a zájem. „Obava o udržitelnosti života na zemi a zájem dělat, co je v našich možnostech, abychom tomu klimatickému rozvratu předešli. Je to konec konců hlavně naše budoucnost," uvedla jedna z brněnských aktivistek Lucie Smolková.
Stávkou chtějí studenti poukázat na rozpor: dospělí po nich chtějí, aby se zodpovědně vzdělávali a připravovali na budoucnost, dělají však jen málo pro to, aby mladí vůbec nějakou budoucnost měli.
Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thunbergové, která se v srpnu loňského roku rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. Švédští levicoví poslanci ji za to nominovali na Nobelovu cenu míru.
Dnešní celosvětová akce je patrně zatím největší, na webu www.fridaysforfuture.org organizátoři zaregistrovali celkem 2052 protestů ve 123 zemích světa.
Psali jsme:
autor: nab
