Na probíhajícím summitu v Bruselu došlo ke shodě. Až se bude znovu hlasovat o uprchlických kvótách, členské státy budou muset dosáhnout jednomyslné shody. Pokud se byť jeden člen postaví proti, kvóty neprojdou. Je tedy systém kvót mrtvý? „Je to velice pravděpodobné, ne-li jisté,“ prohlásil před kamerami České televize Chmelař, podle kterého se hned na prvním programu kvót ukázalo, že nefunguje. Z plánovaných 160 tisíc uprchlíků se podařilo přesídlit jen 30 tisíc, což ukazuje, že systém nefunguje a nestojí za to ho dál prosazovat. Zvlášť, když to v EU vyvolává takové třenice.
Pokud systém kvót definitivně opravdu spadne pod stůl, je možné, že pod stůl spadne také stížnost na Českou republiku, kterou zbytek EU žene k odpovědnosti za to, že odmítla respektovat již zmíněnou první vlnu přerozdělování uprchlíků.
Vedle kvót na uprchlíky věnoval Chmelař pozornost také reformě EU. Teoreticky je možné shodnout se na dvourychlostní Evropě, ale aby vše fungovalo, měly by se na tom shodnout všechny státy EU. „Podle mě je reálné, aby se těch hlavních iniciativ, např. iniciativy obranné, účastnily všechny státy,“ uvedl Chmelař. Ani v případné dvourychlostní EU by příkopy mezi pevným jádrem a „měkčím obalem“ nemusely být nijak hluboké.
Podle Kruliše se ukázalo, že země Visegrádské čtyřky mohou v EU něčeho dosáhnout, pokud táhnou za jeden provaz. Ředitel think-tanku Evropské hodnoty Hokovský však upozornil, že po střetu o kvóty zůstala v EU určitá pachuť, a to právě ve vztahu mezi V4 a ostatními státy. I tak ale bude možné dosáhnout určité reformy EU, byť to nebude jednoduchý proces. „Dohoda je možná na dílčích tématech, ale do poslední chvíle nebudeme vědět, jak to nakonec bude vypadat,“ upozornil Hokovský. Touto cestou jen těžko dosáhneme nějaké ambiciózní reformy EU. „Dnes není politická vůle k otevírání těch základních smluv,“ doplnil host.
Kruliš mu dal v zásadě za pravdu. „Vždycky nakonec narazíme na peníze,“ upozornil analytik. Pokud by EU měla více finančních zdrojů, mohla by se EU nějak výrazněji proměnit. Občané evropských států by mohli ocenit např. výstavbu transevropské dálniční sítě.
Nijak závratného pokroku prý nebylo dosaženo ani v otázkách brexitu, byť dosažení nějaké dohody je podle Kruliše v zájmu obou stran. Hokovský má za to, že míč teď leží především na straně Británie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
