„Prezident si myslí, že pan Turek nemá být členem vlády,“ uvedl po středečním jednání na Hradě Andrej Babiš. A dodal, že hlava státu vidí překážku Turkova jmenování v „právních důvodech“.

To mnohé překvapilo, ústavní či zákonné překážky v případě Filipa Turka doposud nebyly jmenovány, na rozdíl od výtek politických či „reputačních“.

Argumentaci právními důvody ale převzala i veřejná a odborná debata. Seznam Zprávy přinesly rozhovor s docentem Janem Kyselou, někdejším ústavněprávním poradcem prezidenta Petra Pavla.

„Já bych jako ekvivalent právní překážky chápal i překážku bezpečnostní. Pokud by měl prezident informace od tajných služeb ve smyslu, že dlouhodobě sledují právě daného člověka, o němž vědí, že je agentem nepřátelské mocnosti, nebo by to byla policie v tom smyslu, že už několik let rozkrývá činnost mafie a tahle osoba je shodou okolností třeba v centru ‚mafiánského klubka‘, to by pak byl asi docela pochopitelný nebo věrohodný důvod, proč ho neuvést do čela ministerstva,“ uvedl.

Argumentace se následně chytlo hned několik internetových diskutérů a facebookových profilů, kterří slova o tajných službách spojovali třeba s předvolební kauzou Zdislavy Pokorné, ve které byl Turek prezentován jako špión Íránu na základě jedné návštěvy na ambasádě jako europoslanec.