Kociánová nejdříve zamířila na domácí frontu a ptala se, jak si vede Evropa. Zlámalová připomenula protesty žlutých vest ve Francii a prohlásila: „Situace v Evropě jako celku vůbec dobrá není. U nás zatím dobrá je, ale model, ve kterém žijeme, kdy v zásadě prodáváme hlavně naši levnou práci, je do značné míry vyčerpaný. A pokud chceme, aby nám dál rostla životní úroveň tak jako v předchozích letech, tak musíme se sebou něco udělat. Musíme začít nabízet nějaké služby a zboží, které jsou dražší, je na nich vyšší přidaná hodnota, abychom si tento růst platů mohli vůbec dovolit.“
Krize jsou podle ní z velké části otázkou psychologie. „Ve chvíli, kdy si řekneme, že bude špatně, tak přestanete nakupovat, začnete škudlit, začnete se podle toho chovat – a když se tak začnou chovat všichni, tak bude tendence, aby šly dolů ceny. A pak začnou klesat platy a dostáváme se do brutálních deflačních spirál, které se odehrály například v Německu před 2. světovou válkou,“ říká Zlámalová. Takže zachovat si alespoň nějaký optimismus je důležité. „Posluchači si určitě vzpomenou na náladu, kterou šířila tehdejší vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska – musíme šetřit, abychom nedopadli jako Řecko, všechno je tady špatně, musíme zvýšit daně. Skončilo to tak, že přesto, že jsme na to neměli založeno, jsme připravili jednu z vůbec nejhorších recesí, která v Evropě byla. Měla dokonce tvar W, ekonomika spadla dvakrát.“ Ekonomika podle ní spadla ne proto, že bychom jako exportní ekonomika ztratili trhy, ale proto, že lidé přestali utrácet. A tvrdí, že společně s Němci máme „depky natvrdo“ a tak se z krizí vzpamatováme hůře než jiné, optimističtější národy, zvláště anglosasové nebo i Francouzi.
Na to jí Kociánová oponovala žlutými vestami. „Francouzi se de facto vzbouřili proti tomu, aby platili za jakousi zelenou revoluci ve chvíli, kdy jim sdělil jejich prezident Emmanuel Macron, že budou muset zaplatit novou daň z elektřiny, z benzínu a nafty, protože je to součást boje proti globálnímu oteplování,“ říká Zlámalová a dodává, že Macron těmito penězi chtěl vylepšit státní rozpočet. „A dost, za tyto abstraktní ideje prostě platit nebudeme,“ řekli si podle ní francouzští občané a Macron se skoro dostal do pozice Marie Antoinetty, když demonstranti v okolí paláce křičeli: „Jdeme si pro něj.“ Do Francie se opřela ještě na konci rozhovoru. Podle ní jsou mnohem zadluženější země, ale ve Francii si vláda půjčuje na běžný provoz. A i když má jednu z nejvyšších měr zdanění v Evropě, tak se z cyklu nedokáže vymotat.
Fotogalerie: - Pochod žlutých vest
Západ se podle Zlámalové dostává do úpadku a Čína má našlápnuto k tomu, aby se stala vedoucí civilizací. „Když se podíváte na to, jaké znalosti a schopnosti předvádí v 15 letech čínské děti podle celosvětových testů OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a co předvádí evropské, americké děti, tak vidíte, kdo bude vedoucí civilizací. Číňané nás válcují ve schopnosti číst, porozumět textu, počítat, orientovat se, mít přehled, ve schopnosti orientovat se ve vědách,“ říká analytička. Vidět je to na technologiích, kdy u sítí 3G Číňané kopírovali, u 4G už byli srovnatelní a v sítích 5G je Huawei dominantní.
Pak se Zlámalová věnovala příčinám krize, kdy do balíčků dluhů, se kterými se obchodovalo, byly „namlety“ hypotéky lidí, kteří by na ně nikdy nedosáhli, kdyby vláda nevydala příkaz jim je poskytovat. „Svět se bohužel vůbec nepoučil a v českém veřejném prostoru se o tom vůbec nemluví. Chystá se nová regulace podobného typu, pracovně se jí říká ‚trvale udržitelné finance‘ – a to v Bruselu. Povinně ji budou muset dodržovat všechny evropské banky. Fakticky budou muset rezignovat na to, co jim přináší zisk, protože budou muset půjčovat na různé ‚bohulibé‘ projekty, které snižují emise, nesou v sobě jakousi sociální zodpovědnost a podobně,“ varuje Zlámalová a dodává: „Chystáme nové letadlo, tentokrát zelených financí a non-profit financí, kdy si budeme hrát na to, že to je racionální, protože financujeme udržitelný rozvoj.“
Fotogalerie: - Tryzna žlutých vest
Dalším problémem, který od krize přetrval, jsou podle ní banky, jež stále zůstávají moc velké na to, aby mohly padnout. Poučení z krize zatím je, že nesmějí být ponechány napospas, protože to vede k panice. „Když je někdo too big to fail, tak musí být tvrdě regulovaný, protože nemůžete privatizovat zisky a socializovat ztráty. To se v bankách dělo, není to vyřešené a v Evropě je to v mnoha ohledech horší než v Americe,“ říká.
Jako příklad dává Deutsche Bank: „Účastní se kdejakého praní špinavých peněz, od Íránu po Rusko a po další věci. Dostala pokutu 14 miliard dolarů, což jsou obrovské peníze, právě za to, jak se chovala za finanční krize roku 2008. Všichni ví, že to je velmi smrdutá instituce, a Německo s ní není schopno vůbec nic udělat,“ říká analytička Lenka Zlámalová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
