Otřesný rozhovor pro Hospodářské noviny udělalo s Miroslavem Kalouskem duo „novinářů“ , specializující se na podkuřování TOP 09, Aleš Měřička (bývalý šéfredaktor v Kellnerově PPF Media) a Kateřina Surmanová.
Stačí se podívat na otázky: "Stal jste se lídrem protizemanovské opozice. Je to záměr? Nicméně jste se projevoval tak výrazně, že si vás levicové strany vybraly jako symbol antikampaní do voleb. Bude na tom TOP 09 stavět svou kampaň? Jak by mohla být svoboda výsledkem voleb ohrožena?" Takto seřazeny za sebou jsou výpovědí o novinářské žumpě.
Bakalovi novináři neměli být tak servilní, Kalousek měl být soudný. Jinak jsou jak on, tak novináři směšní. Nemám za zlé politikovi, když využije slabost žurnalistů k sebepropagaci a nastavení agendy do voleb. Je to přirozené. Od novinářů by ale neměl dostat šanci. Kalousek dostal od HN příležitost k zamlčení viny své partaje za zlodějiny posledních let a dostal šanci ke kreslení čerta na zdi. Ale peklo je jen takové, jací jsou katolíci.
Demokracie není a nesmí být pro tuneláře. Demokracie musí vytvářet lidi pro lidi. Jak může tenhle pokrytec mluvit o demokracii, když sám demokratické principy nectí?
Demokracie je založena na vůli lidí, ne na vůli veksláckého kapitálu politických podnikatelů, napsal kdosi do diskuze pod článkem na serveru iHNed.cz. Bývalý ministr financí ale na názor lidí kašle, ví, že peníze jsou moc a moc jsou peníze. Dnes má vztek a strach.
Odcházel kdysi z KDU-ČSL, protože na něj byla moc levicová. Maloval si trvalé konzervativní spojenectví s ODS, ve kterém chtěl hrát roli CSU či prvorepublikové strany velkostatkářů. Nevyšlo to. Křesťan v ODS Nečas smilnil. A vyšlo to najevo. Kalouskův kandidát na prezidenta se prezidentem nestal. Prohrál vše, co prohrát mohl. Už není ani ministrem zahraničí a Kalousek už není ministrem financí. Ztratil veškerou moc. A tím ztratil všechno. Nejspíš bude čelit trestnímu stíhání. A dnes mluví o „principu polistopadového vývoje“?
Psali jsme:
V listopadu 1989 nechtěli občané vládu zlodějů, šlechty a církve, restituce sudetským Němcům, kostelům a klášterům. Nechtěli rozkradený průmysl a vytunelovaný státní rozpočet. Chtěli respekt, který jim gerontokracie senilních komunistických aparátčíků upírala. Chtěli podnikat, nechtěli krást. Nechtěli zdravotnictví za peníze, nechtěli bezdomovce a bezmocné důchodce. Nechtěli „svobodný tisk“ jako služku novým mocným.
„Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální otřesy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pečovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány,“ tvrdil v prosinci 1989 Havel. A pak bylo všechno jinak. Z Václava Havla disidenta se stal Václav Havel loutka. Prezident, který byl karikaturou sebe sama. První vlnu krádeží zorganizovala ODS v kupónové privatizaci. A druhá vlna přišla teď s Kalouskem a s církevními restitucemi.
Velká část veřejnosti volá po vládě silné ruky oprávněně, protože se už na ty zloděje nemůže dívat. Svoboda krást není svoboda. Silná vláda není omezení lidských svobod, to je touha po jejich naplnění. To je touha po trestu pro viníky zmařených nadějí generace roku '89. Ten trest by měl přijít dřív než někdy v křesťanském pekle. To je trest pro viníky druhé normalizace, která práci ponížila na žebrotu. Lidské svobody bez těch sociálních jsou jen cárem papíru. Když nemáte práci, nemáte co jíst a kde bydlet, je vám fuk, jestli můžete lítat na Kanárské ostrovy, vybrat si ve volbách jednoho grázla vedle druhého a nebo svobodně nadávat na vládu v hospodě u drahého piva.
Sněmovna ani vláda nemusí být „poslušná onuce pana prezidenta“, ale obě tyto instituce by měly být pokorné vůči občanům, protože oni jsou zdrojem moci všech politiků. Slyšíte, lidi? Vy jste zdrojem moci v této zemi. Ne Kalousek, ne Parkanová, ne Kuba. Ne Nečas a Nagyová... Slabý Sobotka Kalouskovi vyhovoval. Mohl s ním manipulovat. Pragmaticky ve jménu svých zájmů. Miloš Zeman chce využít síly svého mandátu k posílení socialistické politiky, jedno v které straně. Chce použít sociální demokracie k tomu, aby si uvědomila podstatu levicové politiky. Stejně jako když přišel do ČSSD v roce 1992. Chce, aby ČSSD přestala kolaborovat s Kalouskem a dělat politickým šmelinářům, kteří ovládají poslance ODS a TOP 09 ze zákulisí, fasádu s lidskou tváří.
Psali jsme:
A že tohle přestane, že v ČSSD získá navrch levice, že sociální demokraté překonají strach ze stárnoucích komunistů, že SPOZ bude svorníkem mezi zájmy zbytku poctivých fabrikantů a jejich zaměstnanců - z toho má Kalousek strach. Panickou hrůzu. Ano, 2,7 miliony občanů přímo zvolený prezident prokázal, kdo opravdu ovládá ČSSD. Voliči. Ne úplatky, ale víra, že se něco zlepší. Víra, že už ve volbách nezvítězí nenažranost solárních byznysmenů, Rittigů, Hrdličků, Hávů a Kožených, ale obyčejná poctivost. Poctivost politiky pro lidi. Proto Zemanovi sociální demokraté na svém sjezdu tleskali vestoje, kašlajíc na názory Sobotky, Špidly a Dienstbiera. Proto poslechli sociálně demokratičtí poslanci Haška a své hejtmany a dali hlas Rusnokově vládě. A proto se dnes Kalousek bojí.
Protože to je na hodně dlouho jeho konec.
Štěpán Kotrba
Autor je novinář a politický a mediální analytik
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
