Podle ní jde většinou o stížnosti z případů, kdy komunikace nejsou dimenzovány na intenzivní dopravu. „Pokud zahajujeme šetření, zkoumáme, zda krajské hygienické stanice vyžadují po provozovatelích protihluková opatření, jestli jsou jim opakovaně vydávány hlukové výjimky a jak probíhá rozhodování o udělení další výjimky,“ řekla mluvčí.
Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje, že když není z vážných důvodů možné limity dodržet, může orgán ochrany veřejného zdraví vydat časově omezené povolení pro překračování limitů, ale pouze za předpokladu, že vlastník prokáže, že přijme opatření, která hluk sníží na rozumnou míru.
Některá šetření zatím nejsou ukončená, podle Hrazdílkové jde právě o případy, kdy provozovatel dostal výjimku z dodržování hlukových limitů, případně kdy už její platnost skončila.
Hrazdílková doplnila, že mnoho lidí se ale na úřad obrací předčasně. „Pouze si stěžují na to, že jsou obtěžováni hlukem, ale sami zatím neoslovili krajskou hygienickou stanici. Takže v takovém případě je odkazujeme na to, aby se nejprve sami snažili iniciovat činnost hygienických stanic,“ uvedla Hrazdílková.
Zpráva o životním prostředí České republiky z roku 2015 uvedla, že nadlimitnímu hluku ze silniční dopravy je celodenně vystaveno 265 000 obyvatel, v noci pak 315 000 obyvatel. Většina lidí zasažených hlukem ze silniční dopravy přesahujícím limity žije v městských aglomeracích. Největší hluková zátěž z dopravy je v Plzni, Praze a Brně, kde je nadlimitním hladinám vystaveno kolem deseti procent lidí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
