Firma již svolení k těžbě má a podle báňského úřadu je nyní ve stavebním řízení ohledně vybudování potřebného zázemí. Těžit na Krušnohorsku chce kromě Janečka i australská korporace European Metals. Ta na internetu zve investory do projektu nejlevnějšího lithia na světě a slibuje přitom 20procentní výnosnost operace. Firma do svého holdingu nedávno pohltila původně brněnský Geomet.
Lithium je v současnosti vyhledávanou surovinou. Nahrávají tomu zejména odhady týkající se budoucího vývoje trhu s elektromobily. Masivní uplatnění strategická surovina najde zejména ve stále výkonnějších bateriích. V Krušných horách se lithium vyskytuje v několika lokalitách, a to jak na samotném Cínovci, kde povolení k jeho těžbě v povrchových odkalištích drží společnost Cínovecká deponie spadající pod investiční fond RSJ Miliardáře Karla Janečka, tak ve druhé oblasti na jihu kolem Horního Slavkova.
I zde usiluje o povolení těžby z odkališť Janeček, a to prostřednictvím další ze svých společností, Sanaka Industry. Kromě něj zde chce ale těžit i australský koncern European Metals, který do svého obchodního portfolia nedávno pohltil původně brněnskou geologickou firmu Geomet.
Se subjekty spolupracuje i česká firma HE3DA vynálezce Jana Procházky. Právě ta loni v prosinci otevřela v Česku první továrnu na výrobu nového druhu lithiové baterie postavené na konceptu nanotechnologií, která by měla být levnější a výkonnější. S otevíráním výroben ale HE3DA v budoucnu počítá i ve východních Čechách a na Slovensku.
V souvislosti s těžbou zaznívají z politického spektra poslední dobou hlasitě i názory, že by bylo lepší, kdyby nyní již oficiálně „strategickou“ komoditu těžila státní firma. Na setkání s občany se v tom smyslu vyjádřil například Miloš Zeman, přičemž padlo jméno státního podniku Diamo. Právě Diamo ale mělo podle březnového článku webu Blesk.cz. svázané ruce, jelikož průzkumné licence na Cínovci, které drží soukromé subjekty, platí až do roku 2021. Státní podnik prý také čekal na schválení nové surovinové koncepce, která by s lithiem coby strategickou komoditou počítala. A ta byla právě schválena.
Sobotka: Česko je otevřenou ekonomikou
Interpelaci ze strany KSČM kvůli těžbě lithia nedávno čelil i premiér Bohuslav Sobotka. Podle odpovědi Sobotky na interpelaci je však Česká republika otevřenou ekonomikou, a je tedy logické, že se o těžbu suroviny na jejím území mohou zajímat i zahraniční subjekty. K dalšímu grilování premiéra v této věci se aktuálně chystá i předseda SPD Tomio Okamura. „SPD opakovaně upozorňuje na existenci nebezpečí, že tato strategická surovina může být vydrancována stejným způsobem, jako tomu bylo v kauze OKD. Není jediný důvod, aby stát svou těžební lokalitu pronajímal cizí či jiné společnosti,“ stojí ve stanovisku, které strana zaslala ParlamentnímListům.cz.
A lehká spojitost s OKD a firmou Geomet, která se o lithium zajímá, zde již existuje, a to minimálně personálně a s přihlédnutím k nedávné historii. V únoru se totiž generálním ředitelem Geometu stal Richard Pavlík, který během své více než třicetileté kariéry působil v OKD na vedoucích pozicích, a to přes inženýrské funkce až po poradce generálního ředitele. Pavlík rovněž působil ve funkci předsedy dozorčí rady společnosti NWR Karbonia, polské dceřiné společnosti New World Resources (NWR), do jejíhož portfolia OKD spadala.
Před těžbou lithia v podání soukromých subjektů varuje i předseda strany Patriotů Jiří Vítek. Ten upozorňuje i na propojení dalšího z možných těžařů, Karla Janečka (Cínovecká deponie), na lokálního politika a mimo jiné i zakladatele sdílené služby (tzv. start-upu) Liftago Martina Husenblase. Ten totiž kromě svého byznysu a politické funkce aktuálně sedí i ve správní radě Janečkova Nadačního fondu proti korupci.
Sama firma Geomet svou účast v těžbě hájí na svých internetových stránkách. „Stát v této situaci nepřijímá rizika a náklady spojené s průzkumem a těžbou (už jen samotné otevření dolu je kapitálově velmi náročné),“ vysvětluje na webu, proč netěží lithium na Cínovci stát. „Tato praxe je zaběhnuta ve většině zemí světa a má s výjimkou let 1948 až 1989 mnohaletou tradici v českých zemích,“ doplňuje s jasným odkazem na období socialismu. Podobného názoru je i ministerstvo průmyslu a obchodu, podle jehož vyjádření nemá stát v těžbě lithia na Cínovci jakoukoliv přednost. „Těžba nerostů je podnikání jako každé jiné, a proto ji lze považovat za příležitost pro každého. Nejsou vyloučeny ani zahraniční těžební společnosti. V Evropské unii ctíme zásadu volného pohybu jak osob, tak v tomto případě volného pohybu kapitálu,“ stojí v prohlášení ministerstva, které na svých stránkách zveřejnili Patrioti.
Výhodná investice?
Zájem ze strany European Metals je však při letmém prostudování zahraničních webů enormní. Podle výkonného ředitele australské firmy předběžné studie ukazují na to, že by Cínovec pro investory mohl být nejlevnějším zdrojem (tzv. low cost) této cenné rudy na světě, a to vzhledem ke svým „unikátním geologickým a metalurgickým vlastnostem“. Cenu za vytěžení jedné tuny lithia na Cínovci odhaduje výkonný ředitel firmy Keith Coughlin na internetu na 3 483 dolarů (81 739 korun). Cena za jednu tunu lithia se podle webu Metalary.com pohybuje nad devíti tisíci dolary (211 tisíc korun) a podle odhadů by v budoucnu měla spíše stoupat. V ložisku v oblasti Cínovce by přitom podle European Metals mělo být lithium v celkové ceně 540 milionů dolarů (12,6 miliardy korun). Návratnost po zdanění by pro investory měla být podle firmy celkem dvacetiprocentní. Nutno poznamenat, že největšími světovými producenty lithia jsou po Austrálii v úhrnu země Latinské Ameriky, tedy rozvojové země třetího světa.
Nejblíže k zahájení těžby je v oblasti Cínovecká deponie miliardáře Karla Janečka. Ta jediná již disponuje vyměřenou dobývací oblastí a povolením od Báňského úřadu. „Těžební organizaci nic nebrání v zahájení činnosti. V současné době probíhá v oblasti stavební řízení, protože firma má sice ložisko, ale nemá žádný objekt či úpravnu, kde by nerost upravila, zhodnotila a pak výhodně prodala na trhu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. tiskový mluvčí Státní báňské správy České republiky Bohuslav Machek.
Janečkovi chybí zázemí
Podle Machka Janečkova firma v lokalitě již staví, a to objekty pro úpravu slíd a vytěženého kovu lithia. Nic ale zřejmě nebrání ani tomu, aby povolení k těžbě v dohledné době získali i Australané. Geomet a European Metals jsou podle Machka aktuálně ve fázi vyhodnocení externích dopadů činnosti u ministerstva životního prostředí. „Jakmile budou mít stanoven dobývací prostor, teprve tehdy můžou zažádat o povolení hornické činnosti. Všechny průzkumné práce tam ale směřují k tomu, aby se práce v podzemí zahájily,“ doplnil Machek.
Takto vysvětloval silné stránky Janečkova projektu premiér Sobotka (od času 4:25)
A i v případě, že by nakonec začal s těžbou Janeček, nemusí být s převodem hornické aktivity oblasti na jiný subjekt problém alespoň nikoliv z pohledu Báňského úřadu. „Z pohledu horního zákona můžeme na základě žádosti jiného podnikatele a uzavřené smlouvy převést ten dobývací prostor úplně na jiného podnikatele. Rovněž můžeme převést i povolení hornické činnosti. Musí ale dojít k dohodě a krokům, které my posuzujeme,“ sdělil k věci za báňskou správu Machek.
„Je skutečně na tom podnikateli, zda ty svoje dosažené a povolené aktivity využije pro své další podnikání, anebo je odprodá někomu dalšímu,“ doplnil. Firmy si tak podle Machka licenci mohou za splnění určitých podmínek předávat. Jednou z nich je povinnost vytváření určité finanční rezervy pro sanace a rekultivace území zasaženého těžbou. Dalším je pak držení hornických práv.
Psali jsme:
autor: Jonáš Kříž
