„Vidím všeobecně velkou frustraci. Ačkoli se nám daří dobře, vláda rozdává peníze, kde může, a přesto nevidím žádné nadšení, vizi pro Českou republiku. Cítím velmi blbou náladu,“ řekl pro Akuálně.cz Schwarzenberg, někdejší Havlův kancléř.
Ztrátu ideálů pociťuje hlavně v zahraniční politice, kde prý pod záminkou ekonomické diplomacie bylo zcela potlačeno angažmá České republiky na poli lidských práv. „Nejenom že jsme se chovali správně, ale nesmíme zapomenout, že malé země to mají velmi těžké, aby byly vidět,“ vysvětlil. Teď už podle něj nejsme mezinárodně zajímaví ničím.
Ctíte odkaz svatého Václava?Anketa
Z toho vychází i jeho návrh řešení současné „blbé nálady“: „Zvýšil bych zase důraz na lidská práva. Aby bylo vidět, že my jsme ta země, která se v nich angažuje,“ navrhuje. A zvýšil by naši přítomnost a účast v Evropské unii, neboť bychom prý měli být zemí, která je pro Evropu, obzvlášť když všichni kolem nás jsou proti Evropě.
Na dotaz, co nám z Havlových ideálů schází nejvíce, odpověděl lapidárně: „Pravda a láska.“
Pak se opět vrátil k tématu „Havlova náměstí“ na piazzettě Národního divadla. Návrh, který v úterý schválilo pražské zastupitelstvo, odmítá, takové „nádvoří mezi domy“ mu přijde nedůstojné. „Když se podívám po Praze, máme tady veliké ulice někdy pojmenované ještě po sovětských generálech nebo jiných pochybných lidech. Že by na Václava Havla stačilo těch pár čtverečních metrů kolem Národního divadla?“ pochybuje.
V další části rozhovoru se pak postavil za ruského umělce Olega Vorotnikova, kterému hrozí vydání z ČR zpět do Ruska. „To by byl vyslovený zločin. To jej radši schovám ve vlastním bytě,“ vzkázal. A pak doplnil: „Ne že bych po tom toužil. Toužím po krásné holce ve svém bytě, ale raději to než jej vydat do Ruska.“
A pak se ještě přimluvil za vstřícnost k uprchlíkům a na pomoc si vzal Bibli. „Buď vlídný k přistěhovalcům, neutlačuj uprchlíka, stojí už ve Starém zákoně,“ připomněl. A ač nepodporuje kvóty, Česká republika by podle něj „pár tisíc lidí přijmout mohla“.
Důvod, proč Češi odmítají uprchlíky, je podle něj jednoduchý. Lidé žádného uprchlíka neviděli a nedovedou si udělat představu, že jsou to normální lidé. A je tu prý i historická zkušenost uzavřenosti. „Před pěti sty lety naši obchodníci jeli do Norimberku, když byli odvážní, do Benátek. Portugalci obepluli Afriku, objevili Brazílii, měli pevnosti v Perském zálivu. Portugalci jsou zvyklí na různobarevné lidi kolem sebe. My jsme dokázali vypudit i ty, kteří u nás po staletí žili,“ uzavřel Schwarzenberg.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
