Soudce, podle Kamberského, v podstatě připomenul starou právní zásadu, že stát může konat jen na základě zákona a v jeho rámci. Jde o prostou, leč elementární a zásadní ochranu občanů před libovůlí státu. Stát může činit je to, co mu zákon dovoluje, a povinnosti může stát ukládat jen zákonem nebo na základě zákonného zmocnění.

„Nelze říci, že vládní rozhodnutí bylo od počátku vědomě nezákonné,“ konstatuje s tím, že nezákonným se stalo až rozhodnutím soudu. „Soud takzvaně ‚nalézá právo‘, aplikuje zákony a ústavní paragrafy na realitu,“ dodává.

Zároveň zdůrazňuje, že ačkoli je rozhodnutí pravomocné, nikdo nevíme, jak celý procesní přezkum dopadne. „Vláda bezpochyby použije kasační stížnost a spor nejspíš skončí před Nejvyšším správním soudem,“ podotýká novinář.