Kdyby byla válka, budeme se soudit o náhradu škody nebo ztráty na životech, ptá se Kamberský

25.04.2020 10:31

„Škodí vláda, nebo vyšší moc?“ táže se novinář Petr Kamberský v souvislosti s verdiktem soudu, jenž zrušil opatření ministra zdravotnictví o omezení maloobchodního prodeje a o omezení volného pohybu osob. Nelze říci, že vládní rozhodnutí bylo od počátku vědomě nezákonné. Ve svém komentáři pro Lidové noviny se dostává k podstatě práva.

Kdyby byla válka, budeme se soudit o náhradu škody nebo ztráty na životech, ptá se Kamberský
Foto: Repro ČT24
Popisek: Šéfkomentátor LN Petr Kamberský

Soudce, podle Kamberského, v podstatě připomenul starou právní zásadu, že stát může konat jen na základě zákona a v jeho rámci. Jde o prostou, leč elementární a zásadní ochranu občanů před libovůlí státu. Stát může činit je to, co mu zákon dovoluje, a povinnosti může stát ukládat jen zákonem nebo na základě zákonného zmocnění.

„Nelze říci, že vládní rozhodnutí bylo od počátku vědomě nezákonné,“ konstatuje s tím, že nezákonným se stalo až rozhodnutím soudu. „Soud takzvaně ‚nalézá právo‘, aplikuje zákony a ústavní paragrafy na realitu,“ dodává.

Zároveň zdůrazňuje, že ačkoli je rozhodnutí pravomocné, nikdo nevíme, jak celý procesní přezkum dopadne. „Vláda bezpochyby použije kasační stížnost a spor nejspíš skončí před Nejvyšším správním soudem,“ podotýká novinář.

Zatřetí, a to je nejzajímavější, se dostáváme k podstatě práva. „Právo definuje obecná pravidla, která z principu nikdy nemohou obsáhnout všechny eventuality. A přesně v tomto bodě se nacházíme: ‚zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů‘ je psán, zjednodušeně řečeno, pro případ povodní. Zákonodárce nepředjímal takto mohutné ‚zmrazení republiky‘,“ vysvětluje Kamberský.

I proto prý předpokládá tzv. krizový zákon odškodnění za škody způsobené vládními zásahy. Vláda tím, že rozhodlo ministerstvo zdravotnictví podle tzv. zákona o zdraví lidu, se možným soudům o odškodnění chtěla vyhnout.

„Je ale vůbec v možnostech jakéhokoli státu odškodnit všechny za dva měsíce zastavené výroby?“ ptá se Kamberský.

„Chlívek nepochybuje, že po skončení koronakrize bude krizový zákon změněn. Ale přijdou-li soudy o náhradu škody, budou to skutečně principiální právní bitvy: je viníkem vláda, která zmrazila hospodářský život? Nebo je viníkem SARS-CoV-2, tedy ‚zásah vyšší moci‘, kdy na žádnou náhradu nemáme nárok?“ táže se komentátor.

Závěrem se Kamberský zamýšlí nad tím, jaké by bylo řešení obdobné situace, kdyby vypukla válka: „Byl aktivován krizový zákon? Budeme se soudit o náhradu škody, či dokonce o náhradu za zmařené životy?“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…