„Osobně odsuzuji – stejně jako mnozí moji přátelé – poválečné vyhnání Němců,“ začíná citát z Václava Havla, jenž visí v jednom ze stánků v pavilonu P na brněnském výstavišti. Právě tam se odehrává sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu. Tak jsme se tam vydali.

Modlitba smíření

K brněnskému výstavišti je to „šalinou“, promiňte, tramvají, číslo jedna z vlakového nádraží kousek. Úplně stačí koupit lístek za dvacet korun na patnáct minut. U vchodu stojí soukromá ochranka, která příchozí lustruje pohledem. Pak rámy, prohlídka a kontrola registrace. Následně v obrovském pavilonu P ještě jednou to samé. A pak už stánky jednotlivých sudetských oblastí a potemnělá hala s kulturním programem. Písničky, tanečky, kroje. Vystupoval třeba soubor Ondrášek či taneční skupina Böhmerland. Největší tamní pavilon byl zaplněn tak z poloviny, ta druhá byla prázdná.

„Vždy jsem to považoval za hluboce nemorální čin, který způsobil morální i materiální škody nejen Němcům, ale možná v ještě větší míře samotným Čechům. Pokud se na zlou vůli reaguje další zlou vůlí, znamená to, že se zlá vůle nevytlačuje, ale naopak se šíří,“ zní dovětek Havlova citátu. Ten byl umístěn na stěně stánku Radio Böhmen.

Olga Havlová

• Úsvit
• zastupitelka města

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

U jiného mě zaujal lístek s modlitbou smíření. „Nebeský Otče, odpusť nám, Čechům, náš podíl viny, když jsme se po válce nechali strhnout pomstou a vyhnali miliony sudetských Němců, včetně starců, žen i dětí – spolu s jejich dovednostmi, kulturou a duchovním dědictvím. Uplatnili jsme kolektivní vinu, na což nemáme právo, neboť jen Ty jsi spravedlivý soudce. Dej nám pokoru prosit za odpuštění,“ píše se v ní mimo jiné. Jediné informace o autorovi jsou Brno, květen 2026.

Například Iniciativa smíření z Bruntálu z roku 2016, v jejímž týmu je snad celá rodina Hotových, to vzala z gruntu, jak se dozvíte z jejího letáku. V roce 2017 zaslala zástupcům čtyřiceti obcí okresu Freudenthal, dnes sdružených ve spolku Heimatkreis Freudenthal/Altvater, omluvný dopis s prosbou za odpuštění křivd spáchaných na sudetských Němcích na konci 2. světové války. V březnu 2021 začali také rozesílat jubilantům narozeninová přání s pozdravem z jejich rodného kraje, tedy „aus der alten Heimat“. Jde o osmdesát „stücků“/kusů měsíčně. Tento rok však ukončuje činnost i zasílání přáníček. To třeba Slezský německý spolek vznikl v Opavě už v roce 1991. Ten ve svém setkávacím středisku pořádá třeba i německé jazykové kurzy a rozhodně nekončí.

Sudeťák se neříká

K zakousnutí byly třeba palačinky, plněné taštičky, párky, klobásky a tak dále. Osobně jsem si pochvaloval Veltlínské zelené od rodiny Eder z rakouského Göllersdorfu. Dvojka za 75 korun, ale šlo platit i eury. Vedle v českém občerstvení byly ty ceny trochu vyšší. Půllitr piva za 75, dvojka vína za 130, panák Jägermeistera za 95 korun.

Festival Meeting Brno pozval mnoho nejen sudetoněmeckých, ale i jiných zahraničních hostů. Třeba syna Nicholase Wintona Nicka, kazašského aktivistu a anděla z Buči Konstantina Gudauskase, italskou lingvistku Elenu Mazzolovou, která pomáhala evakuovat zdravotně postižené děti z Charkova, ruského historika a laureáta Nobelovy ceny za mír Borise Belenkina z organizace Memorial a další.

Fotogalerie: - V pavilonu

Od autorů podcastu Přepište dějiny Michala Stehlíka a Martina Gromana se ve festivalových novinách dozvíme, proč je označení „Sudeťák“ historicky nepřesné a proč se u nás tak ujalo? Jejich odpověď: „Každé zjednodušené pojmenování je vždy lákavější a úspěšnější než komplikované a komplexní chápání složitosti dějin. Kdybychom se podívali blíže na situaci německy hovořících občanů Československa, ti ze Slavonic koukali do Vídně a ti z Liberce do Berlína. Neexistoval jeden sudetský Němec, i to sjednocení pod Henleinem vlastně bylo od poloviny 30. let spíše neseno negativním pocitem a vymezením, frustrací, než společnou identitou.“ O kus dál radí, že když uslyšíte v jakékoliv volební kampani někoho hlásat nenávistné výroky o Sudeťácích, jak někdo začne harašit Benešovými dekrety, abyste ho nevolili.

Tak pravil Hitler

Nedaleko výstaviště dostaly ParlamentníListy.cz ještě noviny Smíření. Ty jsou pokorné jen názvem. Hned na druhé straně je fotka hajlujících souputníků Sudetoněmecké strany (SdP) s popiskem: „To není Meeting Brno, ale Meeting Ústí nad Labem roku 1937.“ V úvodu článku Kořeny smíření s hodnými sudetskými Němci se píše: „Sudetoněmecký landsmanšaft v roce 2015 změnil taktiku v usilování o své cíle. Z prosazování protirepublikových tezí přešel k předváděné vstřícnosti a k jakémusi konceptu smíření, o kterém není jasné, koho a proč má usmiřovat. Aby byl zakryt skutečný důvod politické práce a cílů landsmanšaftu, přibývají na našem území ‚kulturní‘ akce, které nejsou nijak propagované, ale mají za cíl posloužit politickému pocitu, že landsmanšaft je českou společností pozitivně přijímán.“

Fotogalerie: - Demonstrace proti landsmanšaftu

Na poslední straně je jako upozornění pro české politiky také citát Adolfa Hitlera: „Budeme vždycky vycházet lépe se zbabělci než se statečnými muži. Čechy nejlépe vyřídíme tak, že na ně budeme působit nepřetržitě a v daném časovém období.“

Nakonec tam černé na bílém stojí psáno: „Rudolf Lodgman von Auen, zakladatel Sudetoněmeckého krajanského sdružení v roce 1950. V roce 1938 navrhl, aby židovská otázka byla vyřešena přesídlením Židů. Navrhl, aby byl český stát zlikvidován připojením zbytku Čech a Moravy k sudetským župám.“ A vyvedeno v rudé: „S tím, že byl zakládající člen Sudeťáků aktivní nacista, se musíme smířit.“ Sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu končí, Meeting Brno pokračuje.

Psali jsme:

Dobré vztahy s Německem, brněnský ksindl a pieta za mlynáře roztrhaného esesáckými psy. Z Pouti smíření

„Dutá hlava se dá použít k čemukoliv.“ Emeritní senátor Doubrava o prezidentově vlastizradě. A Sudeťáci?

Před porodem, po porodu. Poprava! A děťátko? Smrt hladem! Zločiny za sudetského Němce Franka

„Pr*se s Rakušanem v břiše,“ počastovala provokatéra. V Plzni proti Sudeťákům