Docent Petr Robejšek. Co byste mu doporučili?Anketa
„Cílem, na kterém se všichni shodujeme, je, abychom v létě mohli odvolat sankce, pakliže (mírové dohody z Minsku) budou respektovány,“ prohlásil podle agentury AFP Macron při návštěvě Moskvy. Zprávu citovala ČTK.
Už v pátek zmínil možné zrušení protiruských sankcí šéf americké diplomacie John Kerry. I on ale mluvil o plném respektování mírových dohod. „Ten problém je možné vyřešit v následujících měsících, pokud se ukáže, že dohody z Minsku jsou naplňovány,“ prohlásil Kerry na světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Citovaly ho Novinky.cz.
Sankce poškodily evropské výrobce a Putinovi zvedly popularitu
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o slovech Macrona a Kerryho myslí. Velká část politiků se domnívá, že sankce byly nesmyslné a nic nepřinesly, jenom poškodily evropské podniky a posílily pozici Vladimira Putina. Podle Miroslava Kalouska by se mělo v sankcích pokračovat z principiálních důvodů, dokud by Rusko nevrátilo Krym Ukrajině. Jan Keller si zase nemyslí, že jsou prohlášení Macrona a Kerryho myšlena vážně.
K věci se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil první vicepremiér, ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který zrušení sankcí podpořil.
„Myslím, že je to rozumné. Sankce nic zásadního nepřinesly. Oslabily sice ruské hospodářství citelně, ale nepřinutily Putina k opuštění Krymu nebo ke změně politiky vůči Ukrajině. Zároveň poškodily i evropské výrobce, exportéry do Ruska. Na politiku Ruska neměly sankce očekávaný vliv, naopak zvýšily popularitu prezidenta v očích ruských občanů,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Andrej Babiš.
„Myslím, že je na tom vcelku shoda,“ reagoval na dotaz redakce vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„To je princip, který prosazujeme neustále... Sankce vůči Rusku mohou být rušeny právě v souvislosti s tím jak jsou a budou naplňovány Minské dohody a mírový proces dohodnutý v Minsku,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
„Minské dohody jsou ze strany Ruské federace naplňovány. Sankce lze zrušit hned,“ míní předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Dokud bude nadále Rusko okupovat Krym, což je mezinárodními smlouvami respektovaná součást Ukrajiny, tak není možné sankce zrušit. Přece nemůžeme zapomenout na to, že Rusko se tu dopustilo anschlussu. Uchvátilo část suverénního území svého souseda a my budeme rušit sankce?“ řekl redakci předseda TOP 09 a poslanec Miroslav Kalousek. „Myslím si, že je to otázka principu. Pokud někdo porušil mezinárodní právo a okupuje cizí území, tak není možné zrušit sankce a usmívat se na něj jako na kamaráda,“ odpověděl Kalousek na dotaz, zda měly sankce nějaký výsledek.
Předseda ODS Petr Fiala na dotaz nereagoval.
„Pokud se tak stane, jednoznačně to uvítám. Sankce byly nesmyslné a zrušení sankcí nakonec bude dobré pro všechny. Nejen ekonomicky. NATO, EU a Rusko by – navzdory vzájemným rozporům – měly pragmaticky spolupracovat v boji proti hlavní bezpečnostní hrozbě dneška a společnému nepříteli. Tedy proti islámskému terorismu,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu-NK a první místopředseda strany Marek Černoch.
Cílem sankcí bylo poškodit EU a oslabit její pozici při vyjednávání TTIP s USA. A ruský trh obsadí USA
„Pro hospodářskou politiku naší země by zrušení sankcí určitě bylo přínosné,“ reagoval místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
„Bude třeba, aby se začal Kyjev snažit a přestal porušovat dohody z Minsku. Dodnes pučisté z Majdanu nesplnili základní politické body smlouvy. Západ se s Rusy chce smířit, protože jinak válku proti islamistům vyhrají Rusové bez nich. To by byla špatná reklama pro podvodníky, kteří islamisty stvořili a podporovali. Ale je nutné sbližování s Ruskem představit jako vítězství Západu – no, netuším, jak to zpytlíkují, aby to veřejnost spolkla. Dnešní veřejnost v celé Evropě je už hodně kritická a odolná vůči manipulacím. A samozřejmě Rusko nemá zapotřebí Západu ustupovat – sankce dlouhodobě nejvíc poškodily Evropu. Rusové prošli sice kvůli Západu krizí, ale ta zemi posílila. I přes útoky spekulantů a západních vlád rubl začal růst a ekonomiku Putin postupně a úspěšně přesměroval na Čínu a další mimoevropské země,“ uvedl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
„Ruský vlak dávno ujel a EU jen ztratila miliardy eur na obchodu s Ruskem, a to na velmi dlouho a některé oblasti natrvalo. Rusko už Evropě nevěří a nebude pro ni strategickým partnerem. A je spíš možné, že cílem sankcí bylo poškodit EU a oslabit její pozici při vyjednávání TTIP s USA, protože i největší laik ví, že Rusy ekonomicky ani lidsky nepoložil ani Hitler s milionovou armádou, natož nějaké sankce. Dnes, když jsme ztratili Rusko, musí Evropa o to usilovněji hledat jiné trhy včetně USA. A to je, řekněme si, komu ku prospěchu?“ dodal Okamura.
Tomio Okamura
„Tak to by samozřejmě byl správný krok. Jednak sankce škodí nejenom Rusku, ale i těm, kteří sankce vyhlásili a prodlužují je. Dále je třeba sjednotit širokou frontu států proti Islámskému státu a to se těžko udělá bez Ruské federace. Jinak si myslím, že ukončení sankcí bude obtížné v návaznosti na plnění minskych dohod. Zatím se plnění těchto dohod zaměřuje jenom na Ruskou federaci a přitom klíčové bude, zda ukrajinská vláda prosadí změnu ústavy, která by umožnila federalizaci a tím kompromis umožňující ukončení dnes už zamrzlého konfliktu,“ domnívá se předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Čekal jsem tuto situaci a je zcela logická. Již před půl rokem jsem takový vývoj předpovídal. USA i Francie obsadí ruský trh a my utřeme nos. České firmy odešly z ruského trhu a budeme za hlupáky. Česká vláda neměla připustit sankce vůči Rusku a odchod českých firem. Teď se na trh budeme těžko dostávat. Například Let Kunovice a stovky lidí doma na 60 procentech platu a bez perspektivy pracovního poměru. EU potrestala nás, ne Rusko,“ upozorňuje senátor Ivo Valenta.
„Otázka zní, jak budou ty dohody naplňovány. Ostatně již V. I. Lenin pravil: ´kapitalisté nám i provaz dodají, na kterém je pověsíme´,“ odpověděl předseda Zahraničního výboru sněmovny a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Pokud by byl Putin škodolibý...
„Od začátku považuji sankce proti Rusku za výraz velkého pokrytectví. Pokud by byl Putin škodolibý, zastavil by dodávky zemního plynu do Evropy, protože odebírat ho od Ruska přece odporuje duchu sankcí. Dodržování dohod z Minska je další podvod. Přece stačí pokynout Kyjevu, aby je porušil, Moskva zareaguje a hned je možno spustit pokřik, že Rusko neplní minské dohody. Nejsem schopen brát podobné klauniády vážně. Bohužel válkou trpí nevinní lidé, nikoli ministři,“ řekl europoslanec ČSSD Jan Keller.
„Podmínku musí být vrácení Krymu Ukrajině,“ reagovala místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
„Ekonomické sankce nikomu a ničemu nepomohly a nepomáhají, takže souhlasím s jejich zrušením. Vázat jejich zrušení na dodržování minských dohod je sice politicky logická podmínka, ale protože se dohody nedodržují, tak si nejsem jistý, že bude naplněna. Osobně bych odlišoval politiku od obchodu, i když vím, že je to v současném globalizovaném světě velmi obtížné,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Já s Ruskem nemám problém!“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Odpovím stejně, jako jsem na podobný dotaz odpovídal již vícekrát dříve: Rusko je potřeba (a pro všechny to bude výhodnější) brát spíše jako partnera, než jako soupeře a co nejvíce jej do pozice partnera (samozřejmě skutečného) dostat. Sankce nic moc nevyřešily – povícero normálním a prostým lidem to bylo jasné předem (jako obvykle dříve, než mnoha osvíceným hlavním politikům). Sankce už měly být zrušeny dávno,“ uvedl místopředseda Úsvitu a poslanec Karel Fiedler.
„Čím dříve budou sankce zrušeny, tím lépe. Stejně z jejich existence těží především Čína,“ míní poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.
„S vyjádřeními ministra Macrona a státního tajemníka Kerryho se můžu osobně ztotožnit. Určitě by to pomohlo i řadě našich firem,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
Psali jsme:
Celé sankce jsou od začátku nesmysl. Budeme opět čekat až na obležení Vídně?
„Myslím, že by měl být svět opatrnější, protože jde nejen o dohody z Minsku. Obecně jsem toho názoru, že hospodářské sankce stejně nic neřeší a jako takové poškozují obě strany,“ uvedl poslanec za ANO Vlastimil Vozka.
„V případě, že budou dohody z Minska naplňovány, je možné zrušení sankcí. Je však nutná kontrola dodržování dohod i nadále,“ říká předseda Strany soukromníků ČR Petr Bajer.
Podle poslance ČSSD Jeronýma Tejce protiruské sankce poškozují nejen ruské, ale také evropské podniky a zaměstnance. „Ukončení sankcí pomůže oběma stranám. Navíc je absurdní na jedné straně s Ruskem spolupracovat v boji proti Islámskému státu a radikálnímu islámu a současně na něj vyvářet ekonomický tlak. V dnešním složitém světě jsem spíše pro spolupráci EU s Ruskem než konfrontaci,“ vysvětluje Tejc.
„Celé sankce jsou od začátku nesmysl. Pouze poškozují evropskou ekonomiku. Takže čím dříve budou zrušeny, tím lépe,“ míní europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
„Co já si o tom myslím, je jistě těm, kteří o sankcích rozhodovali a rozhodují bohužel jedno. Jinak by je vůbec nezaváděli, a tudíž ani nemuseli rušit. Jenže kdo chtěl psa bít, ten si vždy hůl najde, i kdyby Majdan musel vyvolat... Na zrušení sankcí bylo včera pozdě. Jsou zde přece daleko závažnější problémy, kde bychom měli táhnout za jeden provaz. Ostatně již náš král Jiří z Poděbrad se snažil o jednotný postup křesťanských vladařů proti ´pohanské´ invazi. Marně, pochopitelně. Škoda, že se neumíme z historie poučit. Budeme opět čekat až na obležení Vídně?“ varuje poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Je potřeba ještě vyřešit otázku Krymu. Pak teprve bude možné hovořit o zrušení sankcí,“ reagoval europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Sankce ublížily Evropě. Rusko se přimklo k Číně
Podle poslance KSČM Jiřího Valenty sankce nepomohly ve své podstatě nikomu a ničemu. „Rusko prakticky hospodářsky nepoškodily, spíše se negativně odrazily na kondici firem ze zemí EU, které tam exportují. Doba takovýchto studenoválečnických experimentů by měl být již dávno překonána, a i proto se domnívám, že zrušení sankcí je krokem správným směrem,“ vysvětlil poslanec KSČM.
„Myslím, že sankce byly a jsou zbytečné a neměly a nemají vliv na ruskou politiku. Svět se řítí do problémů, které může vyřešit jen spolupráce rozhodujících mocností, nikoli konflikty a sankce,“ říká poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Co tomu říkám? Že nějaké sankce vůbec neměly být zaváděny, ale to se Amíkům nehodilo do krámu. Potřebovali rozjet jiné sankce. Proti Evropě a nastartovat migraci islámu z jimi k tomuto účelu rozbitých zemí. To se jim zdařilo. Pokud jde o minské dohody, řekněte mi, co z nich není plněno?! Dokonce i východní republiky, jak jistě víte, přišli s návrhem řešení zachovávající celistvost Ukrajiny. Porošenkem byli, nemýlím li se, odmítnuti. Tak komu jde o plnění minských dohod a komu ne? Pan Macron si to, že sankce poškozují především EU, asi uvědomuje, a proto s tím přichází. Je to dobře, přestože takový Kalousek z toho asi bude na mrtvici!“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
„Smluvních partnerů je více než jen Ruská federace. Je tedy nasnadě otázka, zda plnění těchto dohod závisí jen na jedné straně,“ podotýká poslanec KSČM Miroslav Opálka.
„Sankce ublížily Evropě. Rusko se přimklo k Číně. Posílilo vlastní výrobu a my se na jejich trhy budeme těžko vracet. Neměly být vůbec zavedeny. Ničemu nepomohly,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Nemám problém protiruské sankce zrušit, když dohody z Minsku budou splněny. To má logiku,“ reagoval senátor ODS Jiří Burian.
„Když pominou důvody, pro které byly sankce zavedeny, tak by měly být zrušeny. Pokud nepominou, tak k tomu není důvod,“ odpověděl poslanec ANO Matěj Fichtner.
„Podporuji názor ministra hospodářství Francie Macrona i státního tajemníka USA Kerryho na zrušení protiruských sankcí při naplňování dohody z Minska,“ sdělila poslankyně ČSSD Dana Váhalová.
Psali jsme:
Sance Rusku vyhovují
„Ohledně sankcí proti Rusku se stejně vyjádřil i francouzský prezident Hollande, ale u všech mi chybí konkretizace. Sankce proti Rusku byly v prvé řadě uloženy kvůli Krymu a o něm nehovoří nikdo ze západních politiků. Z jejich vyjádření tedy není zřejmé, zda tím míní veškeré sankce, nebo jen ty rozsahem méně podstatné ohledně Donbasu. Je třeba připomenout fakt, že již v loňském roce někteří západní politici žádali Rusko o zrušení antisankcí a odpověď byla vždy jediná: ´Co jste si upekli, to si také snězte. Otázka sankcí u nás není na pořadu dne.´ Tento postoj Ruska dokazuje i fakt, že prezident Putin v prosinci ve svém projevu o stavu Ruské federace Ukrajinu v podstatě ignoroval. Veškerá ekonomická opatření Ruska, včetně zrušení celní unie s Ukrajinou, zrušení možnosti pobytu více než půl miliónu Ukrajincům jsou jasnými signálem Evropě. Chtěli jste Ukrajinu, tak si ji nechte, ale my si naši ekonomiku poškozovat nenecháme, tedy zvýhodněné ekonomické podmínky pro Ukrajinu končí,“ uvedl senátor Jozef Regec.
„Pokud sledujete nejen západní, ale i ruská média, tak tam jednoznačně zjistíte, že Putinovi se podařil geniální tah, o kterém před pár léty nemohl ani snít. V 90. létech zabral v Rusku veškerý potravinářský trh Západ, v Moskvě jste si mohl koupit jogurt Danone, jablko ze Španělska, ale z Krasnodaru ne. Dotace mají v EU zemědělci až šestkrát vyšší než v Rusku, západní obchodní řetězce je nepustily na trh ani kdyby dávali potraviny pod cenou. Toto byla neřešitelná situace pro Putina, který pokud chtěl dodržovat zákony, neměl reálnou možnost jak svým zemědělcům pomoci. Západ mu tuto cestu však sám otevřel, využil našich sankcí, Putin uvalil antisankce tam, kde potřeboval a oblast zemědělství se rozvíjí vysokým tempem. Sankce nepochybně ublížily oběma stranám, ale jejich prodlužování má na obě strany opačný vliv. Zatímco Západ definitivně ztrácí své trhy v Rusku, Rusko se otevřelo jiným zemím, nemají bifteky z Austrálie, ale z Argentiny a z velké části se stalo potravinářsky soběstačnou zemí. Prohlášení ohledně sankcí je třeba brát za snahu o uklidnění západních podnikatelů. protože Rusko neudělá vůbec nic, aby nám dalo záminku sankce zrušit,“ dodal Jozef Regec.
EU prý přišla o 90 miliard eur
Evropská unie zavedla ekonomické sankce vůči Moskvě v březnu 2014 kvůli anexi Krymského poloostrova a podpoře proruských separatistů v ozbrojeném konfliktu na východě Ukrajiny, který si vyžádal více než devět tisíc mrtvých. V prosinci EU rozhodla o prodloužení sankcí o dalších šest měsíců.
Rusko v reakci na sankce zakázalo dovoz většiny potravinářských produktů z EU, což značně postihuje zejména francouzské zemědělce. O možnosti zrušení těchto restriktivních opatření, ale bez časového upřesnění, se zmínil poprvé francouzský premiér Manuel Valls loni v listopadu.
Rusko vypočítalo svoje ekonomické ztráty způsobené hospodářskými a finančními sankcemi Evropské unie na 25 miliard eur. První náměstek ministra pro ekonomický rozvoj Alexej Lichačev zároveň tvrdí, že Evropská unie přišla v letech 2014 a 2015 sankcemi proti Moskvě o devadesát miliard eur. Rusové podle slovenského deníku SME věří, že negativní dopad sankcí na Rusko bude klesat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
