Klaus je nedoceněný fenomén, říká Petr Hájek. A přidává historii, jak se ho Havel s Tošovským pokoušeli odstranit

02.11.2014 17:09

Šéfredaktor portálu ProtiProud.cz Petr Hájek poskytl rozhovor týdeníku Téma. Šlo o rozhovor velmi dlouhý, a aby měl jistotu, že bude zpřístupněn i v nezkrácené verzi, publikoval ho právě i na svém webu. V dnešních Spojených státech by prý rozhodně nehledal demokracii. A navzdory tomu, že tak ostře kritizuje EU, tak v ní prý žije raději než za velkou louží. V rozhovoru došlo také na Václava Havla, Václava Klause, jehož Hájek vnímá jako nedoceněného titána, a na mimozemšťany.

Klaus je nedoceněný fenomén, říká Petr Hájek. A přidává historii, jak se ho Havel s Tošovským pokoušeli odstranit
Foto: Repro Foto: ČT
Popisek: Bývalý vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek v pořadu Máte slovo

Petr Hájek je přesvědčen, že západ dělá zásadní chybu, když v mezinárodní politice prosazuje tzv. lidskoprávní imperialismus. To podle něj neznamená, že se nám musí líbit, jak žijí lidé v různých koutech světa, můžeme o tom hovořit a vyslovovat i kritické názory, ale nesmíme těmto lidem silou vnucovat náš pohled na svět. Cestou imperialismu teď kráčí spojené státy, proto bych v nich nechtěl žít. Je prý rád, že žije v Evropské unii, přestože ji tolik kritizuje.

Amerika ale nebyla vždy stejná. Až do konce studené války byla místem, kde na vás dýchala svoboda. Hájek přidává osobní zkušenost z roku 1987, kdy dostal příležitost vycestovat do USA. „Čtyři měsíce jsem cestoval po Státech, křížem krážem. A zažil jsem skutečně kdesi in the middle of nowhere (uprostřed nikde), kdesi na Středozápadě v takové malé absurdní samoobsluze  s benzínovou pumpou, pocit absolutní svobody. Poprvé a naposledy mě pronikl pocit, že jsem svobodný, že se mohu rozhodnout jakkoli. Byla tam taková ta klasická americká venkovská křižovatka z hollywoodských filmů. Bylo jen na mě, kterým směrem se vydám. Jestli třeba dalším krokem absolutně změním svůj život. Ta vzpomínka ve mně hrozně hluboko zůstala dodnes,“ popisuje Hájek, Po skončení studené války se ale Amerika změnila k horšímu.

Zlomový rok pro Česko

I zkušenost se Spojenými státy vedla hájka k tomu, že už za minulého režimu uvažoval o přechodu na kapitalismus a ne na vylepšený socialismus jako většina tehdejšího disentu. To byl důvod, proč s touto skupinou nikdy nechtěl mít nic společného. A distancoval se od nich i po roce 1989. Vyčítá jim například „provedení převratu“ v Česku v roce 1997 za účasti centrální banky. To byl podle Hájka rok, kdy se Česká republika začala odklánět od demokracie a přiklonila se k unijní normalizaci.

Celý rozhovor na webu Protiproud.cz ZDE

„Začátkem devadesátých let tu přece jen byly stopové prvky demokracie. Něco se dělo. Po vládním převratu z roku 1997, zorganizovaném o rok dříve Václavem Havlem a Českou národní bankou s guvernérem Tošovským, se začaly věci takzvaně normalizovat. Takže referenčním bodem toho, co je normální, je dnes to, co se prosazuje v Evropské unii. Tam ale opravdu žádná demokracie není. Nazývá se to demokratickým deficitem, ale je na místě hovořit spíše o absenci než o deficitu,“ podotýká bývalý spolupracovník Václava Klause.

Svobodný mediální prostor a mimozemšťané

Dotkl se i tématu kuponové privatizace. Za tu dnes Klause mnozí lidé kritizují, jsou mezi nimi i novináři a přitom prý sami v revolučním kvasu zprivatizovali noviny, pro které pracovali. Pak do nich vstoupili západní investoři a nadvláda mediokracie odstartovala i v Česku. Jednoho z tvůrců privatizace Václava Klause pokládá za velkou českou osobnost. „On je fantastický a navzdory všem úspěchům vlastně nedoceněný fenomén. Neopakovatelná postava. Osamělá. Přinejmenším politicky,“ poznamenává Hájek.

Jako velký kritik dnešního hlavního proudu médií vzpomíná na doby, kdy zakládal časopis Reflex. Dostal prý dokonce nabídku šéfovat časopisu Květy, ale nevyšlo to, nebyl zvolen do nejvyšší pozice. Z tohoto časopisu proto odešel a založil Reflex jako prostor, kde měli novináři reflektovat, to co kolem sebe skutečně viděli. Svého času se to dařilo, ale dnes je Reflex v hlavním mediálním proudu. Aby znovu získal volný prostor pro svou tvorbu, založil právě web Protiproud.cz, v němž se znovu snaží popisovat, co se ve světě děje.

V rozhovoru Hájek také přiznal, že svět médií a filmu ho zvláště dlouhodobě přitahuje. Přidal i vysvětlení. „Třeba ty všechny slavné velké sci-fi, profesionálně perfektní, připravují atmosféru změny paradigmatu. Tvůrci a majitelé studií vědí, že současný člověk je neukotvený, bez Boha, proto naivně očekává, že přijde něco lidského, co ho spasí. Něco z venku, z mimozemského prostoru. A ono to přijde, přestože žádní mimozemšťané stoprocentně neexistují. Přijde to, protože jsme na to připravovaní, protože technologie to umožní. A cokoli technologie umožní, tak to se stane. I proto je docela důležité sledovat filmové trendy,“ nabádá.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…