Podobné chování se u přímo zvoleného prezidenta dalo očekávat. Politici si to měli uvědomit dřív a neschvalovat populisticky přímou volbu. „Ti, kteří nedomyšleně prosazovali přímou volbu, neslyšeli naše varování a teď se diví. Dětinský je argument, že se přece v Ústavě a v kompetencích prezidenta nic nemění, že se jen změnil způsob volby... Zavedením přímé volby se mění vše, celá rovnováha. Poskytla druhý zdroj legitimity a odebrala Parlamentu jeho dosavadní suverénní postavení jediného reprezentanta vůle lidu,“ vysvětluje Jakl.

„Zeman má naprosté právo své pravomoci užívat. Václav Klaus jako prezident odvozený od Parlamentu jeho suverenitu respektoval, Zeman nemusí, protože ta už neexistuje.“ Změna Ústavy, když už k ní byla vůle, měla být komplexní. „Hlavně neměla být přímá volba vůbec zaváděna. A když už, tak jen jako součást reformy celé Ústavy, a to nejen ve věci prezidentských pravomocí. Jenže z takové reformy by mohlo povstat více škody než užitku. Takže nejlépe by bývalo bylo nechat vše, jak bylo.“