Klima v ČT: Moře zatopí přístavy, hrozil šéf Zelených. Jiný host pobavil, co slyšel od „kolegů“ Grety

8. 8. 2019 13:37

V Událostech, komentářích se nedávno taktéž řešilo populární téma klimatické změny. Hosty byli tentokrát klimatolog Jan Pretel, předseda Zelených a donedávna starosta Prahy 4 Petr Štěpánek a senátor ODS Miloš Vystrčil. Štěpánek varoval, že když stoupne hladina moří, budou zaplaveny přístavy a i Česko bude strádat. Klima nás má zajímat i z důvodů globální ohleduplnosti. A klimatolog se svěřil, jak mluvil s protestujícími studentkami. Prý ani neznají rozdíl mezi klimatem a počasím.

Klima v ČT: Moře zatopí přístavy, hrozil šéf Zelených. Jiný host pobavil, co slyšel od „kolegů“ Grety
Foto: Repro ČT
Popisek: Debata o klimatu c ČT

Dle klimatologa Jana Pretela je nutné s klimatickými katastrofami počítat, ale zatím, bohužel, není možné předpovědět, kde k nim dojde. Zda je možné současný trend zvrátit, je podle něj otázka. Že se emise skleníkových plynů na změně klimatu významně podílejí, podle něj skoro nikdo nezpochybňuje. „Ale osobně si nejsem jistý, že kdyby se podařilo ty emise snížit tak zásadním způsobem, že by se ta planeta dala uklidnit,“ dodal. Katastrofy by podle něj byly mírnější, ale v úplnou negaci osobně nevěří.

Anketa

Jste pro zavedení ,,daně z masa", jak se o tom vážně uvažuje v Německu?

5%
95%
hlasovalo: 11460 lidí

Miloš Vystrčil prohlásil, že neví, zda jsou změny klimatu největší hrozbou, ale hrozbou prý jsou a je potřeba se na ně adaptovat a v případě možnosti je i zmírňovat. Předseda Zelených zase vyvracel argument, že i kdyby se Evropa snažila sebevíc, tak to nepomůže. „Snažit se musí všichni. My musíme, i když se to zdá jako kapka v moři, udělat každou drobnost, protože největší nebezpečí téhle klimatické změny je, jak probíhá rychle,“ řekl a připomenul, že dříve se jednalo o desítky tisíc let, ještě dříve až o statisíce či miliony let a lesy a tažné ptactvo se přizpůsobily. Zvyšování hladiny moře podle něj bude muset vést k ohromným investicím do infrastruktury, které budou chybět např. ve zdravotnictví, a migrace obyvatelstva by mohla mít za následek konec demokracie. Dodal, že Rwanda a Keňa už zakázaly plasty a jdou „obalovou cestou“. I údajně cynická Čína rozvíjí technologie. „Když se třeba podíváte, kolik je tam denně instalováno solárních kapacit, tak to se neděje ani v Evropě, ani ve Spojených státech,“ tvrdí Štěpánek.

Největší znečišťovatelé
Repro ČT

Dalším tématem byla tzv. uhlíková neutralita, tedy dosažení buď nulových emisí, nebo „vykoupení“ vypuštěných emisí opatřeními na snížení. Michal Kubal uvedl, že Česko je druhá nejprůmyslovější země EU a zeptal se Jana Pretela, co by museli Češi změnit, aby se stali uhlíkově neutrálními.

Nejprůmyslovější státy Evropy
Repro ČT

Pretel odvětil oklikou, že by lidé nejdřív měli začít chápat, co to klimatická změna je. „Mě stále překvapuje, že řada lidí nerozlišuje mezi počasím a klimatem. Uvedu příklad z Fridays for Future, aktivita dětí. Jel jsem někdy začátkem června přes Malostranské náměstí, tam byla demonstrace, já jsem vystoupil a oslovil tři čtyři děvčata, takovou skupinku, co to je a proč bojují proti klimatu. A já říkám: Co to je vlastně to klima? No, protože je nám dneska teplo. A co pro to chcete jako dělat? No, například to, že budeme třídit odpad. A já říkám: No dobře, dámy, ale my jsme z hlediska Unie na druhém třetím místě z hlediska třídění odpadu. No, to nám nikdo neřekl,“ odpověděly prý dotyčné. Pretel dodal, že s touto neznalostí se setkává i u politiků.

Jako další příklad uvedl zprávy o D1, ve kterých se tvrdilo, že problémy nastaly díky aktivitě ŘSD a změn klimatických podmínek. „Ne, ty nebyly důsledkem klimatické změny, ty byly důsledkem počasí, které v těch dnech tam bylo,“ namítá klimatolog. Zmatení pojmů dává částečně za vinu Václavu Klausovi, který všecko znegoval – a nyní je v uvědomění pojmů ztráta.

Kubal pak vyzvídal, proč by to mělo zajímat cynika, který si řekne, že když bude tepleji, tak bude pěstovat olivy místo švestek. Ozval se Štěpánek: „Protože máte nějakou morálku, máte nějakou humanistickou tradici, záleží vám na bližním a ten bližní může sedět u televize v Česku, ale může také být v Tichomoří. Vás to má zajímat z globální ohleduplnosti.“ A doplnil, že průmyslové země jsou závislé také na námořní logistice. „Mohou vlastně žít jenom proto, že existuje dopravní systém, který to zboží někam dopravuje. A ten dopravní systém je závislý na přístavech. Pokud stoupne voda o jeden tři pět metrů, tak se tahle infrastruktura bude muset předělat, ta infrastruktura se vyvíjela 200 let, to jsou investice generací, to jsou prostředky, které ty státy vůbec nemají,“ varoval Štěpánek.

Kubal zmínil, že Česká republika spolu s dalšími zeměmi zablokovala dohodu o uhlíkové neutralitě do roku 2050 a zeptal se Vystrčila, zda to byl dobrý krok. Senátor Vystrčil mínil, že to bylo nutné, pokud Česko chce plnit své smluvní závazky. „Pokud my chceme zachovat jakýsi sociální smír a určitou životní úroveň, která by nezpůsobila například některé sociální otřesy, tak si myslím, že ten směr, kterým jsme se vydali, je v pořádku. A zároveň přiznáváme, že některé evropské plány nám připadají příliš ambiciózní, ale to neznamená, že nejdeme ve stejném směru. Ale snažíme se to udělat tak, aby to, co slíbíme, jsme také mohli splnit,“ vysvětlil Vystrčil, proč bylo zablokování iniciativy podle něj správné.

Moderátor se zeptal, proč klima bylo před evropskými volbami tématem v Německu, ale v Česku nikoliv. Vystrčil připustil, že to může být tím, že v Česku se tématu skutečně nevěnuje taková pozornost, jaká by měla. Nicméně fenomény jako sucho a kůrovcová kalamita by toto mohly změnit, míní senátor.

Na Štěpánka pak Kubal vytáhl výroky bývalého předsedy Bursíka o autech v Praze a zeptal se, zda s nimi souhlasí. „V podstatě je to celosvětový trend. Ve chvíli, kdy máte automobil na elektřinu, tak se ta zátěž rozloží, protože elektřina je vyráběna různým způsobem, a ten vedlejší, ale zásadní efekt je, že v těch městech ubyde produkce oxidu dusíku a dalších látek, takže to má obrovský pozitivní efekt na zdraví populace,“ souhlasil předseda Zelených. Řešením je podle něj hromadná doprava. Zde vybízel k obměně vozového parku autobusů z dieselových na elektrické. „V podstatě každá vozovna tramvají a další větší budovy mohou mít sluneční elektrárnu, to není už dneska nejmenší problém, jde jenom o to rozhodnout se a udělat to.“

Zmínil i změny na Praze 4, kde byl donedávna starostou. „I třeba samospráva potřebuje, máme obrovské množství starších lidí, kteří potřebují nějakou asistenci, rozvážejí se jim obědy a tak podobně, takže já jsem nechal nakoupit elektrická auta a vyřadili jsme diesely, prodali jsme spoustu aut, jako radní jsme je nepoužívali, já jezdil všude na kole nebo veřejnou dopravou, takže to jde. A tyhlety drobky dohromady dělají hodně.“ Je dobré připomenout, že Štěpánek již není starostou Prahy 4; koalice Pirátů, Praha 4 Sobě a Společně pro Prahu se přesunula do opozice a vedení převzaly ANO, ODS a TOP 09. Kritika na Štěpánkovu koalici pršela za dopravu a zhoršování průjezdnosti či postup při zavádění parkovacích zón.

Celý pořad ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: kas

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Josef Skála vypěnil: Moskva jako Hitlerův komplic? Z této verze se zvedá žaludek. Stejně jako z pohledu do tváře starosty Prahy 6

22:22 Josef Skála vypěnil: Moskva jako Hitlerův komplic? Z této verze se zvedá žaludek. Stejně jako z pohledu do tváře starosty Prahy 6

„Z randálu kolem smlouvy o neútočení, již Moskva podepsala s Berlínem právě před 80 lety, trčí celé …