Dle klimatologa Jana Pretela je nutné s klimatickými katastrofami počítat, ale zatím, bohužel, není možné předpovědět, kde k nim dojde. Zda je možné současný trend zvrátit, je podle něj otázka. Že se emise skleníkových plynů na změně klimatu významně podílejí, podle něj skoro nikdo nezpochybňuje. „Ale osobně si nejsem jistý, že kdyby se podařilo ty emise snížit tak zásadním způsobem, že by se ta planeta dala uklidnit,“ dodal. Katastrofy by podle něj byly mírnější, ale v úplnou negaci osobně nevěří.

Miloš Vystrčil prohlásil, že neví, zda jsou změny klimatu největší hrozbou, ale hrozbou prý jsou a je potřeba se na ně adaptovat a v případě možnosti je i zmírňovat. Předseda Zelených zase vyvracel argument, že i kdyby se Evropa snažila sebevíc, tak to nepomůže. „Snažit se musí všichni. My musíme, i když se to zdá jako kapka v moři, udělat každou drobnost, protože největší nebezpečí téhle klimatické změny je, jak probíhá rychle,“ řekl a připomenul, že dříve se jednalo o desítky tisíc let, ještě dříve až o statisíce či miliony let a lesy a tažné ptactvo se přizpůsobily. Zvyšování hladiny moře podle něj bude muset vést k ohromným investicím do infrastruktury, které budou chybět např. ve zdravotnictví, a migrace obyvatelstva by mohla mít za následek konec demokracie. Dodal, že Rwanda a Keňa už zakázaly plasty a jdou „obalovou cestou“. I údajně cynická Čína rozvíjí technologie. „Když se třeba podíváte, kolik je tam denně instalováno solárních kapacit, tak to se neděje ani v Evropě, ani ve Spojených státech,“ tvrdí Štěpánek.

Největší znečišťovatelé
Repro ČT