„Myslím, že Donald Trump je stále ještě pro většinu nerozhodnutých a nezávislých voličů příliš velkou sázkou do loterie. Sice se jim nelíbí Hillary a přejí si porážku elit, to znamená politiků hlavního proudu, ale Trump je přece jenom až příliš excentrický na to, aby mu svěřili jaderné kódy,“ je přesvědčen Klvaňa. Obratem ovšem dodává, že i Trump má jistou šanci na vítězství, jak ukázaly primárky republikánů. Tehdy skoro žádný komentátor nevěřil, že Trump může zazářit a hle, dnes vystupuje v roli nejsilnějšího protikandidáta Hillary Clintonové, která není právě nejoblíbenější političkou, jemně řečeno. To podle Klvani ukazuje, že žijeme v přelomové době, kdy se může stát takřka cokoliv.

Kdo vlastně Trumpa nejvíc podporuje? „Jádro jeho voličů tvoří běloši vyššího středního věku a starší, převážně muži, kteří se znepokojeně dívají na to, jak se jim svět mění před očima. Nelíbí se jim to. Kvůli migraci a globalizující se kultuře mizí jejich svět. Navíc ztrácejí status, moc a vliv. Na pracovním trhu a v podnikání musejí obstát v konkurenci žen a etnických menšin, které se v posledním čtvrtstoletí stále víc hlásí o slovo,“ připomíná analytik.

• Celý rozhovor naleznete zde

Ale pozor, voliči Trumpa prý nejsou jen „chuďasové“. „Ne, to je omyl. Nejsou chudí, naopak mají lehce nadprůměrné příjmy, ani nejsou nevzdělaní: je mezi nimi hodně absolventů univerzit s bakalářským titulem. Není to totiž primárně ekonomická vzpoura, ale vzpoura kulturně-civilizační. Ovládá je pocit, že ‚zkorumpované elity‘ zahnaly zemi do špatné situace a je třeba za každou cenu tyto elity svrhnout. Ale je pravda, že další skupinou Trumpových voličů jsou lidé, kteří kvůli vývoji ekonomiky přišli o manuální, nekvalifikovanou práci a mají problém se na stále sofistikovanějším trhu uplatnit. Je to ta menšina voličů, která kvůli globalizaci ekonomiky tratí,“ doplňuje Klvaňa.