V nedělních Otázkách Václava Moravce České televize proti sobě zasedli ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a jeho předchůdce ve funkci Karel Schwarzenberg (TOP 09).  Řešili především situaci na Ukrajině, kde bylo porušeno uzavřené příměří mezi proruskými separatisty a ukrajinskou vládou. Bylo porušeno po třiceti hodinách.

Bude se střídat mráz s bodem varu

„Ten cíl, který v současné době Rusko má, je především zabránit volbám, které má Ukrajina před sebou a které by vedly k jejímu svobodnému rozhodování,“ uvedl Zaorálek. Podle jeho názoru lze předpokládat, že by nově zvolená politická reprezentace byla notně protiruská, což je něco, co se nehodí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Vladimir Vladimirovič Putin neuznává Ukrajince jako samostatný národ, začal své vystoupení Schwarzenberg. Proto se prý snaží Ukrajinu ovládat. V jistou chvíli ale překročil mez, kterou ještě byli Ukrajinci ochotni snést, a začali se bránit. Podle Schwarzenberga s tím Putin nepočítal. „Je to válka Ruska proti Ukrajině. Neznamená to mír. Já mám spíše dojem, že bude jednou mrznout, jednou se ohřeje k vroucímu bodu. Bude se to prostě takhle střídat,“ míní předseda TOP 09.

Schwarzenberg připomněl, že nesmíme zapomínat ani na okupaci Krymu. Nová válka na východě země vedla k tomu, že se na Krym zapomíná. Okupace části státu jiným státem je pro mě nepřijatelná,“ zdůraznil Schwarzenberg. Zaorálek k tomu ale poznamenal, že o Krymu se mluví a Západ se shodl na tom, že anexi Krymu nikdy neuzná. To podle jeho názoru ale nic nemění na tom, že Rusko jako člen Rady bezpečnosti OSN narušuje řád bezpečnosti ve světě. Tuto skutečnost prý musíme mít na paměti, když s Ruskem obchodujeme. „To neznamená, že z Ruska odcházíme, ale musíme být připraveni i na různé alternativy,“ podotkl Zaorálek.

Nové sankce

Pokud budou přijaty nové sankce, dopadnou i na českou ekonomiku, a to až ve výši tří miliard korun. V otázce sankcí Schwarzenberg uvedl, že měly být ihned přijaty ty nejtvrdší sankce, aby Putin poznal, že zašel příliš daleko. Následně kritizoval za opatrnost premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD).

„Je v našem vlastním zájmu, aby byly co netvrdší sankce. Po zkušenostech z roku 1968 musíme vědět, že agresor má být zastaven hned na začátku. ... Místo toho, aby byla česká strana jedna z nejtvrdších, tak slovy prezidenta a premiéra tvrdost zpochybňuje,“ podotkl předseda TOP 09.  Ekonomický význam Ruska pro českou ekonomiku se navíc podle jeho názoru přeceňuje. Bylo by prý lepší hledart jiné trhy.

Zaorálek to ale vidí jinak. Trvá na tom, že bez řádného zhodnocení sankcí by byl nesmysl přijímat další. Navíc je nesmysl říkat, že Česko na sankce přistoupí a nevyveze své výrobky do Ruska, ale někdo jiný, například Němci, je tam budou vozit dál. Proto premiér Sobotka prosazoval, aby se nové sankce vyhnuly oblasti strojírenství. Stranou jeho pozornosti nezůstala ani možnost, že řada výrobků, které my vozíme do Německa, nakonec končí v Rusku.

Ruská agrese

Následně došlo na otázku zapojení Ruska do konfliktu. Ministr Zaorálek nepochybuje o tom, že je Rusko vojensky zapojeno do konfliktu. „Já mohu říci, že prezident vystupoval tak, jak jsme se dohodli,“ zdůraznil šéf resortu. Následně byla přijata deklarace, která Rusko vyzývá, aby se vojensky neangažovalo v konfliktu. Schwarzenberg byl ještě ostřejší, a to především vůči prezidentu Zemanovi, který vyjádřil důvěru ve slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Přítomnost ruských vojáků na východě Ukrajiny prý potvrdili i novináři. „Já proto nerozumím tomu, jak mohl dříve tak inteligentní člověk říci něco takového."

NATO prý má jasné informace o ruské účasti. Dnes podle Zaorálka panuje jiná situace, než byla v roce 2003 ohledně Iráku. Tehdy měly některé státy pochybnosti, zda měl irácký diktátor Husajn například bakteriologické zbraně. Dnes na Ukrajině jde o opakovaně prověřené informace. „Sám pan Putin přiznává, že má vliv na to, co se děje na východě Ukrajiny,“ podotkl Zaorálek.

Islámský stát

Po pravdě řečeno mě pálí víc Ukrajina, než Islámský stát, a to především proto, že nemáme dost jednotek, které by mohly proti Islámskému státu zasáhnout. Možná s pomocí výsadkářů,“ vyjádřil svůj názor Schwarzenberg.

Podle Zaorálka se ale v této oblasti rýsuje obrovský problém. „Poprvé v historii jsme svědky toho, že se teroristická skupina přetransformovala do podoby státu,“ varoval Zaorálek. Česko v tuto chvíli může Iráku dodat především munici. Kořeny problémů s Islámským státem ale vidí Zaorálek jinde, totiž tehdy, když se západní koalice několika států rozhodla zasáhnout v Iráku a nastolit prodemokratické směřování tamního státu, ale to se nepovedlo. Současná irácká vláda podle Zaortálka notně přehlíží menšiny.

V tomto duchu se následně vyjádřil i Schwarzenberg. Podle něj se hroutí dohody, které byly o Iráku a Sýrii učiněny již během první světové války. Byly to dohody učeny od stolu, bez ohledu na lokální poměry, a dnes se to jasně projevuje.

V tu chvíli se ale hlasitě ozval šéf české diplomacie. "Vy jste řekl, že Vás víc zajímá Ukrajina než Islámský stát, ale ten se nás týká taky. Týká se nás i to, co se děje na jihu Evropy, kde sílí příliv uprchlíků z Afriky. Vy jste dělali předsednictví s heslem Evropa bez bariér, ale Evropa ty hranice potřebuje. Potřebuje ochránit například svůj sociální systém,“ podotkl Zaorálek. Ministr má za to, že je třeba řešit i tuto situaci na jihu Evropy, a pokud ji řešit nebudeme, dostihne nás to.

Služební zákon

Následně oba politici hovořili o podobě služebního zákona a o politických náměstcích. „Nám se nepodařilo zabránit tomu, aby se jednotlivým šéfům sekcí neříkalo náměstci sekcí, a tady vniká ten zmatek,“ podotkl k tomu ministr Zahraničí. „My jsme chtěli, aby náměstky byly jen náměstci jmenovaní ministrem a ti ostatní, kteří podléhají služebnímu zákonu, aby se jim říkalo třeba ředitelé sekcí,“ pokračoval šéf resortu. Političtí náměstci jsou prý potřeba, aby ministrovi pomohli prosazovat ten politický program, který byl přislíben voličům ve volbách.

Podle Schwarzenberga je podstatné to, že se podařilo dospět k dohodě, byť je přesvědčen o tom, že zákon bude v budoucnu třeba obrousit a novelizovat tam, kde bude třeba. „Žádný zákon netrvá věčně,“ uvedl Schwarzenberg. Ten také dodal, že role úřednictva se v čase vyvíjí, takže nelze předpokládat, že se zákon nebude měnit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.