Úvodem Kocáb hovořil o rukopisu, který sepisuje k 30. výročí sametové revoluce. „Nevěděl jsem, jak pojmout svůj život. Nejsem schizofrenik, ale jsem dvě osoby v jednom – pražskovýběrácká a ta politická,“ začal zlehka Kocáb. On sám vylučuje, že by události byly ukšeftovány s komunisty. „Snažil jsem se to projít minutu k minutě a najít všechny body... Mohu potvrdit, že k ničemu takovému nedošlo. Byl jsem u všech jednání se sovětskou mocí a vím, co jsem jim říkal. Nemám přehled o dalších členech Občanského fóra...“ sdělil Kocáb.
Fotogalerie: - Kocábův žlutý tank
Andrej Babiš chce být premiérem až do roku 2025. Přejete si, aby se mu to splnilo?Anketa
Jediný otazník má nad tím, že Federální shromáždění jednomyslně schválilo Václava Havla a poslance jednomyslně kooptovalo do Federálního shromáždění... „Čím si to tedy vysvětlujete?“ zeptala se Bobošíková. „Na to se musíme zeptat Mariana Čalfy... Václava Havla už se nezeptáme. Já u toho nebyl, když se domlouvalo, aby 300 bolševiků pro nás zvedlo ruku. To vysvětlení, které se nabízí, je takové, že byli pod velkým tlakem. Bylo jasné, že to je historicky nevyhnutelná nutnost. Ale ta jednomyslnost se dá zdůvodnit psí oddaností vedení KSČ, nebo potom se to dá vysvětlit tou domluvou, tím, že nedojde k bezprostřední kriminalizaci KSČ,“ podotkl možnosti.
Video najdete ZDE.
„Jste dlouhodobě nespokojen s politickou situací a poukazujete na to, že vrcholné funkce jsou obsazovány komunisty,“ začala další otázku Bobošíková. „My jsme v roce 1989 neudělali ten předěl... V tom smyslu, že jsme neprohlásili komunistickou stranu jako zločineckou organizaci a nevyřadili jsme komunisty na nějakou dobu z účasti na politickém životě. My jsme neudělali to, co udělali Němci, že nacisti si po druhé světové válce v parlamentu ani neškrtli,“ prohlásil ostře Kocáb. „Nechali jsme je fungovat dál a oni se etablovali a zase se nám snaží poroučet,“ sdělil a neobával se ani zaspekulovat nad tím, zda komunisté vlastně nebyli horší než nacisti.
Fotogalerie: - Babiš a celostátní sněm ANO
„Myslíte si, že to je důvod toho, že lidé 30 let po sametové revoluci volí exkomunisty, jako jsou Miloš Zeman, Andrej Babiš či Jaroslav Kubera?“ zeptala se dále Bobošíková. „Bezesporu ano. Jejich duch a schopnost přesvědčit lidi byly neustále přítomné,“ zmínil. „Jsme neustále konfrontováni s minulostí, jak ji například představuje Česká televize ve svých týdenících, komunisté mají neuvěřitelně velký mediální prostor. Oni mají jenom osm procent, ale jejich prezentace napovídá spíš číslu 30 procent,“ zmínil.
Bobošíková se následně Kocába ptala na otázku bývalých komunistů, kteří jsou nyní ve veřejném prostoru za jiné strany. „To je samozřejmě šílená věc,“ podotkl. „Na koho se podíváte, je to bývalý komunista... To si vysvětluji tím, že tito bývalí komunisté to mají v sobě jako v koze. A mají tu rvavost do veřejného prostoru,“ podotkl Kocáb. „Jdou po těch mocenských pozicích neuvěřitelnou silou a jsou schopni pro to cokoliv udělat. Normální demokrat je proti tomu bezbranný,“ řekl Kocáb. „Promiňte, pane Kocábe, vy jste se také několikrát angažoval v politice,“ sdělila Bobošíková a vyjmenovala Kocábovi všechny jeho politické aktivity.
„Nebyla v tom žádná rvavost. Když jsem se stával ministrem, tak jsem to nechtěl. Bursík mě ukecával,“ podotkl Kocáb. „Hm, hm,“ ironicky reagovala Bobošíková a narážela do Kocába, že podpisy při svých kandidaturách musel Kocáb dát svoje. „Nikdo vám ruku nevedl,“ poznamenala. „Jsem homo politicus. Kandidátem na prezidenta bych se stal, pokud bych oslovil velké množství lidí tím, že bych dokázal zvednout prapor odkazu sametové revoluce a Václava Havla,“ dodal s tím, že on hlavně neuznává, aby někdo šel přes mrtvoly.
Podpora TOP 09
Následně se Kocáb vyjádřil k tomu, že před volbami podporoval TOP 09. „A nevadil vám tam exkomunista Štětina?“ zareagovala rychle Bobošíková. „Mně nevadí ani Zeman, který byl exkomunista. Nedá se říct, že kdo byl ve straně, byl špatnej. Nedělám nad lidmi soudy. Každý k tomu měl své důvody. Vadí mi, když se z těchto pozic snaží strhávat naše demokratizační pozice a směrovat nás na východ, což dělá náš prezident,“ začal Kocáb.
Bobošíková jej však nenechala mluvit a chtěla vědět, čím tak prezident činí. „Jakými kroky nás pan prezident strhává na východ?“ zeptala se moderátorka. „Nejsem připravenej na kritiku Miloše Zemana... když to mám tahat z paměti... jeho patolízalská politika směrem k Putinovi, nebo jeho stanoviska k okupaci Krymu, jeho vztah ke komunistické totalitní Číně, to všechno jsou věci... Jeho vztah k autoritativním režimům...“ jmenoval Kocáb věci, které mu nekonvenují.
„A co řeknete na to, že paní kancléřka Merkelová byla 11x v Číně? Že třeba pan prezident Macron navštívil Čínu i Rusko,“ oponovala Bobošíková. „Když dva dělají totéž, není to totéž. Jsou věci, zejména v oblasti mezinárodních vztahů, které si velké země mohou dovolit, protože celý kontext jejich politiky je naprosto jednoznačný. A mohou si dovolit tvrdou kritiku a tvrdé zákroky. Na jedné straně napaří Rusům sankce, na straně druhé jsou s nimi schopné komunikovat,“ odvětil Kocáb. „Nechci rozvíjet to, proč se pan prezident k Rusku takto chová. Víme, že jsou tam ukryté archivy z období socialismu,“ sdělil bez dalšího komentáře.
Kocáb se následně vrátil ještě k otázce stavu TOP 09. „Je to velká škoda. Mohla být vůdčí linií toho porevolučního étosu. Jsou tu tendence získat podporu pro čisté myšlenky, o které nám šlo v roce 1989. Doufám, že by to mohli být Piráti nebo Starostové,“ sdělil Kocáb s tím, že nemá možnost to ovlivňovat, může jen podporovat.
Závěrem se vyjádřil i k Sovětskému svazu, po němž podle Kocába ruský prezident Vladimir Putin teskní. Ale Evropská unie podle něj Sovětský svaz před rozpadem nepřipomíná. Nesouhlasí tak se slovy miliardáře George Sorose. „Evropská unie je možná ve velkých problémech. Ale je to naše rodina. Je to stejné, jako když se zhádáte v rodině, a stejně nemůžete od sebe, protože k sobě patříte,“ poznamenal. „Od evropského společenství se odvíjí veškerá prosperita, bezpečnost, budoucnost míru a svoboda,“ řekl Kocáb.
„Občané velmi dobře vědí, že se rozvíjí vznik úřadů, které mají občanům říkat, jaké zprávy jsou pravdivé a jaké nepravdivé... Necítíte tam ukrajování svobod?“ zeptala se pak Bobošíková. „Unie se cenzurou nějakým způsobem brání diverznímu hybridnímu ideologickému útoku Ruska a Číny směřujícímu k rozvratu EU. A taky ve věci islámského terorismu,“ podotkl s tím, že u cenzorů není zlá vůle někoho omezovat, ale tento problém řešit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
