„V souboji, kdo lépe bude ilustrovat rčení, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr, se z peletonu mnoha a mnoha dalších soutěžících politiků odtrhli a do samostatného úniku pustili senátor Jaromír Štětina s poslancem Miroslavem Kalouskem,“ píše na serveru ČeskáPozice.cz Jan Schneider.
Připomíná tím události několika posledních dní. Nejprve se v Poslanecké sněmovně pustil Miroslav Grebeníček do senátora Jaromíra Štětiny. „Neohrožený novinář, důsledný antikomunista, který se zviditelnil tažením za zákaz Komunistické strany Čech a Moravy. Stačí však prostudovat v Archivu bezpečnostních složek jisté okénko na microfishi a můžete být značně konsternováni. Štětinovy oplétačky se Státní bezpečností začaly 11. února 1977, kdy již zavedený tajný spolupracovník - jakýsi František Sláma, krycím jménem Alex - Štětinu udal, že si na svém pracovišti opisoval část Prohlášení Charty 77. StB si Štětinu předvolala, ten se ke všemu doznal a ihned příslušníkům Státní bezpečnosti práskl několik svých kolegů, kteří údajně mohli ideologicky závadný text do podniku přinést,“ prohlásil mimo jiné Grebeníček.
Na to se senátor za TOP 09 ozval, že je na své fakultní pražskojarní členství v KSČ pyšný. Zároveň popřel Grebeníčkova slova - nikoho prý nikdy neudal.
„Pan Grebeníček prostě lže. Já jsem byl vedený ve svazcích StB v sedmdesátých letech jako prověřovaná osoba a od roku 1984 jako nepřátelská osoba. Nikdy jsem nebyl žádným agentem a nikdy jsem nespolupracoval,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
Následně se ho v rozhovoru zastal i první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jehož cituje i komentátor Schneider. „Jaromír Štětina jezdíval v dobách ‚komunistického režimu‘ do zahraničí, do Sovětského svazu, dokonce do jeho zakázaných zón. V těch dobách, jak říká ausgerechnet sám Kalousek, bylo těžké získat výjezdní povolení – a jeho rodiče prý dokonce nesměli ani do Kardašovy Řečice,“ píše.
„Kalousek přitom jedním dechem tvrdí, že prý nezná žádný dokument, kde by Štětina lezl komunistům do zadku. Co se Štětiny týče, tvrdí nadto Kalousek, najdete prý ‚jen dokumenty, které byly opravdu přínosem pro pohled svobodného člověka na svět‘,“ cituje pak další rozhovor pro ParlamentníListy.cz.
„Vzhledem ke Kalouskovu dávnému členství v Československé straně lidové, nerozborné součásti Národní fronty ČSSR, je sporné, zda dokumentem, který má být tím přínosem pro pohled svobodného člověka na svět, Kalousek (ne)myslí onen vlastnoruční úpis bývalého komunisty Štětiny orgánům Státní bezpečnosti z roku 1977: Jako čsl. státní příslušník z vlastních pohnutek se zavazuji spolupracovat s orgány StB proti nepřátelům naší vlasti v zahraničí,“ dodává komentátor.
Po tom všem říci, že senátor Štětina „představuje nezpochybnitelnou morální mezinárodní autoritu v ochraně lidských práv“, je podle Schneidera chucpe na druhou. „Kalousek svým výkonem zastínil Štětinu, a v současné době tak drží titul Velký Chucpe,“ uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
