V úterý vláda vyhlásila akcelerační oblasti, včera jste byl na dvou besedách. Jaké jsou vaše dojmy v nové situaci?

První akcí byla beseda organizovaná Sdružením místních samospráv ČR (SMSČR). Jmenovala se Akcelerační zóny: Příležitost nebo výzva pro obce? Konala se v Benešově u Prahy, ale dostavili se i zástupci z jiných krajů. Organizátoři si lepší termín pro takovou akci vybrat nemohli, den po vyhlášení map akceleračních oblastí nedával žádné pochybnosti, že jde o aktuální téma. Prezentující i moderátor byli objektivní a drželi se faktů. Nicméně celé téma v diskusi vyznělo, do jaké míry jde v těch obcích o příležitost a do jaké míry o jejich ohrožení. SMSČR sdružuje především menší obce, kde je to pro řadu z nich velmi aktuální téma, a na rozdíl od jiných podobných územních nebo průmyslových spolků nejsou jejich postoje ovlivněny velkými monopolními hráči. 

Co vás na té besedě nejvíce zaujalo?

S kolegou Noveským jsme tam z pověření starosty zastupovali jedno menší město ve Středočeském kraji. Pokud jde o názory měst a obcí, mám za sebou takových setkání již celou řadu. Poměr těch obcí, které větrné parky chtějí a nechtějí, je asi tak 10:1, deset obcí je proti, jedna má zájem o finanční nabídky developera. Kdyby to bylo jen na čisté „zásluze“ na výrobě větrné energie, nechtěl by to nikdo. Problém je, když mají mít sousední území a ta jedna obec může znepříjemnit život celému okolí. To je obvyklá situace, nic překvapivého. SMSČR k tomu přistupuje velmi objektivně, je si vědom, že má členy obou názorových skupin, a snaží se dodávat především odborné informace pro jejich další rozhodování a také dialog. To se nám také velmi líbilo, výběr přednášejících i témat byl na úrovni. Profesně jsme samozřejmě měli nejblíže k referátům z oblasti energetiky a energetického managementu, s těmi jsme byli v úplné shodě včetně nákladů na sítě a technické nemožnosti připojovat extrémní výkony obnovitelných zdrojů energie i akumulace a narůstající ceny elektřiny za takové náklady, zejména pokud se to přehání.