Lidovci v posledních pěti letech téměř ukázali, že „zázraky existují“. Po svém pádu v roce 2010 dokázali pod novým vedením Pavla Bělobrádka a Mariana Jurečky uspět ve volbách do Senátu, v eurovolbách, předčasných parlamentních volbách a obecní volby v podstatě vyhrály, s ohledem na počet zastupitelů.
Na vlně těchto úspěchů možná delegáti chtěli slyšet o tom, které další je ještě čekají. Bělobrádek jim nabídl, že chce z KDU–ČSL udělat velkou stranu. To ovšem předpokládá, že osloví i liberálnější voliče, kteří mají problém s křesťanskou nálepkou.
„Pokud však mladý předseda dobře studoval historii své strany, jistě ví, že podobných pokusů v ní byla celá řada. Již zmíněný místopředseda Línek dokonce před lety pro tuto proměnu image KDU–ČSL na jednom interním partajním zasedání zavedl příznačný terminus technicus: odčernoprdelnění. Stydlivě zakrývat slovo „křesťanský“ v názvu strany typu KDU–ČSL je však dvojsečná zbraň,“ varuje autor. Bělobrádek by tak totiž mohl přijít o nejvěrnější věřící voliče na Moravě.
A pak je tu ještě jedna věc. Není jisté, zda by tento riskantní krok oslovil voliče například v severních Čechách. V Libereckém či Ústeckém kraji jsou křesťanští demokraté prakticky bezvýznamnou politickou silou. Změní to tandem Bělobrádek–Jurečka?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
