Komentátoři láteří: Západ už chápe, že na Putina se musí tvrdě. Naši politici ne

22.07.2014 9:01

Čeští komentátoři si v úterním tisku ohledně dění na Ukrajině všímají především toho, že zatímco západní politici po sestřelení malajsijského letadla značně zradikalizovali svůj postoj k Rusku, v České republice se zjevně nic takového nechystá. Prezident Zeman odmítá jakékoliv zpřísnění sankcí vůči Rusku, premiér Sobotka jej následuje a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek raději mlčí.

Komentátoři láteří: Západ už chápe, že na Putina se musí tvrdě. Naši politici ne
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman s premiérem Bohuslavem Sobotkou
reklama

Premiér Sobotka se podle komentátora týdeníku Respekt Jiřího Leschtiny začíná chovat vůči Rusku podobně opatrně jako prezident Zeman. Zatímco v Evropské unii prý po sestřelení malajsijského letadla začíná „snad konečně" růst vůle k potrestání Ruska, český postoj je „nečitelný, opatrnický a zcela neadekvátní hrůze, která se odehrála nad územím kontrolovaným proruskými separatisty".

Prezident Zeman podle něj ani po sestřelení letadla nebyl schopen podpořit sankce proti Rusku a zdůvodnění navíc podle Leschtiny překypuje schizofrenií. Sice uznává, že důkazy směřují spíše k separatistům, ale na druhou stranu v zemi zmítané válkou nevidí šanci cokoliv vyšetřit. „Co z takového postoje vyplývá? Vlastně teď nemůžeme dělat nic a hlavně bychom neměli dráždit Rusko stupňovanými sankcemi," usuzuje komentátor.

Celý komentář ZDE.

S prezidentovým stanoviskem se podle něj neuvěřitelně sblížil i premiér Sobotka, když po společném obědě na Úřadě vlády na tiskové konferenci uvedl, že „osmadvacítka bude především požadovat, aby Rusko zastavilo dodávky zbraní pro separatisty na východě Ukrajiny". Podle komentátora osmadvacítka totéž požaduje od začátku, aniž by to v Moskvě vyvolalo jakoukoliv kladnou odezvu.

Varující prý je také to, že k věci už dlouho mlčí ministr zahraničí Zaorálek. Ten prý na počátku zastával více protiruské postoje a je prý možné, že kvůli tomu rostou tlaky na jeho nahrazení „Zemanovým mistrem diplomatického mlžení" Hynkem Kmoníčkem. Pokud by na to prý přistoupil premiér Sobotka, ocitl by se v zahraniční politice „ve vleku" dvou totálních pragmatiků - Zemana a Kmoníčka. 

K témuž se vyjádřil i komentátor Hospodářských novin Martin Ehl. Podle něj je zajímavé, že zatímco politici ze západní Evropy začínají čím dál více dospívat k přesvědčení, že ruská politika se musí změnit, ti ze střední Evropy a Pobaltí, kteří doposud před Putinem varovali nejvíce, se najednou stáhli. Zejména Radoslaw Sikorski, polský šéf diplomacie a doposud nejtvrdší Putinův kritik, najednou začal mluvit výrazně umírněněji. O víkendu v rozhovoru pro Welt am Sonntag prohlásil, že Evropa dělala málo pro to, aby dokázala nějak ovlivnit postoj Ruska, a nedokázala Rusku jasně ukázat, kde jsou hranice, za které se nejde.

Jinak to ale prý vypadá, že pod vlivem šokujícího zážitku tří set mrtvých dospívá západní Evropa k tomu, co je ve střední Evropě standardem - k názoru, že vůči Rusku je třeba být ostražitý. Podle Ehla může být vysvětlení Sikorského zdrženlivosti prozaické - nechce dráždit, když se zrovna vybírá nástupce baronky Ashton v roli šéfa evropské diplomacie a on má celkem slušné šance. Je prý ale také možné, že střední Evropa chce dát té západní prostor, aby pochopila, co je Rusko zač.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jav
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Drahoš je lhář a křivák, řekl Xaver. Dal výzvu jeho peněžence

12:12 Drahoš je lhář a křivák, řekl Xaver. Dal výzvu jeho peněžence

Současná Rada ČT je obviňována, že neprávem odvolala dozorčí komisi. To a nejen to vysvětloval ve St…