Nepochybuje o tom, že kdo tento server sleduje, ví, že jeho obsah se z drtivé části skládá z urážek a denunciací a házení špíny na údajné nepřátele „liberální demokracie“. „Jeden by si povzdechl, kam až to dopracoval dříve neagresivně působící novinář. Smutné konce… Stejná slova Jandourek vetknul do titulku jednoho ze svých aktuálních výplachů mysli, protože seriózní žurnalistikou to opravdu nazvat nelze. Najdete to pod titulkem ‚Smutný konec chartisty, ministra a velvyslance Jaroslava Bašty‘. Nejprve Jandourek zahrne Baštu do množiny bývalých chartistů, kteří údajně ‚nahrávají současnému kremelskému režimu‘, z čehož prý lze dovodit, že se Bašta ‚postavil na stranu kliky, která vraždí, mučí, vězní a lže‘. To jsou hodně silná slova, řekl bych až nekřesťanská, která by nezbytně zasloužila věcné zdůvodnění,“ domnívá se mediální analytik.
V4 vadí jako protipól Německu, které ovládlo rozhodování v EU
Jandourka k tomuto vyjádření vede Baštův odlišný názor na pozadí kauzy ruského opozičníka Navalného. „I malé dítě si totiž dokáže spočítat, že ten poslední, kdo by si mohl přát Navalného smrt, je Putin; on potřebuje Navalného živého, demonstrujícího a dokládajícího, že v Rusku lze vyslovovat opoziční názory. Jandourek nyní na Baštovi dokládá, že u nás už se to nesmí. Jandourek na otázku, komu slouží útok na Navalného doslova říká: ‚Je poněkud zvrácené, když vezmeme v úvahu všechno, co víme, abychom odpovídali ve stylu Jaroslava Bašty a ruských dezinformačních médií. Bašta má před sebou různé verze a sáhne s jistotou po zcela fantasmagorické. Pak ho lze nejen označit za zastánce Kremlu, ale on prostě JE zastánce Kremlu. Nemáme dost hmatatelných důkazů, abychom každého, kdo tu tlumočí ruské nesmysly, mohli s jistotou prohlásit za agenta. Pro praxi ale úplně stačí, že se někdo jako agent chová‘. Tečka. Když to řekl Jandourek a otisklo Forum24, tak to je pravda pravdoucí,“ směje se Petr Žantovský.
Jandourkovo kádrováctví jde ještě dál. Vyčítá Baštovi angažmá ve straně BOSS, která vystupuje proti našemu setrvání v NATO a EU. „Jandourek v sobě nezapře poetu. Členství v EU a NATO prý má kompenzovat ‚utišující náhražka jakési mytické spolupráce středoevropských postkomunistických zemí‘. Nevím, co je na V4 mýtického. Země bývalé rakousko-uherské monarchie mají staletou společnou minulost, velice mnoho společného v mentalitě a kultuře a mohou tak tvořit rovnocenný protipól Německu, které hegemonicky ovládlo evropsko-unijní instituce a rozhodování v nich. Kdyby se Jandourek podíval do historie, dokonce nedávné, věděl by, že mocenská rovnováha má mít zpravidla dva pilíře. Viděli jsme, co nastalo po roce 1989, když jeden geopolitický pilíř ‚byl zhroucen‘ a rovnováha se vytratila. Tím v žádném případě nevolám po návratu čehosi, co byl Sovětský svaz a jeho satelity. Ale zamlouvá se mi představa silného bloku zemí se společnými zájmy, o něž mohou společně usilovat,“ vysvětluje mediální odborník.
Smutné konce jednoho kněze a sociologa, co jen plive na ostatní
Závěr článku považuje už za opravdový pád do bažiny. „Jandourek předhazuje Baštovi jeho angažmá v levicové skupině z konce 60. let, ale ani si neumí zjistit, jak se ta skvadra jmenovala, předkládá nám zde jakési Revoluční hnutí mládeže, ale správně se to jmenovalo Hnutí revoluční mládeže (HRM) a jeho členy vedle Bašty byl především Petr Uhl, Petruška Šustrová, Ivan Dejmal, Jan Frolík a pokud mě paměť nešálí, tak jistý čas i budoucí velký pravičák Bohdan Dvořák. Komu z nich by dnes Jandourek postavil tak hnusný pomníček jako Baštovi? Jandourek nakonec vyřkne diagnózu: za nepřístojné Baštovy projevy prý může ‚zatrpklost, ukřivděnost, finanční nouze, osobní nenávist ke konkrétním lidem, vydíratelnost‘. Jak jinak, i zde samozřejmě bez nejmenšího důkazu či argumentu. Jen plivanec. Takových jsme v normalizačním Rudém právu četli denně desítky. Už chybí jen ti ‚zaprodanci a ztroskotanci‘. Inu, jsou to smutné konce jednoho kněze a sociologa,“ lituje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Migranti se začnou přidělovat do ‚zbytečně‘ velkých obydlí
Materiál není dosud platný, ale je již hezky připravený pro prosazení v pravý čas. „Ano, nešálí vás zrak. Ministerstvo vnitra České republiky se chystá naprosto flagrantně zneužít pandemické situace a posílit exekutivní pravomoci centrální vlády, tedy de facto podřídit samosprávné pravomoci krajů vládní dirigenci. Obzvláště předposlední věta toho citátu stojí za zopakování: ‚Během stavu nebezpečí bude možné na nezbytně nutnou dobu omezit vlastnické právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, podnikat či právo na nedotknutelnost osoby a obydlí.‘ Co všechno to může znamenat? Hrůza domyslet. Někdo tam nahoře, ministr či vláda, usoudí, že vzniklo nějaké nebezpečí, a začne vám brát Ústavou ČR a právním řádem garantovaná práva a svobody,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Přemýšlí nad tím, jaké nebezpečí může oprávnit odebrání nedotknutelnosti osoby a obydlí. „Něco mě napadá. Evropská unie například prosadí, třeba násilím, kvótní rozdělování migrantů z tzv. třetího světa. To už jako nebezpečí nazvat lze. A protože není žádoucí, aby se nám kvótně přidělení migranti volně pohybovali po veřejných prostranstvích a vytvářeli nám z center měst no-go zóny, prostě využije se tento báječný paragraf a migranti se začnou přidělovat do ‚zbytečně‘ velkých obydlí. Pamatujete ještě na normalizační ‚nadměrečné metry‘. Nebo jiná situace. Stát rozhází všechny finanční rezervy na předvolební sliby pečených holoubat kdekomu a na tisk miliard brožurek politických neziskovek, a zjistí se, že je kasička prázdná,“ nadhazuje mediální analytik další z možností.
Šlo by o konec svobody a nastolení administrativního fašismu
Při prázdné kase pochopitelně nebude ani na důchody, zdravotnictví nebo sociální péči. „Nuže, pak lze sáhnout po výše uvedeném právu moci a například znemožnit určité množině lidí jejich podnikání, násilím je převést na nějaké státem organizované – a kasírované – činnosti za minimální mzdu, aby se vydělalo na další sliby a brožury. Tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Ta nenápadná věta, zopakujme si ji ještě do třetice: ‚Během stavu nebezpečí bude možné na nezbytně nutnou dobu omezit vlastnické právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, podnikat či právo na nedotknutelnost osoby a obydlí‘, se rovná konci svobody v Česku a nastolení administrativního fašismu. To nesmíme dopustit,“ burcuje Petr Žantovský.
Na závěr se věnuje tomu, že internetový portál Fragmenty upozornil na jednu důležitou aktivitu, o níž se náš mediální mainstream jako obvykle téměř kolektivně opomněl zmínit. Jde o petici, která je určená Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR za vypovězení Lisabonské smlouvy Českou republikou. Začíná takto: „My, níže podepsaní občané České republiky podporujeme návrh poslance Václava Klause ml., předsedy hnutí Trikolóra, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR pověřila vládu, zahájit legislativní kroky k jednostrannému vypovězení Lisabonské smlouvy Českou republikou. Zrušení Lisabonské smlouvy je nutnou podmínkou a šancí vyřešit katastrofální stav v EU a příležitostí k vyjednání Nové smlouvy pro Evropu, postavenou na principech svobodných a suverénních národních států“.
Suverenita ČR je v důsledku Lisabonské smlouvy silně oslabená
V petici jsou následně uvedeny důvody jejího vzniku: „Dlouhodobý vývoj v EU po nabytí platnosti Lisabonské smlouvy, včetně posledních událostí kolem pandemie ‚COVID-19‘ ukázal, že současná podoba EU je neudržitelná a praktiky jejího byrokratického vedení jsou v přímém rozporu s národními zájmy ČR. Lisabonská smlouva bohužel umožňuje, aby mocenský bruselský byrokratický aparát (zejména Evropská komise) stále agresivněji razil své cíle: masovou migraci, ekologický fanatismus, zvrácenou genderovou ideologii, kybernetickou šikanu, protežování politických neziskovek, dotační politiku „cukru a biče“, která deformuje svobodný trh a způsobuje korupci, atd. Suverenita ČR je v důsledku Lisabonské smlouvy silně oslabená, a pokud nebude tato smlouva zrušena, budeme stále více v područí Bruselu, Parlament ČR provinčním sněmem a české soudy podřízené Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku“.
Mirek Topolánek
V konci petice jsou shrnuty požadavky: „Nikdo z nás přece v roce 2004 nehlasoval o vstupu naší země do takové EU, jakou je dnes v důsledku Lisabonské smlouvy! Namísto Lisabonské smlouvy požadujeme vyjednání Nové smlouvy pro Evropu, na základě které by se do ČR vrátily ztracené pravomoci a mohlo docházet k rovnocenné spolupráci svobodných a nezávislých evropských států“. „To je jasná řeč. Když si vzpomeneme na proceduru, která předcházela přijetí Lisabonské smlouvy, tak nemůžeme nezmínit vnucené opakované referendum v Irsku či prolamování veta českého prezidenta Václava Klause staršího českým parlamentem, kde tehdy dominovala Topolánkova ODS,“ připomíná mediální analytik.
ODS vypustila degradující dokument na trajektorii k dnešku
Není těžké si vzpomenout, že se občanští demokraté dušovali, že přijetí Lisabonské smlouvy nedopustí. „Přitom to byly právě hlasy ODS, především v Senátu, které vypustily tento degradující dokument na trajektorii k dnešku. Co se týče petice samotné, (lze ji najít zde), sice ji zorganizovalo hnutí Trikolóra, ale nebylo by správné ji obejít jen proto, že má někdo z nás trochu jiné afiliace. Ta petice se týká nás všech a měli bychom ji posuzovat striktně nestranicky. Což jsem učinil i já a před pěti minutami ji podepsal. Doporučuji to každému, komu není lhostejná budoucnost naší země – i ve světle předchozí informace o chystaném zužování prostoru svobody. To je, řečeno s Hayekem, cesta do otroctví,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
