Souhlasíte s trestem stop na 10 zápasů pro fotbalistu Slavie Kúdelu za údajný rasismus?Anketa
Dokument si dává svým svérázným způsobem za cíl vyřešení otázky Kosova, ale řeší i možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny.
Za hlavní problém na Balkáně v něm slovinská vláda označuje nevyřešenou „národnostní otázku“ Srbů, Albánců a Chorvatů, která Srbsku, Bosně a Kosovu de facto znemožňuje úspěšnou integraci do EU, řešením má být značné překreslení tamních hranic.
Fotogalerie: - Kosovo je Srbsko
Albánci by díky němu získali Kosovo, přičemž jeho severní část by získala autonomní status, který v dokumentu přirovnávají k italskému Jižnímu Tyrolsku.
Srbsko by také netratilo; za postoupení svého jižního území Albánii by si Srbové mohli společně s Chorvaty naporcovat Bosnu a Hercegovinu, ze které by zůstalo pouze drobné torzo u chorvatské hranice a v okolí Sarajeva.
Celá srbská část Bosny – Republika srbská – by se připojila k Srbsku. Bosenské oblasti s většinovým chorvatským obyvatelstvem by se připojily k Chorvatsku nebo by taktéž získaly autonomii.
Fotogalerie: - Devatenáct let od bombardování Jugoslávie
Kromě Bosny by nepříliš dobře dopadli i Makedonci, Severní Makedonie by totiž musela postoupit téměř polovinu svého území Albánii a přišla by o celé území kolem Ochridského jezera. Na oplátku by nezískali Makedonci nic.
Právě proto pak zprávy o existenci „překreslení“ Balkánu vzbudily dosti velký rozruch. Dokument si sice pochvaluje, že by okleštěním většiny svého území Bosňáci získali „nezávislý funkční stát“, v Bosně však kvůli existenci takovýchto úvah mnozí politici dosti vřou. Bosenské předsednictvo si kvůli dokumentu již v pondělí předvolalo slovinskou velvyslankyni.
Unijní diplomaté však ujišťují, že jde o „špatný nápad“. Návrh na naporcování Bosny odsoudil\ i Chorvatsko či Spojené státy. Slovinský premiér existenci dokumentu nechce komentovat, nevyvrátil ale, že se o věci skutečně jednalo.
Fotogalerie: - Zeman v Chorvatsku
Otázkou zůstává, zdali by se bát měli i samotní Slovinci, jelikož ani jejich hranice nejsou zcela pevně vytyčené a zejména jejich jižní část oddělující zemi od unijního souseda, Chorvatska, je stále nedořešená. Pokud by tak Chorvaté disponovali vlastní podobnou mapkou, mohlo by se lehce stát, že zakreslení minimálně údolí řeky Dragonija by Slovince příliš nepotěšilo. Chorvati totiž považují řeku za přirozenou státní hranici, kdežto Slovinci si nárokují také oblasti na levém břehu řeky. Mezinárodní arbitráž sice v roce 2017 rozhodla ve prospěch Slovinska, Chorvaté však verdikt odmítají.
Mimo toto území vedou Slovinci spory i ohledně své námořní hranice, kvůli sporům s Chorvatskem totiž Slovinci nemají přístup do mezinárodních vod. Spor by jednou z hlavních překážek vstupu Chorvatska do EU.
Map of the #Balkans according to the #Slovenian non-paper that is circulating online. pic.twitter.com/fgdHzU6FGQ
— FWolf14 (@theFWolf14) April 15, 2021
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: rak
