"NPÚ po pečlivém vyhodnocení výzvy a získaných podkladů dospěl k závěru, že nic nebrání uzavření dohody o vydání areálu kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V nejbližších dnech NPÚ zahájí jednání s Římskokatolickou farností Žďár nad Sázavou o konkrétní podobě smlouvy o vydání areálu, doplnila.
Kostel sv. Jana Nepomuckého postavený počátkem 18. století ve stylu gotizujícího baroka patří mezi nejvýznamnější stavby Santiniho Aichela. Konstrukce kostela vychází z kruhu a několikrát opakuje číslo pět jako odkaz na pět hvězd Jana Nepomuckého, jež se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce.
Památkový ústav obdržel čtyři desítky žádostí o vydání majetku, více než deset z nich odmítl, dalších několik postoupil jiným institucím. Plánovaná dohoda o vydání zelenohorského kostela by měla být první smlouvou, kterou ústav uzavře. Také opačných případů, kdy NPÚ památku odmítl vydat, je málo, jde především o hrad Bouzov. Koncem června přitom uplyne půlroční lhůta daná zákonem pro uzavření dohod i pro ty žádosti, které byly podány v nejzazším termínu - tedy na konci prosince loňského roku.
Pozemkovému úřadu chybí zaměstnanci
Příslušné státní organizace nestíhají posuzovat vydávání majetku. Státní pozemkový úřad, který obdržel nejvíce žádostí od církví, především proto, že mu chybějí zaměstnanci. Památkový ústav, který posuzuje výzvy k vydání kulturních památek ve správě státu, musí podle mluvčí doplňovat a dohledávat mnoho důležitých dokumentů, aby bylo případné vydání majetku důkladně doloženo.
"Do posuzování výzvy (na vydání kostela na Zelené hoře) byli zapojeni interní právníci NPÚ i externí právní kancelář," uvedla. Kromě podkladů dodaných žadatelem požádal NPÚ o součinnost více než deset státních, krajských či obecních institucí. Celkem bylo nutné prostudovat 200 stran dokumentů, řekla Juračková.
"O areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého jsme se starali s péčí řádného hospodáře: v období naší správy v něm proběhla celá řada investic, které si památka takového významu zaslouží," uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Stát podle ní do obnovy kostela investoval 90 milionů korun, rozsáhlé opravy souvisely zejména se zápisem kostela na seznam UNESCO v roce 1994.
Komentovanou prohlídku kostela ročně absolvuje asi 23.000 návštěvníků, přibližně jednou tolik navštíví celoročně volně přístupný ambit a exteriér kostela. Náklady na provoz jsou zhruba milion korun ročně, výnosy pak činí dva miliony korun, uvádí NPÚ.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
