V Poslanecké sněmovně se uskutečnilo páté pokračování konference Aktuální bezpečnostní hrozby, kterou pořádal poslanec Pavel Žáček. Akce spojila představitele českých bezpečnostních institucí, armády i zahraniční experty. Největší pozornost ale vzbudila vystoupení šéfa BIS Michala Koudelky a náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Oba varovali, že Evropa vstoupila do období dlouhodobé bezpečnostní nejistoty a že Česko už nemůže brát hrozby jako vzdálený problém.

Bezpečnostní hrozby už nejsou za hranicí. Jsou tady

Ředitel BIS Michal Koudelka ve svém vystoupení označil současnou situaci za „historicky možná největší zkoušku jednoty a soudržnosti NATO“. Zároveň upozornil, že Spojené státy stále jasněji dávají Evropě najevo nutnost převzít větší odpovědnost za vlastní obranu, uvedl web CZ DEFENCE.

Koudelka zdůraznil, že dnešní bezpečnostní hrozby už nejsou jen o vojenském střetu velmocí. Podle něj se stále více prolínají ekonomické, technologické, společenské i informační faktory. Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku i Evropu označil Rusko.

Česká televize doplnila, že Koudelka za pravděpodobnější než masivní útok proti Česku označil možnost, že by Rusko napadlo některou zemi NATO s cílem otestovat reakci Aliance. Zároveň uvedl, že Česko podle něj stále patří k nejbezpečnějším zemím světa i Evropy.  

Rusko nemá sílu Západ porazit. Proto ho chce rozložit zevnitř

„Rusko není dostatečně silné, aby porazilo Západ vojensky nebo ekonomicky, a proto udělá vše, aby nás rozdělilo,“ uvedl Koudelka.

Podle něj Moskva dlouhodobě analyzuje slabiny demokratických systémů a využívá hybridní nástroje od dezinformačních kampaní po zpravodajské operace. Připomněl také ruské působení po odhalení role agentů GRU ve Vrběticích a ocenil tehdejší omezení ruské diplomatické přítomnosti v Česku.

Šéf BIS zároveň kritizoval zpochybňování závěrů vyšetřování Vrbětic. Podle něj podobné postoje oslabují důvěru lidí ve státní instituce a nahrávají ruskému vlivu.

Írán, Čína a nové podoby hrozeb

Koudelka se věnoval také Íránu. Upozornil, že Teherán podle něj stojí za vážnými kyberútoky i dlouhodobou vlivovou a dezinformační kampaní proti Izraeli. Ta má podle něj cílit na část veřejnosti v Evropě a USA a být jednou z příčin protiizraelských protestů.  

V případě Číny Koudelka připomněl kauzu podezřelého ze špionáže pro čínskou zpravodajskou službu. ČT24 už dříve informovala, že policie v lednu zadržela čínského občana podezřelého z činnosti pro čínskou tajnou službu.  

Ukrajina není charita, ale bezpečnostní zájem Česka

„Budeme-li napadeni znovu, tentokrát budou Ukrajinci proti agresorovi bojovat a umírat po našem boku,“ prohlásil Koudelka při připomenutí podpory Ukrajiny.

Vedle Ruska označil za významné hrozby také Írán a Čínu. V případě Číny upozornil na technologickou špionáž, kybernetické útoky i ekonomický vliv Pekingu. Zmínil rovněž případ čínského zpravodajce působícího v Česku pod novinářským krytím.

Řehka varuje: Čas na přípravy už vypršel

Pokud Koudelka přinesl bezpečnostní analýzu současného světa, náčelník generálního štábu Karel Řehka vystoupil především s výzvou k rychlé akci. Současné bezpečnostní prostředí označil za „nejkomplexnější a nejsložitější od konce studené války“.

Řehka odmítl fatalismus a zdůraznil, že situace je podle něj zvládnutelná, pokud bude existovat vůle jednat. Jako dvě „živé laboratoře moderního konfliktu“ označil válku na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě.

Podle Řehky už moderní válčení zásadně mění technologie, drony i přesné raketové systémy. Upozornil, že bezpečný týl prakticky přestal existovat. „Kvalita bez kvantity nestačí. Technologická adaptace běží v týdnech, ne v letech. Bezpečný týl už neexistuje,“ uvedl Řehka.

České noviny zachytily i Řehkovo varování, že Česku může uškodit nedostatek skutečné naléhavosti. „Absence urgence pro nás může být fatální a mám obavy, že přes všechnu rétoriku tak skrz reálné skutky máme absenci té urgence,“ řekl.  

Stejně jako Koudelka označil podporu Ukrajiny za otázku českého národního zájmu. „Podpora Ukrajiny není altruismus a není žádnou charitou. Je naším strategickým zájmem,“ řekl náčelník generálního štábu.

Mír na Ukrajině hrozbu Ruska nesmaže

Kromě toho Řehkovo varoval, že ani případné ukončení války na Ukrajině neznamená konec ruské hrozby. Podle Řehky Rusko nebude přátelštější a zvolilo strategii, která ho vede více ke střetu se Západem.  

Evropa se musí postavit na vlastní nohy

Velkou část projevu věnoval také vztahu Evropy a Spojených států. Podle něj není americký odklon od Evropy otázkou jedné administrativy, ale dlouhodobější geopolitické změny. Evropa podle něj musí převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu, zároveň ale nesmí oslabit transatlantické vazby. „Evropa se musí postavit víc na vlastní nohy, ale to vůbec nepopírá potřebu silné transatlantické vazby,“ upozornil Řehka.

Kritizoval také pomalé tempo změn v České republice. Zmínil zastaralé obranné plány, neprocvičené krizové scénáře i legislativní omezení, která podle něj komplikují rychlou reakci státu. Obrana podle něj není pouze úkolem armády, ale celé společnosti. „V tom, co potřebujeme budovat, není za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté,“ shrnul na závěr svého vystoupení.

Konference se nesla i ve znamení izraelských zkušeností z moderních konfliktů. Diskutovalo se o protivzdušné obraně, dronech, satelitním průzkumu i bezpečnostní situaci na Blízkém východě. Organizátoři zároveň zdůrazňovali, že zkušenosti zemí z „první linie“ dnes podle nich nelze ignorovat.